Tempo zdražování v Česku nadále zpomaluje, růst cen v květnu zvolnil na 11,1 procenta z dubnových 12,7 procenta. Analytici ale očekávali pokles pod 11 procent. Opatrný optimismus v uplynulých měsících vzbuzoval meziměsíční vývoj, kdy ceny v dubnu díky zlevnění potravin dokonce klesly o 0,2 procenta. Nyní ale potraviny meziměsíčně zdražily o 0,9 a souhrnné ceny vzrostly o 0,3 procenta.
Ačkoliv tento vývoj analytiky zaskočil, upozorňují, že potraviny typicky představují volatilní položku. Nadále tak očekávají, že se inflace na jednocifernou úroveň dostane v průběhu léta. Těmto predikcím nahrává fakt, že aktuální inflace vychází ze srovnání s již značně nafouklými cenami z loňska. Minulý květen inflace činila 16 procent a do září vystoupala až na vrcholných 18 procent. Vysoká srovnávací základna tak i v následujících měsících bude meziroční růst cen dále brzdit.
Cesta k dvouprocentnímu cíli České národní banky ale bude podle analytiků ještě spletitá. „Nadále očekáváme, že návrat ke dvěma procentům bude jen pozvolný a i v příštím roce se inflace bude držet spíše nad horní úrovní tolerančního pásma,“ uvedl analytik Raiffeisenbank Vratislav Zámiš, podle nějž by inflace v příštím roce mohla činit 3,7 procenta.
Za stejné kalhoty zaplatíte v Česku 600 korun, v Německu 470. Zůstává nad tím rozum stát, říká ekonom
Brzký návrat ke dvěma procentům nečeká ani hlavní ekonom Creditas Petr Dufek. „Dubnový meziměsíční výsledek inflace byl nadějný, květnový rozhodně není. Ukazuje se, že ceny v obchodech nevnímají realitu silné koruny, po covidu opět levné dopravy, o slabé poptávce nemluvě,“ uvedl.
Květnovou meziroční inflaci podle Českého statistického úřadu táhly zejména výdaje spojené s bydlením (vodné a stočné vzrostlo o 41,3 procenta, elektřina o 24,8 procenta, plyn o 47,6 procenta a tuhá paliva o 39,4 procenta) a také potraviny a nealkoholické nápoje. Konkrétně například cukr zdražil oproti loňskému roku o 58,7 procenta. Ceny margarínu a dalších rostlinných tuků stouply o 25,8 procenta, rýže o 23,2 procenta a zeleniny o 21,5 procenta. Například máslo ale naopak zlevnilo, a to o 19,7 procenta.
V Česku také stále prudce zdražuje oblečení a obuv. V dubnu inflace v tomto segmentu byla nejvyšší z celé Evropské unie a srovnání HN odhalilo, že velké řetězce nabízí v Česku totožné produkty až o 20 procent dráž oproti okolním zemím. V květnu tempo zdražování ale mírně zvolnilo na 12,1 procenta z dubnových 13,1 procenta. A vedle bydlení, potravin a oblečení si letos lidé připlatí například také za letní dovolené. Jejich ceny vzrostly o 17,8 procenta, zatímco stravovací služby zdražily o 15,1 a ubytovací služby pak o 14,5 procenta.
„Jediným oddílem spotřebního koše, kde ceny oproti loňsku dokonce klesly, byla doprava, a to především díky snižujícím se cenám pohonných hmot. Například nafta se v květnu na čerpacích stanicích prodávala v průměru za 31,72 koruny za litr, což byla nejnižší hodnota od srpna roku 2021,“ uvedla vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ Pavla Šedivá.
Květnová inflace byla o půl procentního bodu nižší oproti jarní prognóze České národní banky. Přispěl k tomu výraznější pokles cen pohonných hmot, než ČNB na jaře očekávala, a pomalejší zdražování potravin. Ředitel měnové sekce ČNB Petr Král nyní předpokládá, že zpomalování inflace bude nadále pokračovat. „Na jednociferné hodnoty se meziroční růst spotřebitelských cen sníží v letních měsících,“ uvedl. Na dvouprocentní cíl se podle něj inflace dostane ve druhém nebo třetím čtvrtletí příštího roku.
Chcete dostávat investiční texty do e-mailové schránky?
Přihlaste se pravidelnému odebírání investičního newsletteru Peníze HN, kde naleznete naše původní analýzy, tipy na dobré čtení nebo glosy analytiků.
