Radiofarmaka ve službách moderní medicíny. Pomáhají při diagnostice i léčbě

Ačkoliv může být setkání s radioaktivním zářením pro člověka nebezpečné, neplatí to ve všech případech. Moderní medicína využívá vlastností radioaktivního záření k rychlé a bezpečné diagnostice, a to pomocí metody pozitronové emisní tomografie (PET).

Radioaktivita je přirozenou součástí světa kolem nás, stejně jako vzduch a voda. Prakticky každý den je lidské tělo vystavováno ionizujícímu záření, které pochází z tzv. přírodního pozadí. Zároveň na nás působí i emise, které jsou generovány různými technologiemi, za kterými stojí člověk. Důležité je, že toto záření umíme nejen popsat a změřit, ale jsme schopni před ním nalézt i ochranu a využít jej ve svůj prospěch.

Současná medicína využívá řadu zdrojů radioaktivního záření, mezi které patří např. rentgeny, výpočetní tomografie nebo různé radioterapeutické ozařovače. Široké možnosti uplatnění mají také radioaktivní léčiva, tzv. radiofarmaka. Jejich výroba je složitý proces, který kromě náročného technologického vybavení vyžaduje i zkušený personál. Největším výrobcem a dodavatelem těchto přípravků je v Česku společnost ÚJV Řež, která disponuje třemi výrobními PET centry s cyklotrony, a to v Praze, Brně a Řeži. V současné době tato výrobní centra zásobují všechna pracoviště s PET kamerami v Česku a mezi odběratele patří i některá zahraniční zdravotnická zařízení. Příprava a používání radiofarmak podléhá kontrole Státního ústavu pro kontrolu léčiv a Státního úřadu pro jadernou bezpečnost.

Radiofarmaka ve službách moderní medicíny

K čemu se radiofarmaka používají

Radiofarmaka nacházejí své využití nejen při diagnostice různých onkologických, kardiologických a neurologických onemocnění, ale v případě některých onkologických onemocnění slouží i jako aktivní léčivá látka. K dosažení léčebného účinku jsou zde paradoxně využívány škodlivé účinky ionizujícího záření na živou tkáň. Vhodná chemická látka, označená radioaktivním atomem, je totiž pohlcena nádorem, který je následně ozařován zevnitř, což vede k jeho zničení. Míra ozáření pacienta, tzv. radiační zátěž, je díky přesnému výpočtu množství podaného radiofarmaka nízká a minimalizuje dopady na jeho zdraví.

Inovace ve zdravotnictví

Magnet zvýší úspěšnost umělého oplodnění. Dokáže odstranit poškozené spermie

26. 4. 2023 ▪ 6 min. čtení

Jak probíhá vyšetření PET/CT

Vyšetření pomocí pozitronové emisní tomografie je bezpečná neinvazivní diagnostická zobrazovací metoda. Moderní diagnostické přístroje jsou spojením PET/CT (výpočetní tomografie), případně PET/MR (magnetická rezonance). Tím se kombinují možnosti metabolického zobrazení PET a anatomického zobrazení CT nebo MR v rámci jednoho vyšetření jedním přístrojem. CT poskytuje přesnou „mapu“ těla a PET ukazuje, co se ve sledovaných místech s buňkami děje. PET říká „co a kde“ a CT umožňuje přesněji definovat „kde“. Výhodou tohoto vyšetření je vysoká přesnost a možnost zhodnotit biologickou povahu hluboko uložených nebo velice malých ložisek, která jsou jinými vyšetřeními nedosažitelná. Současné moderní přístroje jsou velice citlivé, takže umožňují podat nízké dávky radiofarmak a tím minimalizovat radiační zátěž pro pacienta.

Inovace ve zdravotnictví

Stáhněte si přílohu v PDF

Účinky na lidské zdraví

Většina v lékařství využívaných radiofarmak je založena na radioaktivních atomech s krátkým poločasem rozpadu. Účinek vyrobené radioaktivní látky rychle klesá, takže pacienti mohou po vyšetření zanedlouho odejít, aniž by byli z hlediska radioaktivity nebezpeční pro sebe nebo své okolí. Pro výrobní PET centrum to však znamená extrémní nároky na rychlost a přesnost všech úkonů a dokonalou logistiku. Vyšetření je určeno pro každého pacienta na základě zdravotní indikace, o které rozhoduje lékař. Se žádankou se pacient může objednat do kteréhokoliv z šestnácti zdravotnických zařízení v rámci Česka, která tato vyšetření poskytují. Pro pojištěnce zdravotních pojišťoven v ČR je vyšetření PET/CT bez poplatku, úhradu zdravotnickému zařízení provede pojišťovna v rámci veřejného zdravotního pojištění.

Článek vznikl ve spolupráci se společností ÚJV Řež.

Článek byl publikován ve speciální příloze HN Inovace ve zdravotnictví.