Česko z inflace přestoupilo do deflace

Ještě před sedmi lety byť jen zmínka hrozící deflace zšedivěla nejeden vlas členů bankovní rady ČNB. Ta tehdy neřešila příliš vysokou, nýbrž příliš nízkou inflaci a hrozilo, že ceny budou dokonce padat. A to by pak mohly padat i hlavy, protože centrální banky jsou přesvědčeny, že bychom pak my, spotřebitelé, strategicky vyčkávali třeba s nákupem toaletního papíru v očekávání jeho zlevnění. Méně spotřebovaného papíru by zpomalilo ekonomiku a to by mohlo ohrozit finanční stabilitu, kterou má centrální banka sledovat vedle té cenové. V konečném důsledku by to mohlo také ohrozit měnu podle ekonomického zákona „měkká měna = tvrdý toaletní papír“.

Pokud tehdy z deflace vlasy vstávaly hrůzou, dnes mohou lehat štěstím. Dle včerejšího oznámení statistiků v dubnu ceny klesly, ročním tempem okolo 2,4 procenta (jako by stejná meziměsíční inflace – za duben -0,2 procenta – panovala po 12 měsíců). Samozřejmě, klesly za měsíc, ne za rok, ale to snad nikdo ani neočekával, ne? I když si mnozí myslí opak, definice deflace (či inflace) není vázána na konkrétní období měsíce, roku. Záleží, co chcete sledovat – zda současnost, či dějiny. Změnu cen od covidu klidně měřme inflací tříletou. A pro zajímavost: aby byla v dubnu oznámena deflace za 12 měsíců (-0,1 procenta), musely by bývaly ceny v dubnu klesnout ročním tempem 75 procent. A to by se stalo jen díky přistání Marťanů s lepším vzorečkem na výrobu energie.

Komentář Julie Hrstkové

Ceny bytů nakonec doběhne inflace a růst mezd

28. 4. 2023 ▪ 5 min. čtení

Vývoj aktuální inflace bude dál ve znamení „souboje Titánů“, dvou největších položek spotřebního koše: energie vs. potraviny. Energie budou snad minimálně do podzimu dál zlevňovat. Potraviny asi také, alespoň zelenina a ovoce s novou úrodou. A mouka – díky novému sponzoringu ministerstva zemědělství společností Lidl, kterým se ministr tento týden absurdně chlubil.

Že ceny úhrnem dál klesnou i v květnu, ale není vůbec zaručené. Vlastně ani nevíme, nakolik přesně počítáme ceny energií kvůli skandálu s tabulkovými, nikoli skutečnými daty pro Eurostat. Jedno je ale jisté. Pokud po dnešku začnou Češi odkládat spotřebu v očekávání ještě většího zlevnění, inflaci zkrotíme ještě rychleji. Vlasy bankovních radních jsou o něco zdravější.