Nové prášky do půl roku na trhu. Brusel hledá cestu, jak zabránit opakování krize s nedostatkem léků

Klíčové léky vždy a všude a nové medikamenty dostupné i v chudších zemích Evropské unie. Tak by to mělo vypadat ve světě, jak ho ve středu načrtla Evropská komise. Brusel přichází s novými pravidly pro farmaceutický sektor a sleduje jimi právě to, aby se neopakovala situace z loňského podzimu, kdy obyvatelé řady evropských států včetně Česka odcházeli z lékáren s nepořízenou, když sháněli do té doby běžné přípravky.

Kvůli prázdným skladům po covidu-19 a výpadku v dodavatelských řetězcích z Číny a Indie chyběla v Evropě běžná antibiotika a léky na sezonní nemoci. Komise chce proto do farmaceutického průmyslu, který představuje byznys za 136 miliard eur, snáz dostat nové preparáty a podpořit jejich distribuci po celé sedmadvacítce, aby se sklady s léky zase začaly plnit.

Brusel konkrétně zkracuje délku ochrany před konkurencí pro nově uváděné medikamenty. Dosud je to 10 let, komise navrhuje osm. Během této doby by na trh EU nesměla levnější generika se stejným účinkem.

Výměnou za to se výrobcům výrazně zkrátí povolovací proces pro nově vyvinuté přípravky. Evropská léková agentura má podle návrhu komise dát razítko napříště do 180 dnů namísto současných 400.

Firmy zároveň dostanou pobídky, aby svoje výrobky distribuovaly do všech zemí EU. Česko i další menší státy loni odskákaly rozhodnutí výrobců prodávat svoje léky ve velkých a bohatších zemích západní Evropy, kde za ně dostaly větší marži.

Jednou z pobídek bude, že si firma prodlouží ochranu před konkurencí na trhu EU, když zajistí, že její léky se budou prodávat ve všech státech unie. Tato podpora výrobců spolu se seznamem „kritických léků“, které bude muset každá země držet v dostatečném množství, mají podle Bruselu zajistit obyvatelům unie dostatek medikamentů v lékárnách.

„Chceme, aby měli všichni Evropané rovný přístup k potřebným lékům a za přijatelnou cenu,“ shrnula ve středu na tiskové konferenci návrhy eurokomisařka pro zdraví Stella Kyriakidesová.

„Komisi jde touto reformou hlavně o monitoring situace a koordinaci, tedy včasné varování a včasnou reakci, pokud se ukáže, že někde hrozí nedostatek léků,“ pokračovala místopředsedkyně komise Věra Jourová. „Pravomoci zemí v cenotvorbě léků, v daňovém zatížení, v podpoře uvádění nových léků a tak dále zůstávají nedotčené,“ dodala.

Díky podcastu Bruselský diktát pochopíte, že pro nás Čechy má mnohem větší význam dění v Evropě než v Praze a v Česku vůbec. Celé díly poslouchejte na

HeroHero Gazetisto Forendors

Návrhy Bruselu teď dostanou k posouzení členské státy a také evropští poslanci. Teprve z jejich vzájemné debaty vzejde finální podoba změn, prvních téměř po 20 letech.

Kdy by mohly vstoupit v platnost, zatím není jasné. Běžná doba je půldruhého roku až dva roky po zveřejnění, dohady evropských institucí ale mohou trvat i několik let.

Očekává se ostrá debata, protože farmaceutický průmysl patří mezi ty nejvíce prošpikované partikulárními zájmy výrobců. Kvůli tlaku lobbistů a kritice ze strany médií, že jim podléhá, komise zveřejnění reformy několikrát odložila.

„Bude záležet na dobré vůli členských států, jak rychle se podaří přijmout návrhy,“ řekla Jourová. Odmítla přitom, že by si jimi komise nárokovala pravomoci, které jí nenáleží. „Jsme naopak v situaci, kdy členské země stále častěji říkají – komise, řeš zdravotní věci,“ dodala. „Viděli jsme to dobře během covidu: jde o problémy, které přesahují hranice jednotlivých států a přesahují také jejich schopnosti s tím něco dělat.“