Téma ESG reportingu začíná v českém průmyslu silně rezonovat. Ze tří písmen, která znamenají životní prostředí (Environmental), sociální oblast (Social) a řízení společnosti (Governance), se stává mantra udržitelnosti, ale také obava, co nová povinnost ESG reportingu bude reálně znamenat.

„Firmy se na nás začínají obracet. Nejvíce je zajímá, jaký dopad bude ESG mít na jejich podnikání,“ říká Laura Mitroliosová, CEO poradenské společnosti CIRA Advisory. „Aktuálně se firmy snaží hlavně získat faktické informace o tom, co je součástí reportu, odkdy se na ně vztahuje povinnost a co se stane, pokud by jim ESG report nevyšel nejlépe. Následně se pak snaží zjistit, jak získají potřebná data, kolik je report bude stát a samozřejmě jaký finanční dopad na ně mohou mít různé úpravy byznysmodelu na udržitelnější,“ dodává Mitroliosová.

Skutečností je, že povinnost ESG reportingu se českých firem dotkne celkem brzy. V první vlně povinného reportování budou zahrnuty firmy, které již teď publikují nefinanční reporty. Většinou se jedná o podniky nad 500 zaměstnanců. Tyto firmy budou mít povinnost vydat svůj první ESG report v roce 2025, tedy za rok 2024.

Ve druhé vlně budou velké firmy splňující dvě ze tří podmínek: buď více než 250 zaměstnanců, roční obrat nad 40 milionů eur, nebo aktiva vyšší než 20 milionů eur. Firmy z druhé vlny budou mít povinnost reportovat od roku 2026 za rok 2025.

Do poslední vlny spadají malé firmy kótované na burze. Nebere se tedy ohled na počet jejich zaměstnanců, zisk ani aktiva. Každá firma kótovaná na burze, která neměla povinnost ESG reportovat, tuto povinnost nabude. „Kdy ale povinnost reportovat ESG na dané firmy spadne, přesně nevíme, aktuálně se jedná o možném odložení povinnosti do roku 2028,“ říká Mitroliosová.

Podle dostupných informací povinnost publikovat ESG report dopadne přímo až na 1000 českých firem. „Nepřímo ale ovlivní mnohem více malých a středních firem, které dodávají své služby a produkty do firem s povinností reportovat. Po těchto firmách se bude jistě vyžadovat alespoň interní publikace informací, které jsou potřebné pro reportování v celém odběratelsko‑dodavatelském řetězci – například jejich uhlíková stopa a podobně,“ připomíná Mitroliosová.

Na první ESG si mají firmy najmout experta

ESG report musí firmy zveřejnit ve formě ucelené zprávy podobné výroční zprávě, případně se může stát také součástí výroční zprávy. Nereportuje se nikomu konkrétnímu, jde o to, data transparentně publikovat, aby je viděla veřejnost a obchodní partneři.

„Zpráva bude velmi komplexní a bude popisovat hlavní klimatické a sociální cíle, klimatická rizika, ESG závazky dodavatelského řetězce, uhlíkovou stopu společnosti, ale také třeba počet úrazů zaměstnanců nebo platové poměry ve společnosti vůči platovému mediánu v odvětví,“ dává příklady Ondřej Rybka, expert na nefinanční reporting z poradenské společnosti PwC ČR. Pravdivost údajů bude ověřovat nezávislý a certifikovaný auditor, stejně jako se to dělá u finančních výkazů.

Evropská unie nemá žádný úřad, který by firmám s tvorbou ESG reportu pomohl. „Společnost, která s tímto tématem začíná, si bude muset najmout někoho, kdo je schopen uřídit projekt tvorby reportu a zajistit, že obsahuje veškeré zákonné náležitosti. V prvním roce se jedná o velmi složitý proces a určitě nedoporučuji nikomu, aby se do toho pustil sám bez zkušeností,“ apeluje Rybka.

Zároveň je ale dobré mít interně zaměstnaného člověka, který se tématu udržitelnosti a ESG věnuje průběžně a hledá způsoby, jak udržitelnost dostat do běžného chodu firmy. „U větších firem to může být osoba ESG manažera nebo celých ESG týmů, u menších firem zcela postačí, aby tuto zodpovědnost přijal někdo z vedení a posouval dál do týmu,“ rozvádí Mitroliosová. Doporučuje také nepodcenit edukaci klíčových zaměstnanců. Vhodná je například ESG Akademie od spolku Změna k lepšímu, do které se zapojila řada odborníků na udržitelnost z českého byznysu a je dostupná online.

