Na začátku letošního roku uspěla americká firma Lockheed Martin s nabídkou svých moderních bitevních letounů F-35 ve Finsku. Bylo to ještě před vypuknutím války na Ukrajině, kdy běžní političtí analytici nevěnovali pozornost typům a počtům bojových letadel, tanků či děl. Jen se jim nyní jaksi v hlavě uhnízdil titulek, že Finsko má letouny F-35, jak jsem si ověřil při rozhovoru s několika kolegy ze střední Evropy na konferenci Globsec v Bratislavě minulý týden. Jenže je nemá, používá stále staré F-18. Lockheed Martin nestíhá vyrábět. Od podpisu smlouvy k dodání prvního stroje to trvá kvůli výrobní kapacitě firmy nejméně čtyři roky.
Podobně jsou politici i novináři nadšeni „výkonem“ protitankových střel Javelin nebo protiletadlových raket Stinger, kterých USA a další západní státy vyslaly do Kyjeva tisíce. Doplnit jejich zásoby bude ale podle výrobce trvat několik let. Zbraně, zvláště nové drahé a složité systémy, se nevyrábějí na sklad, ale až po podpisu smluv. Už proto, že jsou často šité na míru konkrétní objednávce.
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.








