Jen malí lidé si kladou malé cíle. Dnešní mimořádně vážná a nejistá doba, narušující stabilitu a rovnováhu zavedeného ekonomického systému, si žádá, aby vytyčené dlouhodobé cíle stály pořádně vysoko a byly úměrně tomu ambiciózní. Dva exogenní šoky v uplynulých třech letech zatřásly českou ekonomikou ještě o něco více než s hypoteticky průměrnou evropskou ekonomikou. Jedním z aspektů tohoto vykolejení, kde téměř v reálném čase ztrácíme dosud poměrně pevnou půdu pod nohama, jsou veřejné finance.
Potřeba dát do pořádku strukturální rozpočtový deficit a zajistit jejich dlouhodobou udržitelnost, funkčnost a smysluplnost je jedním z klíčových témat naší ekonomické diskuse uplynulých měsíců. Veřejné finance současně představují jedno z klíčových a nejobtížněji dosažitelných vstupních kritérií eurozóny. Navíc právě v nynější složité ekonomické situaci (kouzlo nechtěného, či geniální schopnost předvídat?) se zcela názorně projevuje úzká souvislost mezi jednotlivými maastrichtskými kritérii a jejich propojenost.
Ona logika se opírá o dvě roviny úvah. Za prvé: veřejné prostředky by měly být vynakládány s cíleným rozmyslem, aby nevytvářely umělé poptávkové bubliny, které budou tlačit na růst cenové hladiny a požadovat legitimní reakci centrální banky v podobě zvýšení úrokových sazeb. Tedy – nedmýchat cestou veřejných financí poptávkovou inflaci. Druhá úvaha je založena na tom, že veřejné finance by naopak měly řešit tržní selhání a strukturální poruchy prostřednictvím cílených strategických investic, díky nimž bude ekonomika odolnější a méně zranitelná. Tedy – odstraňovat potenciální nákladové inflační tlaky posílením nabídkové strany ekonomiky.
Kdyby se politikům chtělo, euro by mohlo být v Česku zavedeno k 1. lednu 2027
Spojené nádoby obou pouček pak říkají: Čím investičněji budou veřejné finance zaměřené, čím více budou využívat princip návratnosti a sledování dopadů svých intervencí, tím účinněji začnou plnit nejen svoji vlastní funkci a smysl, ale též budou pozitivně působit na další makroekonomické veličiny, které současně představují i maastrichtská konvergenční kritéria. Jejich naplňováním především pomůžeme sami sobě. Nicméně když se nám tento úkol zdaří a my si vyčistíme naše nyní krapet zaneřáděné hospodářství od nepořádku, který nesvědčí nám samým, proč této situace nevyužít k tomu, že do té eurozóny konečně vstoupíme i my? Ta mimochodem i bez nás již brzy bude mít 20 členů.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist