Do ústavu s ním. Bez rodiny vyrůstá stále více dětí, přístup státu se má teď změnit

Nechtěl se vídat s otcem, tak soud poslal desetiletého chlapce na tři měsíce do brněnského krizového centra. Pobyt v něm měl zajistit, aby při rozhodování o kontaktu s rodičem nebyl pod vlivem matky. Soud se tak v květnu rozhodl na základě návrhu pracovníků sociální služby, proti čemuž se postavila matka dítěte. Proti verdiktu podala odvolání a Krajský soud v Brně předběžné opatření zrušil. Z krizového centra byl chlapec propuštěn o sedm dní později.

„Dítě je de facto potrestáno za to, že se rodiče nejsou schopni dohodnout a náš systém nedokáže dobře a včasně reagovat na situaci v rodině. Dítě je tak vytrženo ze sociálního prostředí a rozhodně to nepřispívá k dobrému řešení situace v rodině,“ hodnotí obecně takové případy Petra Wünschová, ředitelka a zakladatelka Centra Locika, které pomáhá dětem zažívajícím násilí v rodině.

Byť příběh z Brna označují odborníci jako selhání jednotlivce, ukazuje, co přiznává i sám stát: současný systém ochrany dítěte je špatně nastaven. Je roztříštěný do několika ministerstev a nemá dostatečné nástroje, jak problémům v rodičovské péči předcházet. Proto ministerstvo práce a sociálních věcí připravuje nový zákon, od něhož si slibuje změnu k lepšímu. O tom ale pochybují organizace, které se problematikou ohrožených dětí zabývají.