Nejen od opozice nebo z podnikatelských kruhů míří kritika na vládní opatření, jako je takzvaná válečná daň nebo zastropování cen energií u výrobců. S tvrzením, že jde o dvojí zdanění, přišel už také pirátský ministr pro legislativu Michal Šalomoun. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) však taková tvrzení odmítá a říká, že vše dopředu probral s firmami, na které obě vládní nařízení dopadnou.
První je daň z neočekávaných zisků neboli windfall tax, kterou odvedou největší banky a energetické firmy. Ze zisku, který překročí takzvané srovnávací období, zaplatí 60 procent. Srovnávacím obdobím je přitom průměrný zisk z let 2018 až 2021, navýšený o 20 procent.
Naproti tomu takzvaný evropský strop neboli odvod z nadměrných příjmů je evropský návrh, který se má stát součástí chystané novely energetického zákona. Jeho přesnou podobu ve středu schválila vláda. Unie doporučuje stanovit maximální velkoobchodní ceny elektřiny na
180 eur (4400 korun) za megawatthodinu. Vše nad tuto cenu výrobci elektřiny odevzdají státu.
Česká vláda šla cestou různých stropů. Jaderné elektrárny mají cenový limit stanovený na 70 eur za megawatthodinu, 240 eur naopak platí pro bioplynové stanice a 230 eur pro malé uhelné elektrárny.
Podle kritiků jde v obou případech o daň, a tudíž o dvojí zdanění, které je nepřípustné.
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Nově všechny články v audioverzi
