Musíme dát Volodymyrovi Zelenskému všechno, co potřebuje k vítězství Ukrajiny, a musíme zajistit bezpečnost území stávajících členů NATO. Pak plánujme další kroky – včetně ukrajinského vstupu do aliance. To ale neznamená, že se s Ukrajinou v NATO nepočítá. Naopak.

Tak nahlíží na budoucí kroky a jejich návaznost klíčová žena amerického prezidenta Joea Bidena pro obranné otázky, zástupkyně Spojených států v Severoatlantické alianci Julianne Smithová. Spojenci v NATO se připravují na summit aliance v litevské metropoli Vilniusu 11. a 12. července a pozornost bude upřena zejména na jednu otázku: dostane Ukrajina oficiální pozvánku do NATO?

Kyjev o členství už jednou požádal, na summitu aliance v Bukurešti v roce 2008. Tehdy vstup Ukrajiny do NATO odmítly Francie a Německo – kvůli svojí proruské politice. 

Znovu na dveře NATO „zaťukala“ Zelenského vláda loni v září. Země čelící druhým rokem brutální ruské agresi teď čeká, že na summitu ve Vilniusu dostane odpověď – a tentokrát bude kladná.

Ostatně Francie a Německo už svůj nesouhlas neopakují. Ale nezaznívá od nich ani jasná podpora takovému kroku – Emmanuel Macron i Olaf Scholz mluví jen o ukrajinské cestě do „euroatlantické rodiny“. Řada států aliance má výhrady vůči přijetí země ve válečném stavu. Argumentují, že se věci mají řešit postupně – nejprve porážka Ruska, pak vstup Ukrajiny.   

A slova americké zástupkyně v NATO tomu odpovídají. „Ukrajina se ve Vilniusu dozví, že naše podpora je neotřesitelná. Putin se přepočítal. Aliance je jednotnější než kdy předtím,“ začíná Smithová. „Vilnius bude jasným signálem, že aliance nezůstane s Ukrajinou jen teď, kdy brání svoje území, ale na dlouhou dobu dopředu," pokračuje.

Bude součástí této podpory také „ano“ na ukrajinskou žádost? „Platí náš slib, že Ukrajina míří do aliance. Žádný spojenec z těchto pozic neustupuje. S Ukrajinou se v NATO počítá,“ řekla Smithová v rozhovoru pro HN.

„Pokud jde o přesné výsledky summitu ve Vilniusu, nemohu zacházet do detailů, stále na tom pracujeme. Náš prvořadý úkol je dostat Rusy z Ukrajiny a zajistit bezpečnost aliančních států,“ dodala zástupkyně americké vlády v bruselské centrále aliance. 

Ukrajinci občas zmiňují, že ze Západu cítí strach z porážky Ruska. Vysvětlují si tím přešlapování západních zemí před jasnými politickými závazky, jako je právě členství v NATO, nebo otálení s dodávkami klíčových zbraní na Ukrajinu. 

Díky podcastu Bruselský diktát pochopíte, že pro nás Čechy má mnohem větší význam dění v Evropě než v Praze a v Česku vůbec. Celé díly poslouchejte na

Mluvila o tom nedávno v rozhovoru pro HN například mezinárodně uznávaná ukrajinská aktivistka Daria Kaleniuková a obdobně se nyní vyjádřil také americký generál Mark Breedlove na bezpečnostní konferenci Globsec v Bratislavě. Bývalý velitel aliančních jednotek v Evropě řekl, že Ukrajina dostává „dost zbraní, aby se bránila ruské armádě, ale ne dost, aby ji porazila“.

Americká zástupkyně v NATO to odmítá. „Spojené státy dodaly Ukrajině vojenskou pomoc za více než 35 miliard dolarů, se kterou se snažíme dosáhnout právě porážky Ruska. Je to příliš na to, aby svědčila o nervozitě z ukrajinského vítězství,“ říká Smithová.

„Začali jsme s javeliny a stingery, teď trénujeme ukrajinské vojáky na stíhačkách F16 a posíláme na Ukrajinu rakety Patriot. Je to proces. Nestagnujeme. Některé věci jen vyžadují delší čas,“ tvrdí americká diplomatka.

Bidenova administrativa podle ní předpokládá, že ruská válka proti Ukrajině nakonec skončí „u vyjednávacího stolu, ne na bojišti“. „Náš úkol ale není určit, co má být tečka této války. Máme jeden cíl a tím je, aby Rusko přestalo s touto válkou pokud možno dnes,“ míní Smithová.

Hrozí podle ní nukleární konflikt v Evropě, zejména pokud by se Ukrajina pokusila vzít si zpět  anektovaný Krym? „Rusko opakovaně chrastilo jadernými zbraněmi a vyhrožovalo, že je použije. Nepodceňujeme tuto rétoriku, ale nevidíme, že by se něco takového v blízké době chystalo. Lidé v České republice a jinde by měli vědět, že situaci skutečně velmi zblízka sledujeme,“ říká Smithová.

„V každém případě máme pro Rusko jeden vzkaz: pokud použijí jaderné zbraně, budou čelit velmi vážným důsledkům svého rozhodnutí.“

Summit ve Vilniusu bude kromě Ukrajiny řešit otázku švédského vstupu do NATO, který dosud blokovalo Turecko coby člen aliance a v jeho zákrytu také Maďaři. Americká ambasadorka v tomto případě mluví jednoznačně.

„Švédsko je připravené na členství, sdílí naše hodnoty, odpovědělo na výhrady, které mělo Turecko. Je na čase dostat Švédsko přes cílovou pásku,“ říká Julianne Smithová. „Pevně věřím, že naši přátelé v Turecku a v Maďarsku pochopili, že toto je priorita NATO a Švédsko na summitu ve Vilniusu přivítáme mezi sebou,“ dodala.

Nahlédněte do zákulisí dění v Evropě a sledujte českou stopu v Bruselu. Odebírejte nejlepší newsletter v Česku věnovaný EU Ředitelé Evropy. Připravují ho pro vás každý týden Ondřej Houska a Kateřina Šafaříková.