Nedávno česká vláda představila cenové stropy na elektřinu a zemní plyn. Toto politické opatření bude mít své náklady. Odhady ministerstva financí hovoří o zhruba 130 miliardách korun. Debaty se vedou, kde na to vzít. Mezi hlavními zdroji financování, v rámci českého řešení, kabinet zmiňuje windfall tax či maximální vytěžení zisků z firem, ve kterých má stát vliv.
Celá záležitost se samozřejmě z povahy věci týká i společnosti ČEZ, což je patrné už jen z vývoje ceny akcie, která je v posledních dnech pod prodejním tlakem kvůli vlivu regulatorních rizik a nejasných politických vyjádření. U ČEZ navíc nastává schizofrenní situace: na jednu stranu značná politická chuť co nejvíce zdanit jeho zisky, na druhou stranu čerpat z jeho zisků dividendu. Není tak vůbec potřeba v souvislosti s ČEZ vymýšlet národní řešení windfall tax. Na stole je totiž evropský návrh s limitní cenou elektřiny pro producenty ve výši 180 EUR/MWh, který může vygenerovat robustní zdroje do rozpočtů zemí EU.
Už jen na příkladu ČEZ vychází zajímavá čísla. Tržní ceny elektřiny na rok 2023 se nyní stále pohybují kolem 500 eur. Firmě ještě na příští rok zbývá prodat odhadem 22 procent elektřiny, to je zhruba 11 TWh. Při této tržní konstelaci by ČEZ odvedl do EU, respektive do tuzemského rozpočtu 89 miliard korun. V případě konzervativnějšího odhadu cen elektřiny kolem 400 eur pak odvod činí zhruba 63 miliard. Včetně plného využití dividendy ze zisku roku 2022 by pak příjem do státní pokladny mohl být 110 až 136 miliard. A to mluvím jen o kontraktech na rok 2023, ČEZ samozřejmě prodává i na roky 2024, respektive 2025, jejichž ceny se rovněž pohybují nad úrovní 180 eur.
Kdo vám dodá energie? Nové zákazníky berou jen tři ze sedmi největších dodavatelů
Shrnu-li vše, úvahy o zavedení speciální daně na ČEZ nedávají smysl. Evropské řešení se zdá dostatečně robustní a navíc nebude docházet k podkopávání dividendového potenciálu ČEZ. Už evropský návrh je forma zdanění, danit ČEZ ještě podruhé na národní úrovni je podle mého neefektivní. Znamenalo by to nižší příjmy z dividend, nejisté výnosy z nové daně a v konečném důsledku pak i riziko celkového poklesu příjmů do státního rozpočtu.
