Do konce letošního roku by měla být dojednána smlouva na dodávku bojových vozidel pěchoty ze Švédska za více než 50 miliard korun. V rámci kulatého stolu Hospodářských novin o obranném průmyslu to řekla ministryně obrany Jana Černochová (ODS), která zdůraznila, že při všech státních zakázkách trvá a bude trvat na co největším podílu domácího průmyslu při výrobě. To může být totiž cesta, jak český obranný průmysl, v němž pracuje zhruba 20 tisíc lidí a který před válkou na Ukrajině vytvářel asi půl procenta HDP, modernizovat a posunout dál.
Obranný průmysl v Česku a vlastně v celé Evropě byl do letošního února v roli spíše trpěné součásti ekonomiky, než aby se mohl těšit velké podpoře politiků. To se po ruském útoku na Ukrajinu změnilo a české firmy, jako je Czechoslovak Group (CSG), nyní zvyšují výrobu, investují a nabírají nové lidi. Válka na Ukrajině zároveň ukazuje, jak rychle se spotřebovává stará technika sovětského původu, na jejíž opravy a renovace byl český průmysl do velké míry zaměřený, a jak důležitou roli hrají nové, moderní technologie, jako jsou například drony.
Modernizace průmyslu jde ruku v ruce s modernizací Armády České republiky, která v minulých desetiletích zaostávala. „Průmysl je napojený na techniku, kterou armáda používá. Byli jsme připraveni pomoci s údržbou a renovací sovětské techniky, ale ve spolupráci s velkými hráči děláme i nové věci, jako jsou transportéry Titus a Pandur nebo radary,“ řekl David Štěpán, člen představenstva a ředitel zahraničních investic CSG.
Právě spolupráce se zahraničními partnery a získání moderního know-how by měly být podle účastníků kulatého stolu jedním z klíčových cílů českého obranného průmyslu. „Neměli bychom být jen montovnou, ale mělo by docházet i k transferu technologií, aby tu vznikala vyšší přidaná hodnota,“ řekl Jan Hamáček, místopředseda sekce obranného průmyslu při Hospodářské komoře ČR.
Tuto organizaci považuje ministryně Černochová za hlavní místo, kde by se stát a soukromé firmy měly domlouvat o dlouhodobé vizi potřeb, které bude česká armáda mít, aby je průmysl mohl potom plnit.
I Petr Knap z poradenské společnosti EY vidí velký inovační potenciál v různých aliancích a spolupráci s velkými hráči v Evropě i ve světě. „Český obranný průmysl by měl být víc proaktivní a hledat silné partnery – a to nejen investiční,“ řekl Knap.
Podobně jako automobilový průmysl by se i ten obranný pak mohl více posouvat k tomu, co Knap nazval „smart operations“, tedy k větší automatizaci a modernizaci a posílení dodavatelského řetězce. Malé série, ve kterých se ovšem vyrábějí zbraňové systémy v demokratických zemích, nemohou imitovat velkosériovou výrobu automobilek. Nicméně podle Knapa je velký potenciál českých firem v oblasti softwaru, umělé inteligence, rozšířené reality nebo kybernetické bezpečnosti. „I pozice strategického subdodavatele (pro velkou zahraniční firmu) je cesta, jakou se dá posouvat dál,“ uvedl Knap příklad z nedávného vývoje v českém automobilovém průmyslu.
Firmy obranného průmyslu by ideálně podle účastníků kulatého stolu potřebovaly od státu dlouhodobou vizi rozvoje ozbrojených sil, spolupráci na výzkumu a vývoji a také v rámci regulací lepší přístup k financování.
Poslední bod se změní nejspíše v celé Evropské unii, která připravovala přísná pravidla v rámci tzv. taxonomie, která hrozila drasticky omezit možnosti výrobců zbraní a vojenského materiálu získat finance od bank. To se po ruské agresi vůči Ukrajině změnilo.
Během debaty účastníci několikrát zmínili Izrael jako model spolupráce státu a firem, který je ale v českých podmínkách nemožné kopírovat. Velkou šancí i pro český průmysl je spolupráce s ukrajinským státem a firmami nejen jako zákazníky, ale také jako partnery při výzkumu a výrobě. Kdo totiž dnes dodává zbraně na Ukrajinu, bude moci oprávněně hovořit o jejich prověření v boji. A Ukrajinci sami mají a budou mít na základě svých bojových zkušeností výrobky špičkové kvality, například letecké či námořní drony.
Ukrajinci, jak minulý týden v rozhovoru pro agenturu Reuters řekl ministr obrany Oleksij Reznikov, se chtějí ve vojenské soběstačnosti inspirovat právě Izraelem. Kyjev navíc znárodnil mnohé domácí velké zbrojařské firmy. A ministryně Černochová při nedávné návštěvě Kyjeva začala pracovat na tom, aby se české a ukrajinské firmy mohly mnohem úžeji propojovat a spolupracovat. „Chceme vytvořit klastr obranného průmyslu, který umožní zakládání společných podniků, či domluvit uvolnění ukrajinských specialistů pro práci v Česku,“ řekla ministryně Černochová.
Partnerem kulatého stolu je Czechoslovak Group
