Stačilo pár výroků politiků, kteří se chtěli pochlubit tím, jak zatopí velkým firmám s nepřiměřenými zisky, a na burze se začaly dít věci. Po zprávě z úterka a středy, že „válečná“ daň z neočekávaných zisků neboli windfall tax dopadne na firmy už letos, začaly okamžitě padat akcie ČEZ nebo dotčených bank. Už ve středu odpoledne se přitom ukázalo, že šlo „jen“ o špatnou komunikaci koaličních politiků. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) totiž uvedl, že o ničem takovém neuvažuje. Přinášíme odpovědi na základní otázky kolem windfall tax.
Jak problém vznikl?
Vše odstartoval tweet pirátské poslankyně a místopředsedkyně sněmovny Olgy Richterové. Ta se po jednání šéfů koaličních stran pochlubila tím, že koalice schválila platnost chystané windfall tax už na letošní rok.
Podařilo se prosadit náš návrh, aby windfall tax platila také pro rok 2022, což žádali i ekonomové. Bankovní a energo sektor má neočekávané zisky kvůli válce, jde to z kapes občanů a tam se mají peníze vrátit. Proto Piráti s windfall tax na jaře po vzoru západních zemí přišli.
— Olga Richterová - místopředsedkyně Sněmovny (@olgarichterova) October 18, 2022
Hned ráno se k tomu přidal ministr práce a předseda KDU-ČSL Marian Jurečka. Ten o novince z koaliční rady několik minut hovořil pro Českou televizi. „Včera jsme to projednali na koaliční radě, garantem toho, aby vše bylo ústavně v pořádku, bude ministerstvo financí,“ řekl šéf lidovců. Stanjura však po jednání vlády řekl, že o ničem takovém neuvažuje a předloží návrh s platností daně od příštího roku. Nechce údajně riskovat porušení ústavy.
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
