Siemens vyhlásil nejlepší studenty, pedagogy a mladé vědce roku 2021. Vítězné práce řešily základní výzkum i technická řešení téměř připravená do výroby

Společnost Siemens ocenila výjimečné výkony studentů, pedagogů a mladých vědců z českých vysokých škol a akademických pracovišť. Nezávislé poroty soutěže Cena Wernera von Siemense vybíraly z 568 přihlášek, výsledkem je 21 oceněných, kteří si mezi sebou rozdělili 900 tisíc korun. Mezi vítězné práce patří například vývoj nanovlákenného materiálu s antibiotiky, nový způsob povrchových úprav materiálů pomocí laseru nebo kombinovaný fotovoltaický panel se solárním tepelným kolektorem. Loňský ročník ovlivnila pandemie a vyhlášení se uskutečnilo online, letos zástupci firmy prestižní ocenění opět slavnostně předávali v pražské Betlémské kapli, a to ve čtvrtek 19. května.

Poroty vybraly nejlepší práce, projekty a osobnosti z oblasti technických a přírodovědných oborů v kategoriích: nejlepší výsledek základního výzkumu, nejlepší diplomová práce, nejlepší disertační práce a nejlepší pedagogický pracovník (přehled vítězů). Spolu se studenty získávají odměnu i vedoucí jejich prací.

„Úroveň letošních prací byla špičková, poroty měly opravdu těžkou práci vybrat ty nejlepší. Zaujalo mě, že se hodně prací věnovalo otázkám spojeným s udržitelností. Skvělé byly i práce z oblasti materiálové vědy, to je v dnešní době materiálové krize výborná zpráva pro výrobní firmy. Letošní práce byly navíc velmi různorodé – řada z nich se zaměřovala na základní výzkum, ale na druhé straně soutěžící představili i pokročilá technická řešení, která se téměř mohou začít vyrábět,“ říká Eduard Palíšek, generální ředitel Siemens Česká republika.

Vítězné práce Ceny Wernera von Siemense 2021

23. 5. 2022 ▪ 7 min. čtení

Zvláštní ocenění byla i letos udělena za překonání překážek ve studiu, za vynikající kvalitu ženské vědecké práce, za absolventskou práci na téma průmysl 4.0 a absolventskou práci na téma chytrá infrastruktura a energetika.

Letošnímu ročníku vévodilo pražské ČVUT (šest oceněných), následováno Akademií věd ČR (čtyři ocenění) a VUT Brno (tři ocenění).

Nejlepší pedagog upoutává Simpsonovými

Cenu pro nejlepšího pedagogického pracovníka získal Petr Kovář, učitel matematiky z Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava. Odborná porota ocenila jeho schopnost vyložit látku současně se zaujetím, vtipem i jistou elegancí a citem pro přiměřenost. Při výuce si získává studenty vysvětlováním látky na praktických příkladech. „Například v teorii grafů probíráme řadu aplikací barvení grafů. Barva vrcholů nebo barva hran vyjadřuje určitou vlastnost a zpravidla studenty zaujme, že naprosto odlišné problémy, jako jsou optimalizace rozložení potravin ve skladu, signální plány křižovatek a barvení politických map, vedou na zcela identický problém formulovaný v jazyce teorie grafů,“ říká Kovář.

Oceněný pedagog napsal dvě učebnice a mnoho učebních textů, je členem vědecké rady fakulty, předsedou Akademického senátu Fakulty elektrotechniky a informatiky VŠB‑TUO, členem Jednoty českých matematiků a fyziků a České matematické společnosti. V minulosti vyučoval také na americké University of Minnesota Duluth.

