Nepořádek ve veřejných financích je potřeba uklidit. A zamířit do eurozóny

Jen malí lidé si kladou malé cíle. Dnešní mimořádně vážná a nejistá doba, narušující stabilitu a rovnováhu zavedeného ekonomického systému, si žádá, aby vytyčené dlouhodobé cíle stály pořádně vysoko a byly úměrně tomu ambiciózní. Dva exogenní šoky v uplynulých třech letech zatřásly českou ekonomikou ještě o něco více než s hypoteticky průměrnou evropskou ekonomikou. Jedním z aspektů tohoto vykolejení, kde téměř v reálném čase ztrácíme dosud poměrně pevnou půdu pod nohama, jsou veřejné finance.

Potřeba dát do pořádku strukturální rozpočtový deficit a zajistit jejich dlouhodobou udržitelnost, funkčnost a smysluplnost je jedním z klíčových témat naší ekonomické diskuse uplynulých měsíců. Veřejné finance současně představují jedno z klíčových a nejobtížněji dosažitelných vstupních kritérií eurozóny. Navíc právě v nynější složité ekonomické situaci (kouzlo nechtěného, či geniální schopnost předvídat?) se zcela názorně projevuje úzká souvislost mezi jednotlivými maastrichtskými kritérii a jejich propojenost.

Ona logika se opírá o dvě roviny úvah. Za prvé: veřejné prostředky by měly být vynakládány s cíleným rozmyslem, aby nevytvářely umělé poptávkové bubliny, které budou tlačit na růst cenové hladiny a požadovat legitimní reakci centrální banky v podobě zvýšení úrokových sazeb. Tedy – nedmýchat cestou veřejných financí poptávkovou inflaci. Druhá úvaha je založena na tom, že veřejné finance by naopak měly řešit tržní selhání a strukturální poruchy prostřednictvím cílených strategických investic, díky nimž bude ekonomika odolnější a méně zranitelná. Tedy – odstraňovat potenciální nákladové inflační tlaky posílením nabídkové strany ekonomiky.

Komentář L. Niedermayera

Kdyby se politikům chtělo, euro by mohlo být v Česku zavedeno k 1. lednu 2027

8. 12. 2022 ▪ 8 min. čtení

Spojené nádoby obou pouček pak říkají: Čím investičněji budou veřejné finance zaměřené, čím více budou využívat princip návratnosti a sledování dopadů svých intervencí, tím účinněji začnou plnit nejen svoji vlastní funkci a smysl, ale též budou pozitivně působit na další makroekonomické veličiny, které současně představují i maastrichtská konvergenční kritéria. Jejich naplňováním především pomůžeme sami sobě. Nicméně když se nám tento úkol zdaří a my si vyčistíme naše nyní krapet zaneřáděné hospodářství od nepořádku, který nesvědčí nám samým, proč této situace nevyužít k tomu, že do té eurozóny konečně vstoupíme i my? Ta mimochodem i bez nás již brzy bude mít 20 členů.