Plzeň byla desítky let místem, kde se dařilo průmyslu a technologiím. Aktuálně ale tamní firmy zápasí s poměrně malým zájmem mladých lidí o techniku. „Školské prostředí je strnulé a příliš nefunguje propojení s byznysem. A přitom technologické firmy stále řeší, kde sehnat profesionály,“ tvrdí Roman Žák, spoluzakladatel firmy Aimtec, která se specializuje na digitalizaci v automobilovém průmyslu.
Možnosti tu přitom podle něj jsou. „Plzeňská neziskovka Nvias organizuje akce pro školy, kde děti učí základy programování. V květnu se tu konal Hackathon. Úplně mě ohromilo, co všechno děti během jedné akce zvládly naprogramovat,“ řekl Žák minulý čtvrtek na debatě v rámci projektu Digitální budoucnost, na kterém spolupracují Hospodářské noviny a Vodafone Business. Akci moderoval šéfredaktor HN Jaroslav Mašek a hostilo ji plzeňské science centrum Techmania, které vyrostlo v bývalé tovární hale Škody.
Právě Techmania se snaží propojit vzdělávání a techniku a lidé si tu mohou vyzkoušet v praxi fyziku nebo chemii. „Nikdy nebudeme suplovat školní výuku, ale chceme, aby mladí viděli, že věda a technika nejsou nudná teorie. A třeba někoho návštěva naší expozice inspiruje, aby se přihlásil na technické obory,“ uvedl ředitel centra Jiří Královec.
Pro mladé lidi ale v budoucnu nebude zásadní jen technika, ale i to, aby si zvykli na celoživotní vzdělávání. „Těžko odhadnout, co bude za dva roky, natož za deset let, ale ten vývoj jde velmi rychle kupředu. Před dvaceti lety jsem měl první mobil, před deseti lety jsme začali komunikovat přes online konference a posíláme dvě stě e-mailů denně,“ prohlásil šéf Ball Beverage Packaging Czech Republic Radek Mádr. V Česku je podle něj spousta malých a středních firem, které jsou šikovné a flexibilní, ale nevyužívají naplno svůj potenciál. „Inspirujme se v okolních zemích, jak u nich fungují společenské a výrobní procesy,“ vyzval poté.
Kde je podle hostů potřeba přidat, je také větší digitalizace státní správy. Třeba Jiří Královec mluvil o nedotažených řešeních, když popisoval vlastní zkušenost s elektronickým podpisem. Po jeho zřízení doufal, že mu usnadní podání daňového přiznání i přehledů pro správu sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovnu. Měl s tím ale problémy. „Na webu správy ani na webu pojišťovny nebylo úplně snadné se zorientovat. Hodil by se strukturovaný návod. Ve finále jsem radši přehled vytiskl a zanesl na podatelnu. Jsem rád, že někdo ve státní správě pochopil, že digitalizace je správný směr, ale ještě je před nimi dlouhá cesta,“ řekl šéf Techmanie.
Také Roman Žák má vůči fungování úřadů výhrady. „Státu zřejmě chybí marketing, aby víc lidí vědělo, co vše lze vyřešit online. Kdyby tyto služby byly v povědomí, pak by asi nestálo tolik lidí fronty na úřadech, aby si zažádali o řidičský průkaz. Ve státní správě rozhodně jsou profesionálové, kteří se věnují digitalizaci, ale problém je v tom, že musí mít dlouhodobou podporu a vizi, jinak to nebude fungovat,“ řekl zakladatel Aimtecu.
Plzeňská debata uzavřela sérii pěti akcí v rámci projektu Digitální budoucnost, které se uskutečnily mimo jiné i v Ostravě, Brně nebo v Praze. „Naším cílem bylo propojit inspirativní profesionály z oblasti školství a byznysu, aby diskutovali o digitalizaci. Zároveň jsme ukázali místa, kde je prostor pro inovativní myšlenky. Ať už to byl Vodafone UniLab na brněnské VUT, kde nejen start-upy testují chytrá zařízení a aplikace v mobilní síti 5G, nebo plzeňská Techmanie, která se zaměřuje na nejmladší generaci,“ říká Daniela Mitkovová z marketingového oddělení Vodafone Business.
Vodafone se totiž podle ní dlouhodobě snaží o vzdělávání v oblasti nových technologií. „Rozhodně to není jen o prodeji mobilů a mobilních tarifů, ale máme širokou nabídku služeb a komplexních technologických řešení pro firmy, které chtějí digitalizovat podnikání. Na předchozích diskusích jsme slyšeli, jak funguje digitální stavební deník nebo v čem je přínosné takzvané digitální dvojče v logistice. Vzpomínám si, že na brněnské debatě zaznělo, že digitalizace není o naskenování papíru, ale o tom, že musíte změnit přístup k celému procesu. A proto je potřeba veřejnosti vysvětlovat, proč je digitalizace přínosná. Může totiž významným způsobem zlepšit všechny aspekty našeho života,“ dodává Mitkovová.
