Hádka jako o embargo? Lídři unie mají rozhodnout, jestli pozvou Ukrajinu mezi sebe, nebo ji nechají Rusku

Ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského možná čeká několik bezesných nocí. Nikoliv však jen kvůli stavu na bojišti. Evropská komise (EK) by měla ještě tento pátek říct, jestli má Ukrajina dostat status kandidátské země, a příští týden by ho pak měli přiznat nebo nepřiznat lídři EU na svém summitu v Bruselu. A zatímco komise velmi pravděpodobně podpoří nasměrování Ukrajiny do unie, mezi politiky přibývají kritici takového kroku. Rozhodnutí přitom musí být jednomyslné.

S pochybnostmi se tento týden ozval portugalský premiér António Costa. V rozhovoru pro deník Financial Times řekl, že by sedmadvacítka neměla dávat Kyjevu falešné naděje. 

„Mým cílem je získat na příští Evropské radě jasný závazek k pomoci Ukrajině, kterou země naléhavě potřebuje,“ řekl Costa britskému listu. „Pro tuto podporu nepotřebujeme otevírat vyjednávání nebo proceduru, která bude trvat řadu let. Vidím riziko ve vytvoření falešných očekávání, ze kterých se stanou hořká zklamání,“ dodal portugalský premiér.

Costa nevyloučil, že udělení statusu kandidátské země Ukrajině nakonec podpoří. Prosazuje ale tezi, že by se EU měla soustředit na to, jak pomoci lidem na Ukrajině „teď a tady“ a „zbytečně neodhalovat rozdíly“ mezi státy EU v této věci. „To by byl zbytečný dárek pro Putina,“ podotkl portugalský lídr.

Jeho názor není mezi politiky sedmadvacítky ojedinělý. Zatímco země za bývalou železnou oponou většinou podporují pozvánku do EU pro Ukrajinu, západní státy jsou opatrnější. Země jako Nizozemsko a Švédsko, které patří mezi čisté plátce do unijního rozpočtu, upozorňují na to, že s Ukrajinou by do EU přibyla čtyřicetimilionová chudá země s rozbujelou korupcí. Bez předcházející změny vnitřního chodu EU by se stala zemí s 5. nejvyšším počtem hlasů v Radě EU, s nárokem na stovky svých úředníků v institucích a rázem by předběhla všechny ostatní v objemu dotací z Bruselu.

Díky podcastu Bruselský diktát pochopíte, že pro nás Čechy má mnohem větší význam dění v Evropě než v Praze a v Česku vůbec. Celé díly poslouchejte na

HeroHero Gazetisto Forendors

Zejména Nizozemci, Švédové a Dánové pak upozorňují na to, že EU má dostatečný bolehlav z Maďarska a Polska kvůli destrukci právního státu v obou zemích a musí se před dalším rozšířením vypořádat s tímto. Nizozemci hodlají tento pátek hlasovat proti uvolnění desítek miliard eur z Plánu obnovy pro Polsko právě kvůli omezení nezávislosti tamní justice varšavskou vládou.

Francouzský prezident Emmanuel Macron přišel v květnu s tezí, že by zemím za hranicemi EU s ambicí jako Ukrajina měl být nabídnutý jiný druh partnerství. Sám ho nazval „evropským politickým společenstvím“. To by podle Macrona nevylučovalo plnohodnotné členství v EU jednoho dne, zároveň by to ale „lépe odpovídalo geopolitickým potřebám na pozadí války proti Ukrajině“ než mnohaletý, vesměs technický proces vyjednávání o vstupu. Francouzské předsednictví Macronovu tezi tento týden představilo jako vstup do diskuse o dalším rozšíření unie.

Šéfka EK Ursula von der Leyenová je podle svých spolupracovníků rozhodnuta doporučit členství Ukrajiny v EU. Leyenová opakovaně říká, že Ukrajina si zasluhuje dostat „naději a perspektivu, po které touží“, kvůli svým obětem bezpečnosti celé Evropy. Očekává se, že podobně, byť s podmínkami, dostane doporučení od EK také Moldavsko. Naopak u Gruzie panují větší nejistoty kvůli potlačování svobody slova a nezávislých médií v zemi.

Přiznání statusu kandidátské země je silné symbolické gesto, Zelenskyj ho nazval „kýženou morální vzpruhou“ pro ukrajinské vojáky na bojišti. V praxi ale EU k ničemu nezavazuje. Turecko je kandidátskou zemí už několik desítek let a k unii se během té doby nijak nepřiblížilo.

Debata na summitu evropských lídrů ve čtvrtek a v pátek příští týden přesto může být vypjatá. Německý kancléř Olaf Scholz je pod silným tlakem koaličních partnerů za liberály a Zelené, aby Ukrajina status kandidáta dostala. Jeho vlastní socialisté jsou v tom ale rozdělení.

Věcí může zahýbat společná návštěva Kyjeva tento čtvrtek, kam se chystají Scholz s Macronem a italským premiérem Mariem Draghim. Překvapení na summitu se pak nedá vyloučit od Viktora Orbána, který několik týdnů blokoval evropské embargo na ruskou ropu a v samém závěru žádal do té doby nevyřčené ústupky ve prospěch ruského patriarchy Kirilla.

Česko naopak kandidátský status pro Ukrajinu jednoznačně podporuje. Docílit toho označila koalice za jednu ze svých priorit i pro nadcházející předsednictví EU, pokud by se to nepodařilo ještě do konce června za Francouzů.