Před čtvrtstoletím zasáhla celé Slezsko, většinu Moravy a východní Čechy nebývalá povodeň. Po dlouhé době museli Češi čelit živlu, který si vyžádal desítky obětí. Hmotné škody přesáhly šedesát miliard korun, což bráno podle výše tehdejšího HDP či výdajů rozpočtu odpovídá nejméně 200 miliardám dnešním. Nároky na státní finance byly enormní.
Po dlouhém váhání se vláda odhodlala navrhnout povodňovou daň. A to docela drsnou – mělo jít o třináctiprocentní daň z příjmů fyzických osob, přičemž lidé tehdy z výdělku státu odváděli podstatně víc než nyní. Mimořádnou daň přitom prosazovala vláda, které ještě stále dominovala pravice v čele s předsedou ODS a premiérem Václavem Klausem. Tehdy se idea vyrovnaného rozpočtu brala – alespoň navenek – ještě vážně. Že stát má lidem postiženým katastrofou pomáhat, nikdo nezpochybňoval, a proto bylo i pro apoštoly pravice ospravedlnitelné získat na to prostředky z daní.
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
