Ukrajinci odrážejí ruské útoky na východě země. NATO jim chce dodat systémy protivzdušné obrany

Dodávky systémů protivzdušné obrany, které Ukrajina naléhavě potřebuje, budou prioritou středečního jednání ministrů obrany zemí Severoatlantické aliance. Prohlásil to generální tajemník NATO před zahájením prvního aliančního jednání od začátku intenzivních ruských vzdušných útoků na ukrajinské civilní cíle v posledních dnech. S aliančními ministry vůbec poprvé zasednou kolegové z Finska a Švédska, jimž ke vstupu do NATO chybí zejména definitivní souhlas Turecka.

Ministři se podle Stoltenberga scházejí v době, kdy Rusko sáhlo k největší eskalaci od začátku války. Ruské vzdušné útoky od začátku týdne zabily na Ukrajině na dvě desítky civilistů a vyřadily z provozu část energetické sítě. „Budeme řešit, jak posílit podporu Ukrajiny, přičemž budou prioritou systémy protizvdušné obrany,“ prohlásil ve středu šéf NATO.

Kyjev podle Stoltenberga obdržel první ze systémů IRIS-T od Německa. Dodávku systému protivzdušné obrany v hodnotě 15 milionů eur (368 milionů korun) pak ve středu odpoledne oznámilo Nizozemsko. O dodávkách z dalších zemí se bude mluvit na zasedání kontaktní skupiny pro Ukrajinu. Toto jednání zástupců 50 zemí vedených Spojenými státy bude za účasti ukrajinského ministra obrany Oleksije Reznikova předcházet pracovní večeři ministrů NATO.

Glosa Adama Černého

Putin v koutě zkouší Ukrajinu ničit a děsit

11. 10. 2022 ▪ 2 min. čtení

„Spojenci poskytují protivzdušné systémy, ale je jich potřeba více. Je potřeba systémy s krátkým i dlouhým doletem k sestřelování balistických střel či dronů,“ vyjmenoval Stoltenberg. Navýšení dodávek je podle něj nutné i proto, aby mohla obrana pokrýt větší území Ukrajiny, na něž se nyní zaměřují ruské útoky.

Ministři se podle šéfa NATO budou v souvislosti se sabotáží plynovodů Nord Stream zabývat také posílením vlastní ochrany zaměřeným zejména na kritickou infrastrukturu. Bavit se budou i o možném navýšení výroby zbraní a munice, aby mohly armády členských zemí doplnit sklady a nadále podporovat Ukrajinu.

S třemi desítkami aliančních kolegů dnes poprvé jako hosté zasednou ministři obrany Finska a Švédska. Obě dlouhodobě neutrální země letos požádaly o vstup do aliance v obavách z ruské agrese. Finský ministr Antti Kaikkonen před jednáním řekl, že k dokončení přístupového procesu zbývá pouze ratifikace posledních dvou ze 30 zemí. Hlavní překážkou je pro oba státy Turecko, jehož prezident Recep Tayyip Erdogan požaduje záruky, že Helsinky a Stockholm nebudou podporovat kurdské skupiny, které Ankara pokládá za teroristické. Všechny tři země v současnosti jednají o možné dohodě, s dříve požadovaným vydáním některých Kurdů do Turecka však skandinávské státy nesouhlasily.

Ukrajina odráží ruské útoky

Ukrajinská armáda odrazila ruské útoky vedené u sedmi obcí, včetně operace proti městu Bachmut, ve východoukrajinském Donbasu, hlásí ukrajinský generální štáb v pravidelném přehledu situace na bojišti. Masivní ostřelování ukrajinských měst ruskými raketami bylo podle analytiků amerického Institutu pro studium války (ISW) naplánováno ještě před jmenováním nového velitele ruských sil ve válce, generála Sergeje Surovikina, a hlavním cílem zřejmě byla náprava pověsti ruského ministerstva obrany v očích veřejnosti.

Britské ministerstvo obrany upozornilo na pomalost a nízkou nosnost íránských dronů Šahíd-136 nasazených Ruskem. Spolu s omezenou efektivitou ruského letectva nad ukrajinským územím to způsobuje, že chybějící schopnost spolehlivě, udržitelně a přesně zasazovat údery na operační úrovni je pravděpodobně jedním z největších ruských problémů ve válce proti Ukrajině.

Rusové podle ukrajinského velení v uplynulých 24 hodinách vystřelili na Ukrajinu jednu balistickou raketu a 28 střel s plochou dráhou letu, z nichž 20 sestřelila ukrajinská obrana. Ruské síly prý také podnikly 13 náletů a uskutečnil více než 40 ostřelování z raketometů, jehož terčem se staly čtyři desítky měst a obcí. Použito bylo 14 íránských dronů, z nichž 12 ukrajinská protivzdušná obrana zničila.

Štáb také odhadl, že Rusko od začátku útoku na Ukrajinu před 231 dny přišlo už o 63.380 vojáků, 2505 tanků, 5181 obrněných vozidel, 1507 děl, 355 raketometů, 182 protileteckých zbraní, 268 letadel, 235 vrtulníků a 1129 dronů.

