Potraviny už zase zdražují, inflace přesto zpomalila. Pod 10 procent se podle analytiků dostane v létě

Tempo zdražování v Česku nadále zpomaluje, růst cen v květnu zvolnil na 11,1 procenta z dubnových 12,7 procenta. Analytici ale očekávali pokles pod 11 procent. Opatrný optimismus v uplynulých měsících vzbuzoval meziměsíční vývoj, kdy ceny v dubnu díky zlevnění potravin dokonce klesly o 0,2 procenta. Nyní ale potraviny meziměsíčně zdražily o 0,9 a souhrnné ceny vzrostly o 0,3 procenta.

Ačkoliv tento vývoj analytiky zaskočil, upozorňují, že potraviny typicky představují volatilní položku. Nadále tak očekávají, že se inflace na jednocifernou úroveň dostane v průběhu léta. Těmto predikcím nahrává fakt, že aktuální inflace vychází ze srovnání s již značně nafouklými cenami z loňska. Minulý květen inflace činila 16 procent a do září vystoupala až na vrcholných 18 procent. Vysoká srovnávací základna tak i v následujících měsících bude meziroční růst cen dále brzdit.

Cesta k dvouprocentnímu cíli České národní banky ale bude podle analytiků ještě spletitá. „Nadále očekáváme, že návrat ke dvěma procentům bude jen pozvolný a i v příštím roce se inflace bude držet spíše nad horní úrovní tolerančního pásma,“ uvedl analytik Raiffeisenbank Vratislav Zámiš, podle nějž by inflace v příštím roce mohla činit 3,7 procenta.

Za stejné kalhoty zaplatíte v Česku 600 korun, v Německu 470. Zůstává nad tím rozum stát, říká ekonom

6. 6. 2023 ▪ 5 min. čtení

Brzký návrat ke dvěma procentům nečeká ani hlavní ekonom Creditas Petr Dufek. „Dubnový meziměsíční výsledek inflace byl nadějný, květnový rozhodně není. Ukazuje se, že ceny v obchodech nevnímají realitu silné koruny, po covidu opět levné dopravy, o slabé poptávce nemluvě,“ uvedl.

Květnovou meziroční inflaci podle Českého statistického úřadu táhly zejména výdaje spojené s bydlením (vodné a stočné vzrostlo o 41,3 procenta, elektřina o 24,8 procenta, plyn o 47,6 procenta a tuhá paliva o 39,4 procenta) a také potraviny a nealkoholické nápoje. Konkrétně například cukr zdražil oproti loňskému roku o 58,7 procenta. Ceny margarínu a dalších rostlinných tuků stouply o 25,8 procenta, rýže o 23,2 procenta a zeleniny o 21,5 procenta. Například máslo ale naopak zlevnilo, a to o 19,7 procenta. 

V Česku také stále prudce zdražuje oblečení a obuv. V dubnu inflace v tomto segmentu byla nejvyšší z celé Evropské unie a srovnání HN odhalilo, že velké řetězce nabízí v Česku totožné produkty až o 20 procent dráž oproti okolním zemím. V květnu tempo zdražování ale mírně zvolnilo na 12,1 procenta z dubnových 13,1 procenta. A vedle bydlení, potravin a oblečení si letos lidé připlatí například také za letní dovolené. Jejich ceny vzrostly o 17,8 procenta, zatímco stravovací služby zdražily o 15,1 a ubytovací služby pak o 14,5 procenta.

„Jediným oddílem spotřebního koše, kde ceny oproti loňsku dokonce klesly, byla doprava, a to především díky snižujícím se cenám pohonných hmot. Například nafta se v květnu na čerpacích stanicích prodávala v průměru za 31,72 koruny za litr, což byla nejnižší hodnota od srpna roku 2021,“ uvedla vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ Pavla Šedivá.

Květnová inflace byla o půl procentního bodu nižší oproti jarní prognóze České národní banky. Přispěl k tomu výraznější pokles cen pohonných hmot, než ČNB na jaře očekávala, a pomalejší zdražování potravin. Ředitel měnové sekce ČNB Petr Král nyní předpokládá, že zpomalování inflace bude nadále pokračovat. „Na jednociferné hodnoty se meziroční růst spotřebitelských cen sníží v letních měsících,“ uvedl. Na dvouprocentní cíl se podle něj inflace dostane ve druhém nebo třetím čtvrtletí příštího roku.