Kromě Polska není v Evropě žádná země, která by na utlumení fosilního průmyslu dostala od EU víc peněz než Česko. Z evropského fondu Operačního programu Spravedlivé transformace do Česka na proměnu uhelných regionů míří více než 40 miliard korun a Moravskoslezský, Karlovarský i Ústecký kraj se je snaží co nejlépe využít pro rozvoj nových forem ekonomiky. „Pro tyto regiony to bude největší strukturální změna od začátku průmyslové revoluce. Na jedné straně bude třeba zajistit co možná nejméně problémové ukončení činnosti firem, které přestanou existovat v důsledku útlumu těžby, a na druhé straně podpořit proměnu portfolia stávajících firem a současně vznik nových,“ řekl ekonomický expert Petr Zahradník na červnové konferenci Proměny Česka, která se věnovala právě transformaci uhelných regionů.
Zároveň zdůraznil, že se nejedná jen o ekonomickou transformaci, ale o širší sociální proměnu celého území, které musí získat novou náplň. To vyžaduje také změnu mentality a investice z veřejného i soukromého sektoru. „Dotace mají fungovat jako spouštěč,“ vysvětlil na konferenci Zahradník s tím, že řada podnikatelů rozhoduje o svých investicích podle toho, zda k nim mohou získat také veřejnou podporu. Podle ministerstva životního prostředí, které má Operační program Spravedlivá transformace v gesci, je třeba investovat především do lidí, do atraktivity krajiny a do podpory vzniku malých a středních podniků. Právě podnikavost je tím, co podle účastníků konference uhelným regionům schází, důvodem je jejich mnohaletá závislost na velkých korporacích.
Bez univerzity chybí inovační potenciál
K rozvoji Karlovarského, Ústeckého a Moravskoslezského kraje má přispět mimo jiné bezúročný úvěr pro malé a střední podniky, který od letošního dubna nabízí Národní rozvojová banka. Další motivací pro investory jsou nižší provozní a investiční náklady oproti ostatním regionům. „Nižší startovací náklady a nižší konkurence může znamenat rychlejší návratnost investice,“ odhaduje Ondřej Klein z Inovačního centra Ústeckého kraje. K výhodám investování na Ústecku přidává blízkost německého trhu a velmi dobré propojení se západním sousedem.
Zájem investorů ale závisí také na tom, kolik je v příslušném kraji průmyslových podniků a jaký mají přístup k výzkumné, vývojové a inovační infrastruktuře. K tomu má každý ze tří uhelných regionů jiné podmínky. „V Moravskoslezském kraji evidujeme zhruba osminásobný počet podpořených projektů oproti Karlovarskému kraji. V Ústeckém kraji je zájem oproti Moravskoslezskému zhruba poloviční,“ upozorňuje Renata Kořínková, ředitelka Odboru koordinace a regionálních kanceláří Agentury pro podnikání a inovace.
Nastartovat podnikání v uhelných regionech
S rozjezdem podnikání pomáhají inovační centra, která propojují firmy a instituce, nabízejí začínajícím podnikatelům poradenství a zprostředkovávají finanční podporu.
Inovační centrum Ústeckého kraje (ICUK)
je podnikatelský akcelerátor a partner pro malé a střední podniky v Ústeckém kraji.
Boutique Business Inkubator Ostravica
je kreativní prostor pro rozvoj podnikání v revitalizovaném obchodním domě v centru Ostravy.
Inovační centrum Inion
působí jako průvodce v oblasti podpory podnikání a inovací na Karlovarsku.
Dle Kořínkové menší zájem investorů o nové projekty v Karlovarském kraji souvisí s tím, že na území není vysoká škola a s ní spojená síť inovačních a výzkumných center. „V kraji převažují firmy s nižší přidanou hodnotou a chybí kvalifikovaní pracovníci, což pro potenciální investory může být také obrovský problém,“ dodává.
V sousedním Ústeckém kraji je zájem investorů větší, podle agentury CzechInvest se dokonce téměř polovina jejich loňských projektů realizovala právě v tomto kraji. „Faktem ale je, že Ústecký kraj nemá příliš zkušeností s partnerstvím veřejného a soukromého sektoru, což je samozřejmě škoda. Forma této podpory je běžně využívána v zahraničí, nejčastěji v rámci budování infrastruktury a rozvoje veřejných služeb,“ doplňuje ředitel divize podnikatelského prostředí agentury CzechInvest Michal Urban.
Brzdou pro investice do byznysu v uhelných regionech je i nedostatek vhodných podnikatelských prostor. Nabízí se sice rozsáhlé brownfieldy, které ale často vyžadují velmi nákladné revitalizace. Problematické jsou také dlouhé povolovací procesy a nízká energetická kapacita pro nové náročné provozy. Největší potíž pak představuje nedostatek pracovní síly, který je důsledkem odlivu kvalifikovaných zaměstnanců na německý pracovní trh.
Začínající start‑upy volají po investorech
Inovační centrum Ústeckého kraje zatím zaznamenává růst projektů se sociálním, vzdělávacím a environmentálním zaměřením. Úspěch mají také IT projekty a nápady, které řeší aktuální problém na trhu. „Mezi ně určitě patří start‑up GoodAccess, který zajišťuje firemní síťové propojení, dále online stavební deník Stavario nebo platforma pro pořádání amatérských sportovních lig HuráLiga,“ uvádí jako příklady dobré praxe Klein. Zájem o projekty zaměřené na umělou inteligenci, digitalizaci firem a inovace je znát napříč všemi uhelnými regiony.
Stáhněte si přílohu v PDF
„Jako zásadní a účinná se z naší dobré zkušenosti jeví úzká regionální spolupráce všech aktérů zapojených do společného ekosystému – od poskytovatelů podpory přes kraj, vysoké školy, hospodářské komory až po krajskou inovační infrastrukturu,“ hodnotí dosavadní vývoj mikropodnikání v uhelných regionech Kořínková. Dobrou vstupní branou do finanční podpory podnikání jsou inovační vouchery, které firmám poskytují kraje a agentury. „Máme velmi dobré odezvy na podnikatelský inkubátor, což je několikaměsíční vzdělávací a mentorský program. A také na další preinkubační aktivity, které tomu předcházejí či naši nabídku doplňují. Na druhou stranu vnímáme také zpětnou vazbu, že našim začínajícím start‑upům chybí investoři, a to zejména v raných a rizikových fázích,“ podotýká Klein.
S touto překážkou se potýkají i vznikající podniky v ostatních uhelných regionech. Přilákat investory se tak stává rozhodující výzvou všech tří krajů, které se připravují na novou bezuhelnou kapitolu svého rozvoje.
Článek byl publikován ve speciální příloze HN Proměny Česka.