Tvrzení znepřátelených stran nelze v podmínkách válečného konfliktu ověřit z nezávislých zdrojů.

Hrozba náletů prý dál trvá. Ukrajinský štáb současně upozornil, že Bělorusko odeslalo do ruské Belgorodské oblasti první část z 20 tanků T-72 a že běloruské zbrojovky se také zapojily do oprav ruské techniky, poškozené v bojích na Ukrajině.

Rakety dopadaly i v úterý

Nad celým ukrajinským územím se v noci na úterý znovu rozezněly sirény ohlašující vzdušný poplach. Rusové druhý den masivně útočí raketami s plochou dráhou letu i pomocí bezpilotních letounů na klíčové energetické objekty, ale jejich střely dopadají na obytné domy a kulturní či zdravotnická zařízení. 

„Jde o předem naplánované válečné zločiny, jejichž cílem je vytvořit nesnesitelné podmínky pro civilní obyvatelstvo,“ napsal na Twitteru ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba. 

Na město Záporoží na jihovýchodě Ukrajiny opět dopadly rakety typu S-300. Bylo zničeno několik obytných domů. „Z nějakého důvodu se jedním z jejich cílů stal autosalon Škoda,“ komentoval útok na Twitteru náměstek ukrajinského ministra zahraničí a bývalý ukrajinský velvyslanec v Česku Jevhen Perebyjnis. V objektu zemřel jeden člověk. 

Terčem raketových útoků se druhý den stal také západoukrajinský Lvov. „Cílem byly klíčové energetické objekty. Část města se ocitla bez proudu,“ oznámil starosta města Andrij Sadovyj. 

Ruská státní televize neopomněla rozsáhlý útok na ukrajinské civilní cíle podrobně přiblížit s patřičným, až fanatickým komentářem moderátorky podrobně vypočítávající, která ukrajinská města byla zasažena. O tom, že umírají civilisté, nepadlo ani slovo. 

Zato připomněla, že by nemělo jít o „jednorázovou akci“. Prý je to projev nové ruské taktiky ve „zvláštní vojenské operaci na Ukrajině“, za niž nyní převzal odpovědnost armádní generál Sergej Surovikin – muž, který se Kremlu „osvědčil“ už v Čečensku a poté v Sýrii.  

Rusko během pondělního útoku odpálilo na ukrajinská města „nejméně 150 střel“, hlásila moderátorka moskevské televize. Ukrajinský server Defence-ua.com z toho hned vyvodil, že skoro polovina raket musela selhat a spadnout krátce po odpálení, jiné vysvětlení není.

Ukrajinská protivzdušná obrana během pondělí zaznamenala útok 83 střel s plochou dráhou letu a 24 bezpilotních letounů s náložemi. Z toho sestřelila 43 raket a také 13 útočících ruských dronů. Americký časopis Forbes ve své ukrajinské verzi uvádí, že Moskva ze svého vojenského rozpočtu jen během pondělí „vystřílela“ 400 až 700 milionů dolarů (až 17,7 miliardy korun). Uvedená suma může být nadsazená, neboť Forbes (který to sám připouští) ve svém odhadu vychází z předpokladu, že většina použitých střel byla drahá a vysoce přesná. Například střela X-101 měla stát 13 milionů, střela Kalibr 6,5 milionu a Iskander tři miliony dolarů.  

„Nemůžeme vyloučit další masivní útoky. Pro nás to znamená, že se musí urychlit jednání o dodávkách západních zbraní. Nikdo už nežije v iluzi, že s Rusy je možné se domluvit,“ poznamenává komentátor Forbesu Serhij Ševčuk. 

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg v úterý řekl, že očekává, že spojenci přislíbí nové dodávky zbraní a vojenského materiálu podle potřeb Kyjeva. Ten teď naléhavě žádá o protivzdušné systémy, americké salvové raketomety či přesnou naváděnou munici.

Podle ukrajinské tajné služby mohou útoky pokračovat, ale Rusko naráží na určitá omezení. Zaprvé nemá ve skladech dostatek raket, aby je mohlo skoro všechny vystřílet na Ukrajinu. Zadruhé, jeho zbrojovky nemohou vyrábět nejmodernější vysoce přesné střely a další zbraně, protože jim chybí důležité součásti. 

„Západní sankce zahrnující též vývoz špičkových technologií a důležitých komponentů se projevují také na stavu ruské armády,“ uvádí v rozhovoru pro německý list Handelsblatt Sergej Gurijev, bývalý hlavní ekonom Evropské banky pro obnovu a rozvoj (EBRD). Ten v minulosti mimo jiné radil ruskému prezidentovi Dmitriji Medveděvovi, ale po názorových neshodách s ruskými úřady v dubnu 2013 emigroval do Francie. V současné době přednáší v prestižním Pařížském institutu politických věd, známém jako Science Po. 

Podle něj ruským podnikům chybí hlavně čipy z Tchaj-wanu, speciální druhy oceli z Německa nebo motory z Francie.