Pochopit uvažování německého kancléře Olafa Scholze je složité i pro mnohé německé analytiky a komentátory. Osm měsíců poté, co pod tlakem ruské invaze na Ukrajinu vyhlásil „zásadní obrat“ v německé zahraniční a bezpečnostní politice, a poté co se německá ekonomika těžce zbavuje závislosti na ruském plynu a ropě, jede Scholz dělat politiku a byznys do Číny, jako by se nic nestalo. Jede tam s delegací špiček německého průmyslu jako první evropský politik poté, co čínský vůdce Si Ťin-pching bezprecedentně zabetonoval svoji pozici a posílil svoji moc v čele komunistické strany a státu.

Skoro to vypadá, že když se Německu nepovedla politika pod heslem „změna prostřednictvím obchodu“ ve vztahu k Rusku, tak se o totéž bude Scholz pokoušet vůči ještě tvrdšímu režimu. Na něm je německá a jejím prostřednictvím i česká ekonomika obchodně poměrně zásadně závislá. Po EU a USA je Čína třetím nejvýznamnějším obchodním partnerem Německa.

Zbývá vám ještě 80 % článku
Předplatné bez reklam první 2 měsíce za 80 Kč
  • Veškerý obsah HN.cz
  • Mobilní aplikace
  • Bez reklam
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Články v audioverzi + playlist
  • Možnost kdykoliv zrušit
Máte již předplatné? Přihlásit se

Baví vás číst názory chytrých lidí? Odebírejte newsletter Týden v komentářích, kde najdete výběr toho nejlepšího. Pečlivě ho pro vás každý týden sestavuje Jan Kubita a kromě jiných píší Petr Honzejk, Julie Hrstková, Martin Ehl a Luděk Vainert.