Zatím se americkému miliardářovi Elonu Muskovi vcelku dařilo. Jeho automobilka Tesla od roku 2020 slušně vydělává, splatila významnou část dluhu a postavila dvě velké továrny. Ale právě ony teď svému šéfovi dělají starosti, neboť se jim nedaří zvyšovat produkci tak, jak si představoval. Přitom jsou pro jeho další obchodní expanzi klíčové. Rozladěný Musk dokonce začal propouštět. 

Tesla dosud lámala prodejní rekordy. Za poslední dva roky akcionářům vydělala 6,2 miliardy dolarů čistého a za letošní první čtvrtletí přidala další 3,3 miliardy. Ale také mohutně investovala, aby si i v budoucnu udržela prvenství na světovém trhu s elektrickými auty. 

Dva roky jako noční můra

Musk bez ohledu na velmi dobré obchodní výsledky popisuje poslední dva roky jako „noční můru“. A to kvůli výpadkům v dodávkách baterií a dalších komponentů, jež trápí automobilku dodnes. „Jak udržíme továrny v provozu a jak budeme platit lidi, aniž bychom nezbankrotovali?“ ptá se.

Počátkem června prohlásil, že z hospodářského vývoje má opravdu „superšpatný pocit“. Tesla podle něj potřebuje propustit zhruba desetinu zaměstnanců a pozastavit najímání nových pracovníků po celém světě. V současné době jich pro ni pracuje zhruba 100 tisíc. 

Své místo už v Kalifornii ztratili dokonce experti zabývající se zlepšováním asistenčních systémů řízení. Z týmu „Autopilot“, kde pracovalo kolem 350 lidí, jich odešlo asi 200. Tesla tak „ořezává“ aktivity, které podle Muska rostly příliš rychle. A mezi ně patří nejen softwaroví inženýři, ale například i odborníci na řízení lidských zdrojů.


„Tesla se evidentně pustila do snižování nákladů. Omezování počtu zaměstnanců signalizuje, že letošní druhé čtvrtletí bylo opravdu krušné kvůli lockdownu v Šanghaji, růstu nákladů na suroviny i problémům v zásobovacím řetězci,“ hodnotí situaci profesor Raj Rajkumar z Carnegie Mellon University v americké Pensylvánii.

Úspěšnou šňůru předchozích kvartálních výsledků narušilo letošní druhé čtvrtletí, kdy podle expertů americké firmy FactSet dodala Tesla zákazníkům 273 tisíc aut ve srovnání s 310 tisíci za leden–březen. To znamená první mezičtvrtletní pokles za poslední více než dva roky. 

Důvodem poklesu jsou problémy ve dvou nových továrnách, které letos zahájily provoz ve východoněmeckém Grünheide a texaském Austinu. Kvůli covidu nastal citelný výrobní výpadek také v Šanghaji.

V pecích se pálí miliardy dolarů

Musk v rozhovoru pro klub majitelů „Tesla Owners of Silicon Valley“ uvedl, že z nových továren se staly obří pece, kde v plamenech končí miliardy dolarů. Nejhůř na tom je továrna v Austinu, jež kvůli nedostatku baterií nového typu 4680 vyrábí velice málo. Automobilka v Grünheide je na tom o něco lépe, neboť používá konvenční baterie označované jako 2170. Ty vypadají jako tužkové a do auta se jich dává více najednou.

Jak poznamenává deník The Wall Street Journal, výroba aut je proslulá tím, že polyká provozní hotovost. A pro továrny v Grünheide a Austinu, kde Musk usiluje o co nejrychlejší růst produkce, to platí dvojnásob. Tesla během letošního prvního čtvrtletí na nákup materiálů a komponentů potřebných pro výrobu aut, výzkum a lodní přepravu vynaložila zhruba 11 miliard dolarů. 

Muskův plán zvýšit podstatně výrobu v Šanghaji zhatila přes dva měsíce trvající proticovidová opatření, která ještě nebyla zcela zrušena. Postižena byla nejenom tamní továrna, ale i ta v Kalifornii používající některé komponenty vyráběné v Číně. „Bylo to velmi obtížné,“ uvedl americký miliardář.

Tesla v Šanghaji počátkem července asi na dva týdny pozastaví skoro celou produkci, aby mohla provést různé technické úpravy, díky nimž se zvýší celkový objem výroby. Cílem je od konce července vyrábět v Šanghaji 22 tisíc vozů týdně. Z uvedeného objemu připadne osm tisíc na Model 3 a 14 tisíc kusů na Model Y – dva nejprodávanější vozy automobilky.

Z 936 tisíc plně elektrických vozů, které Tesla loni prodala po celém světě, jich zhruba polovina pocházela ze Šanghaje, jak vychází z údajů Čínské asociace automobilových výrobců. Auta jsou určena nejen pro čínský trh, ale vyváží se také do Evropy a Austrálie. 

Prodejem bitcoinu k lepším firemním výsledkům

Šéf Tesly Elon Musk je vedle řízení automobilky jednou z nejvlivnějších postav kryptoscény. Ceny jednotlivých kryptoměn ovlivňuje jak svými tweety o bitcoinu či dodgecoinu, ale i svou vlastní aktivitou na trhu. Kryptoměny drží on i jeho Tesla, navíc zákazníci můžou za auta od Tesly platit bitcoinem.

