Poslanci Evropského parlamentu za Česko hlasují o klíčových normách často přesně opačně, než jaké postoje zastává česká vláda. Proti jejím záměrům nebo iniciativám se přitom v Bruselu staví nejen zástupci skutečné tuzemské opozice z ANO nebo SPD, ale také europoslanci ze stran stávající vlády šéfa ODS Petra Fialy. A nejvíc jeho spolustraníci. Problém v tom ale stejně jako samotný kabinet nevidí. 

Evropští poslanci mají posledních několik měsíců na stole legislativu, kterou do značné míry ovlivnila česká vláda. Konečné znění návrhů, které míří ke schválení do europarlamentu, totiž dojednalo české předsednictví EU v druhé půlce loňského roku – tedy čeští diplomaté a ministři.

Jednadvacet českých zástupců ale v europarlamentu sedí v sedmi různých politických skupinách. Sami vládní europoslanci za ODS, lidovce, TOP 09, STAN a Piráty ve třech konkurenčních a často velmi odlišných frakcích. Zatímco ODS sedí mezi euroskeptiky ve skupině ECR, Piráti mezi eurofederalisty. Shoda v jejich hlasování je tak spíše výjimečná.  

Na europoslance navíc momentálně padají návrhy z balíčku Fit for 55, což je tucet legislativních opatření, která mají vést k radikálnímu snížení emisí v Evropě do konce tohoto desetiletí. Osm z nich dojednali na půdě EU Češi.

„Zelená“ agenda je ale v českém případě silně polarizující téma. Čeští europoslanci u opatření proti změnám klimatu hlasovali zatím většinou zamítavě. Často to bylo v rozporu s postojem jejich frakcí a proti dohodám vyjednaným českou vládou.

Vidět je to třeba na „slavných“ spalovacích motorech, tedy rozhodnutí zemí EU skončit po roce 2035 s výrobou benziňáků a dieselů kvůli emisím CO2. Česko to dojednalo, členské státy a Evropský parlament potvrdily, ale čeští europoslanci řekli „ne“.

Z devatenácti hlasujících jich pro byli jen čtyři – tři pirátští europoslanci, členové zelené frakce, a Luděk Niedermayer za TOP 09. Většina zvedla ruku proti, a to včetně pětice europoslanců za ANO. Ti přitom sedí v liberální frakci, která byla tahounem návrhu.

Podobný příklad byl s legislativou o povinném snížení emisí v zemědělství a dalších sektorech, které nepokrývají stávající emisní povolenky. Češi to na půdě EU vyjednali a Češi se také postavili proti. V tomto případě hlasovali čeští zástupci nejvíc „antizeleně“ ze všech sedmi set europoslanců.

Nejstabilnější opozici má přitom Fialova vláda ve svých vlastních řadách – v europoslancích za ODS. Čtveřice občanských demokratů je pravidelně součástí skupiny hlasujících jak proti klimatickým návrhům, tak proti společenským tématům. Tam naopak nejsilnější opoziční ANO zastává progresivnější postoj.

Minulý týden se například přítomní europoslanci ODS postavili proti rovným platům mužů a žen ve stejných pozicích (většina českých europoslanců hlasovala pro příslušnou změnu). Finální znění legislativy i tady vyjednala a podporovala Fialova koalice.

Oslovení vládní europoslanci jsou si „opoziční“ role vůči vládě vědomi. „Vím samozřejmě o tom, že kompromisy dojednala naše vláda. Ale mně nepřipadaly dobré. Poškodily by ve finále české zemědělce a průmysl,“ řekla například europoslankyně Veronika Vrecionová (ODS) na adresu svého opětovného hlasování proti klimatickým návrhům.

S příslušnými ministry hlasování podle svých slov neprobírala. Pouze se šéfem resortu dopravy a spolustraníkem Martinem Kupkou: „Naprosto to chápal. Neříkal, ať vládu v europarlamentu podpoříme.“

Podobně to komentuje europoslanec a místopředseda ODS Alexandr Vondra. I on si je vědom svojí opozice vůči vlastní straně a koalici. „Nevadí mi to,“ říká na to Vondra. Zbytek vedení ODS mu podle něj „nikdy nic nevytkl“. „Hájím v europarlamentu přesně ty principy, které jsem před volbami sliboval,“ dodává europoslanec.

Díky podcastu Bruselský diktát pochopíte, že pro nás Čechy má mnohem větší význam dění v Evropě než v Praze a v Česku vůbec. Celé díly poslouchejte na

Věc nijak neřeší ani ti vládní europoslanci, kteří častěji hlasují v souladu s Fialovou koalicí. „Coby evropští poslanci nejsme vázáni programovým prohlášením vlády. Každý sledujeme naše nebo stranické priority v kontextu Evropy a neřešíme koalice v Česku,“ tvrdí europoslanec za Piráty Mikuláš Peksa.

Když se ministr Kupka rozhodl přidat k německému vzdoru u „spalováků“, ve vládě se kvůli tomu strhla roztržka mezi ním a ministry za STAN a Piráty. Kritizovali, že se Česko postavilo proti svojí vlastní dohodě na půdě EU. Mezi vládní europoslance potřeba mluvit jedním hlasem ale nijak nepropadla.

Ondřej Kovařík za ANO měl coby opoziční europoslanec jednodušší roli při zvažování, jak se  vůči kompromisům vyjednaným českým předsednictvím postavit. Říká ale, že u zmíněných návrhů z balíčku Fit for 55 tento aspekt neřešil. „Měl jsem od počátku principiální výhrady. Proto jsem hlasoval proti,“ říká Kovařík.

Že by se třeba zdržel kvůli podpoře české dohody, neuvažoval: „Konkrétně u spalovacích motorů jsem měl pocit, že se vláda zachovala vyloženě protičesky tím uspěchaným kompromisem. Hlasovat proti mi připadalo jako jediná správná věc.“

Nahlédněte do zákulisí dění v Evropě a sledujte českou stopu v Bruselu. Odebírejte nejlepší newsletter v Česku věnovaný EU Ředitelé Evropy. Připravují ho pro vás každý týden Ondřej Houska a Kateřina Šafaříková.