Kromě vysoce odborné práce se Petr Kovář věnuje popularizaci matematiky. S přednáškami pravidelně vystupuje na středních i základních školách. Získává si při nich studenty například díky detailům ze seriálu Simpsonovi, které podle něj odkazují na hluboké matematické problémy. „Například rovnice, kterou v jednom dílu Homer napíše na tabuli, se na první pohled může zdát protipříkladem slavné Fermatovy věty. Ta změť čísel na tabuli není náhodná! To umím vysvětlit středoškolákům i žákům,“ říká Petr Kovář. „Když se něco týká Homera Simpsona nebo když vysvětlím souvislost s nějakou hláškou Lízy Simpsonové, nikdo nepochybuje, že to je zajímavé,“ dodává.

Podle něho je škoda, že u nás hodně lidí cítí potřebu se vůči matematice nějak vyhranit. „Říkají, že jim matematika nikdy nešla, že na ni nemají buňky. Třeba o tělesné výchově se takto nemluví. Na potkání nevykládáte, že na výmyk nemáte buňky a kotoul plavmo vám nikdy nešel. Jako kdyby bylo ‚in‘ se chlubit neznalostí. Přitom je zpravidla v naší moci naučit se jak kotoul, tak zlomky,“ říká oceněný pedagog.

Překvapivé pozorování atomu

Druhé místo v kategorii Nejlepší diplomová práce získal Robin Filip za práci s názvem Chytré dobíjení elektromobilů a bateriových úložišť pro zvýšení fotovoltaické hostingové kapacity distribučních sítí. Úskalí během vypracovávání práce zažil hned několik. „Ať už šlo o programování, kterému jsem se před tím relativně úspěšně vyhýbal, nebo o psaní práce v angličtině, s čímž jsem ještě neměl tak rozsáhlé zkušenosti,“ říká Robin Filip. Příjemně ho naopak překvapilo, jak skvěle se dá zkombinovat studijní výjezd do zahraničí s psaním diplomové práce. Třetí místo v kategorii Nejlepší diplomová práce získal Martin Hodek za práci s názvem Optimalizace fotovoltaického systému pro potřeby domácnosti.

V kategorii disertačních prací napsala tu druhou nejlepší Ivana Víšová, která se věnovala studiu interakcí funkčních povrchů s biologickými systémy. Třetí místo náleží Romanu Lavičkovi, kterému se jako úplně prvnímu na světě podařilo pozorovat, jak vypadá struktura atomových jader olova, když se pohybují téměř rychlostí světla. Zjistil, že je výrazně odlišná od toho, jak vypadají v klidovém stavu.

„Nejdříve jsem byl překvapen, protože pozorování neodpovídalo očekávání na základě současných teorií. Poté se ve mně střídala zvědavost, co by mohlo způsobovat případný rozdíl, a opatrnost, jestli jsme všechny postupy a nástroje aplikovali správně a především správně vyhodnotili jejich možnou chybovost,“ popisuje mladý vědec, co při svém objevu prožíval.

Při měření navíc unikátně využil urychlovač částic LHC, který je zamýšlen k jinému použití. „Povedlo se nám s tímto pro nás ne zcela ideálním strojem provést fyzikální měření pomocí ultraperiferních srážek s přesností podobnou, jakou dosáhli vědci na strojích sestavených speciálně pro zkoumání vnitřní struktury částic. Jinými slovy, používáme stroj jiným způsobem, než ke kterému byl určen, a daří se nám to velmi dobře,“ říká Roman Lavička, který se tomuto tématu věnuje již sedm let.

Cenu Wernera von Siemense pořádá firma spolu s významnými představiteli vysokých škol a Akademie věd ČR, kteří jsou i garanty jednotlivých kategorií a podílejí se na vyhodnocení nejlepších prací. Záštitu nad udílením cen 24. ročníku poskytly ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy a ministerstvo průmyslu a obchodu. Partnery soutěže jsou Siemens Mobility a Siemens Advanta.

Od začátku existence soutěže v roce 1998 již bylo vyplaceno 14,3 milionu korun. Letošní vítězové si odnášejí finanční odměny od 20 do 300 tisíc korun.

Připraveno ve spolupráci se společností Siemens