Nejvýhodnější běžné účty na trhu nabízejí menší banky. Projděte si náklady na vedení

O nejlépe fungujícím bankovním domě v Česku rozhoduje nejen jeho ekonomická výkonnost a velikost výnosů, které dokáže přinášet svým akcionářům. Úplně stejnou váhu má v konečném výsledku také to, jak přistupuje ke svým klientům. Kromě kvality produktů či služeb je v tomto kritériu vůbec nejdůležitějším ukazatelem, na kolik klienty vyjde vedení běžných účtů. Z tohoto pohledu jsou na tom dlouhodobě lépe menší hráči na trhu. Podle průzkumu Visa Nejlepší banka roku, jehož výsledky sestavuje analytická společnost Datank, tomu bylo stejně i v letošním roce.

Z průzkumu vyplývá, že vedení běžného účtu je nejvýhodnější v Max bance (Do října nesla název Expobank. Poté, co firmu koupila investiční skupina Creditas, došlo k rebrandingu – pozn. red.). Podle šesti definovaných typů klientů – bezstarostný, racionální či šetřivý (viz grafika) – nabízí nejnižší náklady na vedení účtu. A zároveň v době sběru dat úročila zůstatek nejvyšší sazbou. Na druhém místě se umístila Hello bank a na třetím Banka Creditas, patřící do stejné finanční skupiny jako Max banka.

Podle průzkumu nejvýhodnější z účtů, tedy Neo od Max banky, momentálně úročí vklady sazbou 4,61 procenta ročně. K založení a vedení účtu se podle informací banky nevážou žádné poplatky a založit si ho lze plně online. Bezplatně lze konto i zrušit.

„Malé banky mají obecně větší motivaci vybírat od klientů nové prostředky, které ukládají u České národní banky a generují tak reinvestiční výnosy. Efekt růstu výnosů významně převyšuje zvýšení úrokových nákladů, protože nemají tak rozsáhlá depozita,“ říká Tomáš Pfeiler, portfolio manažer investiční společnosti Cyrrus. Velké finanční domy se podle něj do zvedání sazeb na vkladech obvykle tolik nehrnou, jelikož to pro ně znamená plošné zvýšení úrokových nákladů.

Nutno ovšem dodat, že údaje byly společností Datank vyhodnocovány během června a některé finanční domy od té doby své podmínky u vedení běžných účtů upravily. Například UniCredit Bank, která se v žebříčku umístila předposlední, od července nabízí u svého běžného účtu úrok 5,5 procenta. Současně ale platí, že na tuto sazbu dosáhnou jen klienti, kteří si v bance založí nový účet. Pro stávající klienty tato nabídka neplatí.

Tento týden navíc bude banka sazbu pro nové klienty navyšovat až na šest procent, a to do limitu 500 tisíc korun. Další velké bankovní domy, například Česká spořitelna, ČSOB nebo Komerční banka, vklady na běžných účtech neúročí.

I proto je momentálně trendem peníze z běžných účtů převádět spíše na spořicí produkty. Například termínované vklady v současnosti doslova zažívají renesanci, přitom v polovině loňského roku byly v podstatě mrtvým produktem. Podle statistik ČNB měli lidé ke konci srpna na termínovaných vkladech uloženo 758,2 miliardy korun. Meziročně tak na nich přibylo takřka 270 miliard, což znamená více než 55procentní nárůst.

Banky a spořitelní družstva na ně lákají klienty prostřednictvím úrokových sazeb, které se pohybují mezi pěti a šesti procenty. Vzhledem k meziroční inflaci ve výši 18 procent je to sice žalostně málo, pořád jde ale o lepší variantu než nechat volnou hotovost třeba právě na běžných účtech, kde se neúročí vůbec.

Alternativou k termínovaným vkladům jsou pak spořicí účty. Ty mají výhodu v tom, že s penězi na nich uloženými lze u většiny bank bezplatně a kdykoliv operovat. V případě termínovaných vkladů musí člověk při předčasném výběru počítat s poplatky či krácením úrokových výnosů. I na spořicích účtech se lze dostat na sazby mezi pěti a šesti procenty. Na „spořácích“ navyšovaly v posledních týdnech sazby i ty největší banky na trhu.

„Částečně za tímto krokem stála i motivace zvýšit úrokové náklady kvůli windfall tax – logika, že je lepší prostředky ‚investovat‘ do klientů, s cílem si je do budoucna zaháčkovat, než je slepě odevzdat státu,“ domnívá se Pfeiler.