Digitální popelnice pomáhají obcím zvýšit zájem o třídění. Za plný pytel dostanou lidé slevu

Že by se v Zádveřicích-Rakové na Zlínsku mělo třídit víc, si starosta Radovan Karola uvědomil hned po posledních volbách. Před třemi lety proto obec spustila projekt digitalizace a evidence odpadů. Svozové společnosti v určené dny odváží pytle s papírem, plastem nebo sklem přímo od dveří jednotlivých domů. Jediné, co musí domácnosti kromě samotného třídění udělat, je nalepit na vytříděné smetí kód.

Za své úsilí pak kromě dobrého pocitu získají i slevu na poplatcích od obce. „Při pětičlenné domácnosti, ve které žijí dva dospělí a tři děti, je potřeba vytřídit minimálně dva pytle plastů na hlavu. Takže když v evidenčním systému vidíme, že vytřídí deset pytlů plastů za rok, snížíme jim poplatky o 50 korun na osobu, v tomto případě ta sleva vyjde na 250 korun na rodinu,“ vypočítává Karola. Protože se systém osvědčil, začala obec svážet také papír a sklo. Pro příští rok tak starosta počítá se stokorunovou slevou na osobu.

Evidovat odpad ale obce nechtějí jen proto, aby vyšly vstříc svým občanům. „Města i obce se o digitalizaci zajímají, je to pro ně možnost, jak ušetřit čas i personální zajištění odpadové agendy. Většina obcí a měst se dnes zajímá o to, jak svozová firma váží a eviduje odpady z obce. Je to hlavně z důvodu zákonné povinnosti obcí dosáhnout třídících cílů dle nového zákona,“ vysvětluje místopředseda Svazu měst a obcí Pavel Drahovzal.

Cesty, jak se na požadovaná čísla dostat, jsou různé. Liší se nejen podle skladby obyvatel, ale třeba také podle velikosti jednotlivých měst a obcí. Výši poplatků si tak díky digitalizaci mohou na některých místech nastavovat i samy domácnosti. „V některých městech si dokonce můžete sami zvolit i frekvenci svozu a velikost nádoby, kterou chcete svážet, a až teprve na základě toho je vám propočítán poplatek za odpad,“ vysvětluje Robin Liška, ředitel společnosti JRK, která se digitalizací a evidencí odpadového hospodářství zabývá.

Nejvíc obalů ve smetí je z papíru. Karton podražuje, e-shopy šetří i na krabicích z druhé ruky

1. 8. 2022 ▪ 4 min. čtení

Dobrým příkladem, kde se podařilo díky evidenci odpadů naučit lidi lépe třídit, je Havlíčkův Brod. Město chtělo zvýšit míru recyklace, spustilo proto evidenci všech 14 tisíc popelnic a kontejnerů. Postupně také zavádí sběr dům od domu, více než 1200 domácností tak získalo nádobu na plast a papír. „Protože systém není anonymní, chovají se občané k odpadům mnohem zodpovědněji,“ vysvětluje Liška důvody, díky kterým se podařilo navýšit v Havlíčkově Brodě množství vytříděného plastu o 18 procent a naopak objem komunálního odpadu zredukovat o 13 procent. Město tak ušetřilo pětinu nákladů, které dřív vynakládalo na zpracování směsného odpadu.

Pozitivní změny ale hlásí i výrazně menší obce jako třeba Popůvky v okrese Brno-venkov. Všichni obyvatelé Popůvek od obce dostali nádoby na plast, papír a bioodpad. Současně obec spustila i evidenci těchto odpadů. V meziročním srovnání se ukázalo, že množství směsného komunálního odpadu kleslo o polovinu a vytříděnost bioodpadů vzrostla o 130 procent.

Firmy, jako ta Robina Lišky, se tak stávají zásadními partnery měst a obcí. Data, která díky evidenci odpadů starostové získávají, posilují podle místopředsedy Svazu měst a obcí Pavla Drahovzala pozici starostů v jednáních se svozovými společnostmi. „V současné době je to jedna ze základních služeb obcím. Vykázaná data jsou skutečně podložená a obce vědí, za co reálně platí. Tlak starostů na svozové firmy je celorepublikový. Obce díky přesným datům  mohou změnit či upravit systémy sběru odpadů a následně vědí, jak jim zafungují,“ popisuje Drahovzal.

Obce tak díky sběru konkrétních dat optimalizují své odpadové hospodářství – například nastavují mění trasy a harmonogramy, podle kterých jezdí popelářské vozy. Samotné svozové společnosti se zpravidla novinkám nebrání. Třeba Jan Rochovanský z Technických služeb Zlín ale vidí problém ve špatné komunikaci. „Některé obce nekonzultují postup zavádění, údržby a případných změn evidenčního systému se svojí svozovou společností, ale spoléhají se pouze na informace od dodavatele těchto systémů.“ V praxi to může znamenat, že obce navrhnou svozovou trasu, kterou ale popelářský vůz nedokáže obsloužit.

Přestože digitalizace a evidence odpadů urychlují přechod k zelenějšímu odpadovému hospodářství, stále se ukazuje, že Češi před sebou mají ještě kus cesty. Podle poslední analýzy odpadu společnosti JRK vyhodí Češi do popelnice 69 procent odpadu, který by se ale ještě dal vytřídit. Prvenství si už několik let drží bioodpad, který tvoří přibližně třetinu celkového obsahu (31,4 %). Následuje papír (8,3 %) a plast (6,7 %), poté textil s obuví (6,2 %), stavební odpad (5,5 %) a sklo (5,4 %). V menším množství se pak podle analýzy JRK objevují i kovy (2,5 %).