Ani po měsíci se členské státy Evropské unie nedohodly na parametrech ohlášeného odchodu od ruské ropy. Embargu dosud stál v cestě zejména nesouhlas Viktora Orbána, změnu ale nepřinesl ani upravený návrh, jenž vycházel vstříc maďarským požadavkům. V jednotlivostech naopak evropské země ještě víc rozklížil. Dvoudenní summit o Ukrajině tak začal v pondělí odpoledne v Bruselu s nízkým očekáváním průlomu.

Ve snaze překonat odpor Budapešti navrhla Evropská komise dočasně vyjmout z embarga ropu přepravovanou ropovody, aby vnitrozemským státům včetně Slovenska a Česka poskytla čas dobudovat alternativní infrastrukturu. Zakázaný by byl od ledna 2023 dovoz ruské ropy po moři. 

S touto variantou počítala také pracovní verze závěrečného komuniké ze schůzky. Píše se v něm, že evropští lídři se shodli na šestém balíku sankcí vůči Rusku, „jehož součástí bude dovoz ropy a ropných produktů z Ruska s dočasnou výjimkou pro ropu přepravovanou ropovody“. Detaily výjimky mají dohodnout ministři a národní vyjednávači.

Ačkoliv tato varianta měla a priori podporu EU, státy se před summitem právě nad podrobnostmi návrhu rozcházely. Z embarga měly být například přechodně vyjmuty tankery pro Bulharsko kvůli specifické bulharské potřebě. Vláda Viktora Orbána si ale v reakci na to také řekla o výjimku pro lodě – jako záložní variantu, pokud by přestala téct ropa ruským ropovodem Družba. Ostatní země však na zvyšování maďarských požadavků reagovaly odmítavě.

Polsko pak do nového návrhu prosadilo zákaz přeprodeje zpracované ruské ropy do dalších zemí. Cílilo na to, aby maďarský gigant MOL, konkurent polského Orlenu, netěžil z prodeje levné ruské ropy okolním státům, zatímco ostatní včetně Polska budou dovážet dražší Brent.

Proti polskému požadavku se ale ozvalo Česko, které je na dovozu zpracované ruské suroviny zejména ze Slovenska závislé. „Chybělo by nám 35 až 50 procent roční spotřeby nafty, a to i kdybychom její vývoz ze země zakázali. Je to pro nás nepřijatelné,“ sdělil HN a Aktuálně.cz zdroj z české státní správy blízký vyjednávání. 

Díky podcastu Bruselský diktát pochopíte, že pro nás Čechy má mnohem větší význam dění v Evropě než v Praze a v Česku vůbec. Celé díly poslouchejte na

Komise předložila ještě pár hodin před summitem upravenou verzi embarga, ta ale český problém podle Prahy nevyřešila. Premiér Petr Fiala (ODS) na začátku schůzky řekl, že Česko by mohlo s embargem souhlasit, pokud by dostalo výjimku na několik let pro nákup nafty ze Slovenska. „Časový odklad (zákazu přeprodeje produktů z ruské ropy – pozn. red.) je to, co by tu situaci vyřešilo,“ uvedl Fiala. 

Svoje výhrady sdělil při příchodu na summit také Orbán, který z nastalé situace obvinil Evropskou komisi. Podle něho se její šéfka Ursula von der Leyenová zachovala „nezodpovědně“, když na začátku května ohlásila ropné embargo, „aniž by měla připravené řešení pro členské státy“.

Sama von der Leyenová to nekomentovala, prohlásila však, že šance na dohodu vidí na tomto summitu malé. Předseda Evropské rady Charles Michel naopak řekl, že je „přesvědčen, že dojde k dohodě na šestém sankčním balíčku“.

Země EU dovážejí zhruba dvě třetiny ruské ropy po moři a zbytek ropovody. Možný zákaz její přepravy loděmi – a vyjmutí ropovodů – může uštědřit ruské ekonomice citelnou ránu. Do tamního rozpočtu proudí denně stovky milionů eur za prodej ropy a také plynu evropským státům.

V případě neshody naopak utrpí Evropa zásadní reputační újmu na pozadí Ukrajiny vzdorující ruské válce a v momentě, kdy měli lídři unie deklarovat vůli dál Kyjevu pomáhat. Na úvod summitu k politikům promluvil také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist