Konec rekordních zisků bank. Příští rok se zhorší splácení úvěrů a přijde daňová optimalizace

České bankovní domy zažívají období vysokých zisků a jejich současná výkonnost naznačuje, že letošek pro ně bude možná nejlepším rokem, jaký kdy měly. Podle odborníků se ale situace změní už příští rok. Banky se budou muset připravit na fakt, že někteří klienti nebudou mít na splácení úvěrů a firmy se ocitnou v těžkostech. Změnu přinese i nová daň, která bude finanční domy nutit k optimalizaci, aby odvody byly co nejnižší.

Fakt, že pro finanční domy bude letošní rok dobrý, ukázala už data za prvních šest měsíců. V tomto období vykázaly rekordní čistý zisk – v úhrnu téměř 55 miliard. Je to růst o dvě třetiny oproti stejnému období loni a také více než v silných rocích před pandemií. Některé banky už minulý týden zveřejnily také údaje o hospodaření za třetí čtvrtletí, ale obrázek za celý sektor ještě není kompletní.

Příčiny miliardových zisků jsou hlavně v rychlém růstu úrokových sazeb, které finančním domům umožnily vydělávat na desítkách miliard volných peněz od vkladatelů. Banky se v posledních letech také zvětšily, protože u nich skončily stovky miliard korun, jež byly uvolněné do ekonomiky během pandemie. V době nízkých sazeb se Češi vrhli na nákupy domů a bytů a bankovní domy z rekordního zájmu o hypotéky profitovaly ještě do začátku letošního roku. Nyní se ale trh s hypotékami kvůli vysokým úrokům ochladil.

 „Český bankovní trh aktuálně zažívá velmi dobré období z pohledu ziskovosti a na první pohled může působit naprosto bezproblémově: odezněly obavy z pandemie, podíl nesplácených úvěrů se vrátil na předpandemické hodnoty a růstu ziskovosti pomáhají vysoké sazby. Pod povrchem si ale celý sektor uvědomuje rizika plynoucí z nadcházející ekonomické situace,“ říká Roman Lux, jenž v pražské pobočce společnosti Deloitte vede poradenství pro finanční sektor.

Tuzemské hospodářství čeká po téměř dekádě růstu útlum. Jednou z příčin je inflace – tedy zdražování, které v posledních měsících navíc ještě zrychlilo kvůli skokovému růstu cen energií po vypuknutí války na Ukrajině. Banky se proto připravují, že někteří jejich klienti – z řad domácností i firem – se mohou dostat do těžkostí při splácení úvěrů. Lux si například myslí, že na rozdíl od finanční krize v letech 2008 a 2009, kdy se problém postupně šířil z firemní sféry k retailovým klientům, budou nyní obě skupiny zasaženy současně.

Ještě letos ale banky profitovaly z prudkého zvyšování úrokových sazeb, kterým se Česká národní banka snažila bojovat s inflací. ČNB svoji hlavní úrokovou sazbu, jež byla ještě před dvěma lety blízko nule, zvýšila od poloviny loňského roku už devětkrát, naposledy v červnu, na současných sedm procent. To bylo pro banky výhodné, protože při takovém pohybu sazeb jim roste takzvaný čistý úrokový výnos. Jde o rozdíl mezi vyššími úroky, které bankám plynou z úložek u ČNB, a úroky, jež vyplácejí vkladatelům například na spořicích účtech. V první polovině roku banky se zvyšováním úroků pro vkladatele nijak nepospíchaly a na úrokovém rozdílu inkasovaly 77,9 miliardy korun.

Tyto příjmy vzbudily pozornost vládních politiků, kteří hledají cesty, jak pro státní kasu zajistit dodatečné peníze. Vláda premiéra Petra Fialy (ODS) vyčlenila desítky miliard korun na pomoc firmám a domácnostem zasaženým energetickou krizí. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) nakonec prosadil takzvanou daň z neočekávaných zisků, označovanou jako windfall tax. Tu minulý týden schválila Poslanecká sněmovna. Nová daň bude na tři roky a kromě šestice největších bank postihne i energetické, petrochemické a těžební firmy. Podle ministra financí má vynést první rok po zavedení 85 miliard korun, z toho 35 miliard jen od bank.

Bankám se nelíbí daň z mimořádných zisků. Bude je ale bolet méně, než vláda čeká, tvrdí analytici

7. 10. 2022 ▪ 5 min. čtení

Právě v souvislosti s novou daní už příští rok banky silné zisky nezopakují, soudí Karel Kotoun, senior manažer pro finanční služby v české divizi poradenské skupiny Accenture. „Ať už se ekonomika bude vyvíjet jakkoli, zisky bank budou příští rok horší. Vzhledem k daňovým tlakům, které tu jsou patrné, budu banky nuceny k optimalizaci své ziskovosti,“ uvádí Kotoun.

Podle některých expertů mohou banky přizpůsobit své hospodaření nové dani tak, aby veškeré aktivity, které jim přinášejí zisky, stihly ještě letos. Také se mohou pustit do reorganizací nebo akvizic – dočasně na úkor zisku.

Kotoun si třeba myslí, že se banky nyní zaměří na „hon za malými a středními podniky“ – čili úvěrování pro lukrativní segment, který je dosud relativně málo obsluhovaný. Také se zaměří na optimalizaci back office – oddělení, která typicky mají na starosti zpracování žádostí, smluv a další administrativu. „Opadl zájem o hypotéky a to znamená, že na odděleních, která byla dosud obrovsky vytížena, hrozí propouštění. V optimalizaci těchto oddělení bude také hrát roli digitalizace,“ poznamenává Kotoun.

Podle něj bude také sílit tlak na sdružování do větších bankovních celků. „Donedávna měly v bankách nejvíc napilno oddělení prodeje a hypoték. Příští rok to ale budou hlavně oddělení jako je řízení rizik a vymáhání. To bude právě urychlovat onu konsolidaci,“ říká expert na banky z Accenture.

Konsolidace na trhu už probíhá nyní. Raiffeisenbank loni koupila Equa banku a také převzala klienty ING. Letos zase Banka Creditas získala česko-ruskou Expobank. Na prodej jsou také Hello Bank a mBank. O největší slučování na trhu se ještě loni snažila také finanční skupina PPF. Ta chtěla spojit svoji skupinu firem kolem Air Bank s bankou Moneta a vytvořit tím silného hráče na poli spotřebních úvěrů. Z transakce ale v květnu sešlo. Podle analytiků může Moneta být i v budoucnosti součástí většího spojení.

Roman Lux z Deloitte také upozorňuje, že současné velké nominální zisky bank jsou relativní. Samotná ziskovost bank vůči velikosti aktiv nebo vlastnímu kapitálu je podle něj o 10 nebo 15 procent pod historickým průměrem. Je to dáno opět tím, jak aktiva bankám v posledních letech rostla.

Lux, stejně jako šéfové velkých bank, proto považuje zvolenou podobu windfall tax, která se dotkne jen největších bank, za nefér a málo efektivní. „V příštích měsících potřebujeme silný a stabilní bankovní sektor, který bude stále ochotný investovat do ekonomiky a který bude schopný podpořit své klienty v problematické době a společně řešit jejich problémy.“