ČNB drží sazby beze změny. Podle guvernéra je ale připravena na zvýšení, bude-li třeba

Poslední letošní zasedání, na kterém vedení České národní banky (ČNB) rozhodovalo o nastavení úrokových sazeb, dopadlo stejně jako v minulých měsících: centrální bankéři sazby nezvýšili. O překvapení se ale postaral guvernér Aleš Michl, když naznačil, že sazby by mohly jít vzhůru v únoru, pokud vzrostou domácí tlaky na růst cen.

Michl řekl na tiskové konferenci, že bankovní rada „vyčká na další data“ a na příštím zasedání 2. února rozhodne, „zda sazby zůstanou stabilní, nebo se zvýší“.  

Centrální banka drží svoji hlavní úrokovou sazbu na úrovni sedm procent už od léta. Ani tentokrát trh změnu nečekal, jak ukázal průzkum mezi osmnácti analytiky, oslovenými ještě před měnovým zasedáním agenturou Bloomberg.  Michl řekl, že pět ze sedmi členů rady hlasovalo pro ponechání sazby beze změn a dva radní hlasovali pro půlbodové zvýšení. 

„Očekávání trhů, že se sazby v první polovině příštího roku nezvýší, se nemusí naplnit,“ dodal guvernér. „Bankovní rada, a to zdůrazňuji, je připravena zvýšit sazby, zejména pokud vzroste riziko poptávkové inflace.“ Jako rizika označil šéf ČNB hlavně růst mezd, rozpočtové výdaje státu a hrozbu toho, že veřejnost a trhy nebudou věřit, že se inflaci podaří zabrzdit. 

Také zopakoval, že ČNB bude i nadále bránit nadměrným výkyvům kurzu koruny. Banka v posledních měsících používala devizové rezervy k podpoře domácí měny. 

Michl je novým guvernérem ČNB od července. Dosud zastával názor, že další zvyšování úrokových sazeb by už na utlumení inflace nemělo vliv a pouze by poškodilo ekonomiku. Prezident Miloš Zeman, sám také odpůrce zvyšování, v létě do nejvyššího vedení jmenoval ještě tři nové členy – odborníka na stabilitu bank Jana Fraita a ekonomky Evu Zamrazilovou a Karinu Kubelkovou. Bankovní rada v novém složení od té doby s hlavní sazbou nehýbe a analytici vesměs předpokládali, že se této vyčkávací strategie bude držet i nadále. Předchozí rada, vedená guvernérem Jiřím Rusnokem, sazbu zvedla devětkrát ve snaze zchladit růst cen.

Zeman jmenoval Kubíčka a Procházku do vedení ČNB. Podle analytiků posílí křídlo odpůrců vyšších sazeb

15. 12. 2022 ▪ 6 min. čtení

Obměněná bankovní rada se chopila vedení v době, kdy v Česku vrcholí vlna zdražování a meziroční míra inflace, očištěná o vliv státní dotace na energie, se vyšplhala téměř na 20 procent. Názory ekonomů se ale různí v otázce, zda by ČNB měla znovu zasáhnout a sazby zvednout. Michl dosud vždy argumentoval, že inflace má původ hlavně v zahraničí a další navyšování sazeb růst cen neovlivní.  

Martin Gürtler z oddělení ekonomického výzkumu Komerční banky řekl, že pokud ČNB sazby nezvýší, tak jak předpovídá ve své stávající prognóze z listopadu, budou šance na pokles míry inflace pod 10 procent malé. Podle platné prognózy ČNB by inflace měla už v druhé půli příštího roku výrazně klesnout na jednociferné hodnoty a v dalším roce být poblíž dvouprocentního cíle. Analytik ale upozorňuje, že takový scénář sama prognóza podmiňuje zvýšením repo sazby ještě před koncem letošního roku na osm procent. Na druhou stranu ale bance zatím pomáhá mírně silnější koruna.

Jan Bureš, hlavní ekonom Patria Finance, napsal, že i přes Michlův „lehce jestřábí“ komentář dál očekává, že v nejbližších několika čtvrtletích repo sazba zůstane na sedmi procentech. Inflace bude podle něj odeznívat delší dobu, ale centrální banka se to „bude dozvídat postupně a silné nové argumenty pro růst sazeb  budou na začátku nového roku chybět“, napsal. Také inflace nejspíš zpomalí. Bureš očekává v základním scénáři první pokles sazeb až ve čtvrtém čtvrtletí roku 2023.

Guvernér Michl na středeční konferenci také řekl, že v lednu skončí zkreslení inflačních dat, které vzniklo tím, jak Český statistický úřad do cen započítává úsporný tarif na energie. Tím se meziroční inflace přiblíží k 20 procentům. Na této úrovni by mělo podle Michla tempo růstu cen kulminovat a pak začít zpomalovat. 

Domácí poptávkové tlaky podporující inflaci se podle guvernéra už zmírňují, protože klesá spotřeba domácností, oslabuje realitní a hypoteční trh a reálné mzdy se snižují. Proti externí nákladové inflaci by mohlo působit hospodářské ochlazení v zahraničí. Michl ale zároveň upozornil, že proinflačním rizikem zůstává expanzivní fiskální politika a možnost rychlého růstu mezd. Nejistotou dalšího vývoje potom je očekávané lednové přecenění zboží a služeb či další vývoj konfliktu na Ukrajině.

Nové rozložení sil v bankovní radě při vyhodnocování nastavení sazeb nastane po 13. únoru, kdy dojde k další výměně bankéřů. Do rady přibudou ještě Jan Procházka a Jan Kubíček, které Zeman jmenoval minulý týden. Ti jsou náhradou za viceguvernéra Marka Moru a člena rady Oldřicha Dědka, kterým mandáty končí.