Ještě před rokem Musk tweetoval, že Tesla žádné své bitcoiny neprodá. Proto může působit paradoxně zpráva o tom, že se Tesla letos na jaře zbavila 75 procent původních aktiv v nejhodnotnější kryptoměně. Firma v účetní zprávě za druhé čtvrtletí 2022 uvedla, že prodej bitcoinu napumpoval do kasy společnosti 936 milionů dolarů (zhruba 22,5 miliard korun). A bylo to potřeba. Musk v hovoru s akcionáři firmy přiznal, že si nebyl jistý, jak dlouho potrvá omezení v Číně a potřeboval jistotu co největšího cashflow ve firmě, proto většinu vlastněné kryptoměny prodal. Nebýt toho, dopadly by čtvrtletní výsledky firmy mnohem hůře. „Nemělo by to být bráno jako nějaký verdikt ohledně bitcoinu,“ řekl Musk a dodal, že Tesla je otevřená v budoucnu znovu do kryptoměn investovat.

Volkswagen vycítil svoji šanci

To, jak si vede Tesla, pozorně sleduje její hlavní konkurent Volkswagen, který by jí chtěl zbavit pomyslné světové koruny na trhu plně elektrických aut nejpozději v roce 2025. Německý koncern loni zákazníkům dodal 762 400 vozů na elektrický pohon, z toho těch jezdících jenom na baterii bylo téměř 453 tisíc, tedy necelá polovina prodeje Tesly. 

Volkswagen se podle svého šéfa Herberta Diesse může stát do roku 2025 světovou jedničkou v prodeji elektrických aut, pokud využije současné situace, kdy americký konkurent „pálí hotovost“ na svých rozsáhlých investicích. „Tesla slábne a tuto šanci musíme využít a rychle dohánět,“ prohlásil Diess.

Problémem amerického rivala podle něj je, že musí současně pozvednout dvě vysoce komplexní továrny v Austinu a Grünheide a ve stejné době rozšiřovat produkci v Šanghaji. A to ho bude stát hodně peněz.  

Nový soud kvůli rasové diskriminaci

Tesla také čelí několika žalobám současných i bývalých zaměstnanců dožadujících se odškodnění za „nepřátelské“ pracovní prostředí. Zmiňují hrubé zacházení ze strany nadřízených, sexuální obtěžování, ale i údajnou rasovou diskriminaci v Muskových továrnách. 

Federální soudce William Orrick v San Francisku v uplynulém týdnu nařídil nové líčení týkající se žaloby bývalého zaměstnance Owena Diaze. Operátorovi výtahu ve fremontské továrně porotci loni v říjnu přiznali odškodnění za rasové urážky ve výši 137 milionů dolarů (v přepočtu kolem 3,2 miliardy korun). Bylo to jedno z nejvyšších odškodnění jednotlivci za rasovou diskriminaci v USA. Diaz žalobu podal v roce 2017. 

Soudce Orrick letos v dubnu rozhodl, že Tesla nese odpovědnost za Diazovu diskriminaci, ale sumu schválenou porotou označil za přemrštěnou a snížil ji na 15 milionů dolarů (přes 350 milionů korun). Jenže Diaz takové odškodnění odmítl. Jeho právník sdělil, že není spravedlivé, neboť bylo porušeno Diazovo ústavní právo na porotní soud. Datum, kdy bude zahájeno nové soudní líčení, nebylo zatím stanoveno. 

Tesla pochybení odmítá a tvrdí, že její personální politika se snaží nezákonnému chování na pracovištích předcházet a jednotlivé případy postihuje. 

Není to jediná soudní záležitost, jež se týká Tesly a jejího šéfa. Ten se v polovině června odvolal proti rozhodnutí soudu zachovat dohled nad jeho tweety o podniku. Musk se na způsobu, jímž může komentovat finanční situaci firmy, dohodl s americkou Komisí pro cenné papíry a burzy v roce 2019. Soud letos v dubnu zamítl jeho žádost o ukončení této dohody.

Spor s regulačním úřadem vyvolal tweet ze srpna 2018, v němž Musk napsal, že uvažuje o převzetí Tesly a stažení jejích akcií z veřejného obchodování a že má pro tento záměr zajištěno financování. Regulátor to ale vyhodnotil jako nezákonné manipulování akciovým trhem. Později se s ním Musk dohodl a musel zaplatit pokutu 20 milionů dolarů. A stejně tak podnik. 

Musk na jaře oznámil úmysl Twitter koupit. Nyní jedná s akcionáři sociální sítě o podmínkách, za nichž společnost převezme. V dubnu, kdy už byl s více než devíti procenty největším akcionářem Twitteru, nabídl 54,20 dolaru za akcii. Jejich aktuální kurz v době podání nabídky činil skoro 46 dolarů.

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist
za 40 Kč nebo za 80 Kč
Navíc mobilní aplikace
a web bez reklam