Tlak sílí. Kdo chce získat financování, musí přijmout principy udržitelnosti a odpovědnosti

Mezi manažery českých firem je poslední dobou možná nejskloňovanější zkratkou ESG (environmental, social and governance). Ta označuje podnikání, které je udržitelné z hlediska životního prostředí a společensky odpovědné. I z toho důvodu se rozhodla poradenská společnost PwC, Asociace pro kapitálový trh ČR a CFA Society Czech republic provést mezi více než 200 tuzemskými podniky rozsáhlý průzkum, jak moc se do jejich fungování tyto principy promítají.

„Doteď šlo jen o předpoklady, co si vlastně podnikatelé a investoři o tomto tématu myslí. Nyní máme v ruce tvrdá data,“ říká Jan Brázda, partner pro investiční projekty a infrastrukturu v poradenské společnosti PwC a viceprezident CFA Society Czech Republic. Výsledky průzkumu probírali experti v rámci debaty, kterou na téma ESG pořádaly HN.

Podniky se v rámci zásad ESG snaží co nejvíce snižovat uhlíkovou stopu a tím přispívat k ochraně životního prostředí. Jde rovněž o odstranění rozdílů mezi platovými podmínkami mužů a žen. Principy vycházejí z mezinárodních dohod, jako jsou Pařížská úmluva OSN o změně klimatu nebo Zelená dohoda pro Evropu (European Green Deal) z dílny EU.

Mezi oslovenými v průzkumu PwC byly malé podniky do 50 zaměstnanců, středně velké s 51 až 250 pracovníky i velké nad 250 zaměstnanců. Šlo o firmy z odvětví jako investiční management, bankovnictví, průmyslová výroba anebo zpracování kovů.

Z šetření mimo jiné vyplynulo, že nejvíce se podniky v Česku tématem ESG zabývají hlavně kvůli firemním hodnotám (62 procent) a také proto, aby zvyšovaly svou konkurenceschopnost (42 procent). Třetím nejčastějším důvodem je pak regulace, především ze strany Evropské unie (38 procent).

„Řada společností se v posledním roce vyděsila, že pokud se nebudou řídit principy ESG, nedostanou se k financování například od bank. Některé firmy tak musí drasticky změnit svou výrobu a snížit uhlíkovou stopu. Je to pro ně otázka přežití,“ říká Brázda.

To potvrzuje i další z diskutujících, ředitelka komunikace v Monetě Money Bank Zuzana Filipová, jež má na starosti také problematiku ESG. „Jsme kotováni na burze. A do značné míry jsme tak k ESG nuceni tlakem ze strany našich akcionářů. Když jsme měli za poslední rok a půl nějaký hovor s investory, primární otázkou byla udržitelnost, tedy jaké máme v této oblasti strategické cíle,“ přibližuje.

Díky podcastu Bruselský diktát pochopíte, že pro nás Čechy má mnohem větší význam dění v Evropě než v Praze a v Česku vůbec. Celé díly poslouchejte na

HeroHero Gazetisto Forendors

Právě banky jsou jedněmi z průkopníků zeleného financování v Česku. Například vloni v březnu se čtrnáct bank a finančních domů, včetně České spořitelny, ČSOB a Komerční banky, přihlásilo v memorandu k principům společensky odpovědného podnikání, ochrany přírody a boje proti globálnímu oteplování. Prohlášení vzniklo v rámci České bankovní asociace (ČBA), která pro tuto oblast také ustavila pracovní komisi.

Podle dokumentu mají banky zásady udržitelnosti a ekologického podnikání uplatňovat zaprvé při svém vlastním provozu – například snahou o snížení energetické spotřeby v budovách, dále nákupem nízkoemisních automobilů pro firemní vozový park či ukončením úvěrování uhelných firem. A zadruhé vůči dodavatelům a klientům, kterým poskytují například zelené hypoteční úvěry. Tímto způsobem nyní tlačí na celý podnikatelský sektor.

Firmy si už uvědomují, že pokud „nezezelenají“, může to znamenat jejich konec. Svědčí o tom i data z průzkumu. Podle nich častěji než jednou ročně témata ESG na jednáních představenstva řeší v Česku 71 procent společností, globálně jde o 56 procent. Mezi lety 2019 až 2021 přitom v rámci tuzemska došlo k nárůstu až o 36 procentních bodů.

„V USA už je toto tématem posledních pět až sedm let. Když jsem mluvila s tamními kolegy, říkali mi, že investiční proces tam probíhal následovně. Klient přišel za investorem, třeba bankou, a ten se ho zeptal, co mají za udržitelné projekty. A vše ostatní šlo stranou. V takové míře to v Česku zatím nevidíme,“ uvádí Jana Brodani, výkonná ředitelka AKAT ČR.

Podle Lubomíra Vystavěla, šéfa investic ve společnosti NN Investments Partners, v Česku pořád převládá ve vztahu k ESG jistý cynismus. Firmy se snaží trendu přizpůsobit zejména proto, aby mohly dále podnikat, a ne že by v tom viděly nějaký vyšší cíl. „Je to vnímáno jako něco, co přišlo z EU, tedy zvenčí. Ale je fakt, že se tu začíná objevovat celá řada společností, které to spíše než jako nařízení začínají vnímat jako příležitost. Čím dál více z nich připravuje dlouhodobé byznysplány a nepřemýšlejí jen nad tím, jak na trendu krátkodobě vydělat. Tento přístup začíná převládat,“ poznamenává Vystavěl.

Partnerem kulatého stolu byla společnost CFA Society Czech Republic.