Česká ekonomika v mlžném oparu dvojciferné inflace

Ekonomické prognózy pro rok 2023 předpovídají zpomalení globálního ekonomického růstu na polovinu oproti letošnímu roku. Zatímco vyspělým ekonomikám předpovídají pokles, rozvojovým naopak vzestup. Energie a nejistoty s nimi spojené jsou klíčovým faktorem ovlivňujícím tyto prognózy. Jejich cenový vývoj, který v sobě koncentruje informace o jejich dostupnosti, bude pravděpodobně více ovlivňovat válečná situace na Ukrajině než cokoli jiného.

Tento lokální konflikt nese globální ekonomické důsledky. Ty se projevují nerovnoměrně. Více ve vyspělých ekonomikách s vysokou životní úrovní a vysokou spotřebou energie na obyvatele. Zatímco v EU se počítá s absolutním poklesem reálného HDP v roce 2023, v USA a Japonsku jen s poklesem tempa růstu, přičemž přírůstek zůstane kladný. Z toho je zřejmý přímý vliv válečného konfliktu na ekonomiky s ním jakkoli spojené.

Dalším rozdílovým kritériem je energetická náročnost tvorby HDP. Česká republika, ale i Slovensko patří ve skupině vyspělých zemí k těm s největším podílem průmyslu na tvorbě HDP na úkor služeb, které jsou energeticky méně náročné. Ve struktuře našeho průmyslu jsou stále silně zastoupena energeticky náročná odvětví jako hutnictví, těžké strojírenství, těžká chemie, výroba stavebních materiálů a energetika.

Z tohoto úhlu pohledu je predikovaný mírný hospodářský pokles (-0,2 procenta HDP) pro naši ekonomiku v roce 2023 relativně optimistickým výhledem nevybočujícím v rámci EU. Horší je dvojciferná inflace, v jejímž „mlžném oparu“ je investování a podnikání velmi nesnadné. To platí také pro banky. Právě na jejich přístupu bude záviset, zda se v roce 2024 dočkáme kýženého oživení a návratu naší ekonomiky do růstové fáze, bez níž nebude možné vrátit životní úroveň některých skupin obyvatel do stavu před skokovým růstem cen energií.

Budou-li banky schopny prohlédnout mlhou inflace, která zkresluje cenové signály, a realisticky vyhodnocovat investiční rizika předkládaných podnikatelských projektů a následně v dostatečných objemech poskytovat úvěry, oživení se dostaví. Jako v jiných zemích EU, kde ceny tak rychle nerostou. Pokud ovšem upřednostní vlastní, méně rizikovou ziskovou variantu a deponují své volné finanční prostředky u ČNB, budou mít jistý, v současnosti sedmiprocentní roční úrokový výnos bez jakéhokoli rizika. Nová doba nabízí nové kritérium pro posouzení kvality bankovního systému!