Důležitý krok na podporu ukrajinské armády bojující s Ruskem udělaly státy Evropské unie. Dohromady dají 2,5 miliardy eur (téměř 59 miliard korun) na výrobu a koupi munice, kterou ukrajinští bojovníci nutně potřebují na pozadí očekávané jarní protiofenzivy.
Evropská komise uvolní v následujících měsících 500 milionů eur jako dotace evropským firmám, které munici pro Ukrajinu vyrobí. Ve středu to v Bruselu oznámil komisař pro vnitřní trh Thierry Breton. Státy EU se zároveň už dřív dohodly, že proplatí miliardu eur na kompenzacích zemím, které na Ukrajinu pošlou granáty a střely ze svých skladů.
Zbývající miliardu pak EU vyčlenila na společné nákupy dělostřelecké a další munice. Na tom se sice dohodli evropští lídři už koncem března, evropské státy ale nebyly několik týdnů schopné najít shodu na tom, u jakých zbrojovek si munici objednat.
Například Francie a Řecko chtěly zajistit, aby peníze z rozpočtů evropských zemí šly pouze evropským zbrojovkám. Polsko, Česko a další státy se tak úzkému vymezení bránily; obávaly se, že to vyřadí silné hráče obranného průmyslu ve vlastnictví Američanů. Nyní přitom Ukrajině dodávají přes 90 procent zbraní.
Ve středu odpoledne velvyslanci členských států v Bruselu oznámili průlom v dohodě. Miliarda eur na historicky první společné nákupy munice tak bude. Detaily ujednání nebyly oznámeny, podle diplomatického zdroje HN a Aktuálně.cz jde ale o „dobrý kompromis“.
„Pokud jde o obranu, náš průmysl musí nyní přejít do režimu válečné ekonomiky,“ shrnul komisař Breton investice do střel a granátů pro Ukrajinu. Navržené peníze podle něj budou stačit k tomu, aby se v Evropě vyrobilo milion kusů raketových střel, dělostřeleckých granátů a další náplně do zbraní během následujícího roku.
Právě slib milionu kusů munice dali evropští politici Ukrajině. Podstatná část navrženého balíku má podle Bretona posloužit k podpoře výroby hlavně ve zbrojovkách, od nichž ji budou země pořizovat v rámci zmíněných společných nákupů.
Řada států volá po zvýšení tempa dodávek, protože ze slíbeného milionu kusů dostala Ukrajina zatím řádově jen desítky tisíc. Problém Evropy dlouhodobě není nedostatek peněz, nýbrž továren, kvalifikovaných lidí a také surovin, které se do střel přidávají.
Po útlumu zbrojní výroby v 90. letech minulého století, kdy se Evropa začala spoléhat na americkou armádu coby garanta svojí bezpečnosti, chybí v zemích unie celá jedna generace odborníků na výrobu zbraní. Kapacita stávajících podniků tak není dostatečná.
Například dělostřelecké náboje ráže NATO 155 milimetrů, které Ukrajina poptává, vyrábí v Evropě jen desítka firem s malou výrobní kapacitou. A postavit novou výrobní linku na zbraně není otázkou krátké doby.
Vysoká spotřeba munice ve válce na Ukrajině překvapila armádní analytiky ze západních států. Podle analýzy britského think-tanku Rusi spotřebovali například loni během letních měsíců 40 až 50 tisíc kusů dělostřelecké munice denně. Ukrajinci šest až sedm tisíc za den.
Peníze nově určené na munici pro Ukrajinu mají podpořit jak modernizaci a navyšování výroby ve stávajících továrnách, tak stavbu nových provozoven. Země z nich budou moci financovat i modernizaci zastaralé munice.
Uvolnění 500 milionů eur, které navrhla komise, budou muset ještě schválit europoslanci a členské státy. O ostatních dvou miliardách rozhodují jen národní vlády. Poskytnutí peněz zbrojovkám tak může být rychlé.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist