Americký miliardář Elon Musk minulý týden omezil příjem satelitního internetu pro Ukrajinu. Jeho systém Starlink hojně využívala ukrajinská armáda k ovládání dronů kvůli výpadku klasických sítí po ruské invazi. Vedení Muskovy společnosti teď ale oznámilo, že navádění bezpilotních letounů odporuje smlouvě mezi ní a ukrajinskou vládou, protože Starlink nikdy neměl sloužit jako zbraň. Ukrajinské armádě vzdorující brutální ruské agresi tak vyvstal nový problém. Česko by se ale mohlo podílet na tom, že se podobná situace nebude do budoucna opakovat.
Přesně tomu, tedy závislosti evropských států na cizích komunikačních sítích, by měl totiž zabránit nový unijní družicový systém IRIS² (zkratka pro anglické Infrastructure for Resilience, Interconnection & Security by Satellites, tedy Satelitní infrastruktura pro odolnost, propojení a bezpečnost). Teprve vzniká. Jeho až 170 satelitů se začne vynášet do vesmíru postupně od příštího roku a plně funkční by měl být v roce 2027. Rozhodnutí zemí EU postavit ho už ale padlo – loni během českého předsednictví EU –, stejně jako dohoda, že řídicí centrum projektu IRIS² bude sídlit v Praze.
Česká metropole hostí už deset let unijní agenturu pro vesmírný program EUSPA, která spravuje mimo jiné navigační systém Galileo. Česká vláda měla zájem o to, aby se z Prahy řídila i nová družicová soustava, musela kvůli tomu ale najít větší sídlo pro agenturu.
To se podařilo, minulý týden vláda Petra Fialy (ODS) podepsala s vedením agentury příslušné memorandum o přesunu do zatím rozestavěných prostor na pražské Palmovce.
„Fakt, že budeme mít k dispozici pro agenturu nové sídlo s větší kapacitou, nám umožní zajišťovat megakonstelaci družic IRIS² z Prahy,“ potvrdil na konci minulého týdne českým novinářům v Bruselu ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Ten jednal o projektu s jeho „otcem“, eurokomisařem pro vnitřní trh a vesmírný program Thierrym Bretonem.
Kupka zdůraznil, že projektem IRIS² sleduje Evropa cíl mít svůj vlastní zabezpečený systém pro přenos dat nezávislý na třetí straně. Vládám by umožnil „využívat část výkonu, aby spojení fungovalo i v tak vyhrocených situacích jako nyní na Ukrajině se Starlinkem“.
Využití by však mělo být na prvním místě ryze praktické a civilní. Šéf příslušného ředitelství Evropské komise Timo Pesonen už dříve řekl, že až začne IRIS² plně fungovat, nebudou v Evropě žádná rychlým a bezpečným internetem nepokrytá místa – „ani v Česku v odlehlých regionech, ani v Alpách nebo na moři. Bude to skutečně revoluční pokrok,“ prohlásil Pesonen.
Česká vláda si od sídla řídicího centra družic pod IRIS² slibuje nové příležitosti pro špičkové domácí firmy. Třetinu projektu v přepočtu za více než 140 miliard korun by měly podle rozhodnutí unie dodat menší a střední podniky – Evropská komise mluví o top start-upech. Podle Kupky „mají Češi kvůli stávající spolupráci EUSPA s českými vědci a firmami šanci“.
„Přítomnost EUSPA v Česku je přesně to, co chceme – rozvoj ekonomiky s vysokou přidanou hodnotou a místa špičkového výzkumu,“ dodal šéf resortu dopravy.
První tendry na účast v projektu IRIS² by se měly otevřít ještě letos. Přesun do nového sídla od architekta Josefa Pleskota se předpokládá na přelomu let 2025 a 2026. Dosud v Praze pracuje pro EUSPA bezmála 400 lidí a postupně by mělo přibýt nejméně 200 dalších.
Budovu Nová Palmovka plánovala Praha 8 jako svoje nové sídlo, k přestěhování ale nikdy nedošlo a projekt několik let stál. Dohoda s Bruselem tak řeší i využitelnost této stavby.