Co bude v ESG reportu

  • Uhlíková stopa firmy a jejích výrobků.
  • Jak firmy plánují odpoutat svůj růst od závislosti na nedostatkových zdrojích.
  • Vodní zdroje, nakládání s odpady, ochrana biodiverzity, znečišťování půdy.
  • Platové poměry zaměstnanců, rovná práva žen a mužů, protikorupční opatření.
  • Informace o dodavatelích nebo o komunitách ovlivněných byznysem dané firmy.
  • Uhlíková stopa a změna klimatu pravděpodobně budou společným tématem většiny ESG reportů.

Uhlíkovou stopu bude uvádět většina firem

Co přesně bude ESG report obsahovat, je závislé na odvětví, v němž firma působí. „Například stavební firma bude více řešit problematiku stavebních materiálů, bezpečnosti práce a uhlíkové stopy. Oproti tomu módní značky budou pravděpodobně vykazovat témata spojená s dodavatelsko‑odběratelským řetězcem, environmentální stopou pěstování plodin, jako je třeba bavlna, a lidskými právy,“ přibližuje Mitroliosová. Ovšem uhlíková stopa a změna klimatu pravděpodobně budou společným tématem drtivé většiny ESG reportů.

Legislativa bude vyžadovat zveřejnění aktuálního stavu, historii za minimálně tři období zpětně a také určení cílů, kterých chce společnost dosáhnout. „K nim se potom bude společnost v dalších letech vyjadřovat a zveřejňovat, jak je v plnění stanovených cílů úspěšná. Pokud nebude cíle plnit, výrazně to sníží důvěryhodnost společnosti do budoucna,“ dodává Rybka.

Report pak bude klíčový například pro banky, pojišťovny, investory a zejména pro zákazníky. „Většina firem se bude snažit mít dodavatelský řetězec složený z firem, které se chovají odpovědně, protože to má přímý vliv i na udržitelnost jich samých,“ zmiňuje Rybka. Některé banky a pojišťovny například už teď nastavují výhodnější podmínky půjček a pojistného pro firmy s nefinančními reporty.

„Investory také každým rokem více zajímá dopad firmy na životní prostředí a na společnost. ESG reporty budou pravděpodobně zajímat také média a zákazníky. Jasně se ukazuje, že kdo se tématu ESG věnuje strategicky, je v konkurenční výhodě, snižuje si rizika související s podnikáním a zvyšuje hodnotu své firmy,“ zmiňuje Mitroliosová.

Ze strany EU neexistuje oficiální postih nebo sankce za to, když firmě vyjde „špatné ESG“. „Může se ale stát, že banka dané firmě poskytne horší úrokovou sazbu, firma nebude atraktivní pro investory nebo může ztratit část zákazníků z důvodu poškozené reputace,“ upozorňuje Mitroliosová.

Firmy: bude to náročné, ale vyplatí se to

Již několik let se nefinančním reportingem zabývají banky. Komerční banka (KB) například s prvním reportem musela nastavit celý sběr dat a musela si určit, jaké údaje potřebuje a kdo je v rámci KB dodá. „Postupně jsme do reportu přidávali více podrobnějších dat. Museli jsme nastavit proces zjišťování informací po celé bance od kolegů z různých útvarů. Například výpočet uhlíkové stopy považujeme za velmi obsáhlou problematiku, ovšem v posledních letech reportujeme i naši uhlíkovou stopu,“ konstatuje mluvčí KB Michal Teubner.

Udržitelná společnost

Stáhněte si přílohu v PDF

Například Pivovary Staropramen se nefinančnímu reportingu věnují už pět let. „Téma ESG průběžně monitorujeme a snažíme se získat maximum dostupných informací. Uvědomujeme si, že tento reporting bude daleko obsáhlejší a náročnější. Zda jej budeme řešit pouze interně, nebo ve spolupráci s externí společností, jsme se prozatím nerozhodli,“ vzkázala mluvčí Denisa Mylbachrová.

Škoda Auto HN odpověděla, že bude schopna reportovat dle všech aktuálních požadavků. Největší výzvou pro automobilku bývá časová dostupnost vybraných nefinančních dat a aktuálně velmi dynamicky se vyvíjející reportovací legislativa. „Takzvaný ESG reporting prochází velkou změnou, která může být krátkodobě velmi náročná. Nicméně ji vítáme a jsme přesvědčeni, že nové standardy reportovaní o udržitelných aktivitách firem přinesou transparentní a srovnatelná data napříč odvětvími,“ ujišťuje mluvčí Škoda Auto Martina Špittová.

Na ESG reporting se připravuje například i petrochemický Orlen Unipetrol a v současnosti vybírá externího partnera, se kterým zprávu sestaví.

Článek byl publikován ve speciální příloze HN Udržitelná společnost.