Slatinice na Olomoucku z evropských dotací zateplily školu a školku, upravily školní zahradu, podpořily rozvoj dřevin nebo vylepšily systém svozu odpadů. Malá obec s patnácti sty obyvateli má tedy s čerpáním evropských dotací bohaté zkušenosti, život a podobu obce ovlivnily více než dost. I díky masivním investicím se ze Slatinic stala malebná ves, loni dokonce získala titul Vesnice roku v Olomouckém kraji.
Starosta Slatinic Ondřej Mikmek (KDU‑ČSL) říká, že obec za vítězství vděčí svým aktivním obyvatelům a bohatému spolkovému životu, který s sebou přirozeně přináší i různé investice.
„Máme více než dvanáct spolků a organizací, včetně sportovních, které kompletně vytváří život v obci. A když je spolek aktivní, my mu pomůžeme, aby se jeho areál zveleboval a zlepšoval,“ říká Mikmek.
Už sedm let také energický Mikmek připravuje plán, jak učinit obec energeticky samostatnou. Chce vybudovat obecní přečerpávací elektrárnu, vlastní bioplynovou stanici i fotovoltaické panely na obecní školce, škole, sokolovně nebo na šatnách sportovního klubu. Vše má Mikmek vymyšlené tak, aby co nejvíce uzavřel kruh cirkularity. Díky bioplynové stanici budou Slatinice z vlastních odpadů vyrábět hnojivo i energii. Přebytečnou energii uloží v přečerpávací elektrárně. „Ze začátku se mi všichni smáli, ale jak přišlo zdražování a energetická krize, lidé se začali o tyhle projekty zajímat,“ usmívá se naopak nyní Mikmek. Na realizaci vize energeticky nezávislých Slatinic by rád čerpal dotace z různých programů Evropské unie.
Zámek Rychnov nad Kněžnou získal rod Kolowratů v restituci ve zuboženém stavu. Jak říká majitel Jan Kolowrat Krakovský, byl absolutně zdevastovaný. Český šlechtic tedy začal sídlo svého rodu opravovat.
Jelikož se jedná o objekt zapsaný na seznamu národních kulturních památek, rozhodl se majitel, že využije dotace z Integrovaného regionálního operačního programu Evropské unie a zámek i další přilehlé památky opraví s dotační podporou. Barokní perle Královéhradeckého kraje se vrátil lesk a po třech letech rozsáhlých prací byl zámek od června znovu zpřístupněn veřejnosti. Kromě zámku je součástí komplexu i zámecký kostel Nejsvětější Trojice, jehož podobu zásadně ovlivnil proslulý barokní architekt Jan Blažej Santini‑Aichel. Obnovou prošla také chodba, která propojuje zámek a kostel a která byla z důvodu havarijního stavu dlouhá léta nepřístupná.
Celá investice si vyžádala přes 104 milionů korun a kromě EU se na ní podílelo i české ministerstvo kultury a Královéhradecký kraj. Veškeré stavební práce se uskutečnily pod dohledem památkářů a restaurátorů. Kolowratský zámek má také díky rekonstrukci svůj 3D model, takže kdyby například vyhořel, bylo by možné znovu obnovit jeho původní podobu. Stal se také vůbec prvním soukromým zámkem v Česku, který se touto novinkou může pochlubit. Díky vzniklému 3D modelu si návštěvníci mohou prohlédnout nejen jeho současný stav, ale také proměny zámeckého areálu v historii.
Město Žďár nad Sázavou na Vysočině má něco málo přes 20 tisíc obyvatel, ovšem zkušeností s čerpáním dotací Evropské unie už získalo mnoho. Jednou z nich je například projekt naučné stezky okolo Zelené hory, která nabízí turistům a návštěvníkům dva bezbariérové naučně‑vyhlídkové okruhy, první okolo Bránského a druhý kolem Konventského rybníka. EU výstavbu této stezky podpořila částkou pět milionů korun z Integrovaného regionálního operačního programu.
Další, čtrnáctimilionovou dotaci získalo město na rozvoj cyklodopravy, konkrétně napojení cyklostezek na železniční a autobusové nádraží a další významné body ve městě. Obyvatelé tak mohou pohodlně využívat cyklodopravu napříč celým městem.
A právě s novými cyklostezkami se pojí i vizuálně a architektonicky působivá lávka na Farských humnech od architektonického studia Refuel. Díky svému modernímu designu byla v roce 2021 dokonce nominována na Českou cenu za architekturu. Zřejmě nejvýraznějším prvkem lávky je zábradlí tvořené dřevěnými prkny, kotvenými z vnější strany lávky. Zajímavostí je, že dělníci zábradlí původně nainstalovali obráceně a bylo tak nízko nad vodní hladinou, že se pod ním nedalo bezpečně podplout. Vodáci i další lidé most obratem přejmenovali na Žďárskou gilotinu. Tento nedostatek již byl napraven.
Cyklotrasa je lávkou odkloněna ze silnice a umožňuje napojení čtvrti Stalingrad na centrum města bez nutnosti překonávat rušnou komunikaci I. třídy.
TechTower v Plzni je jedním z nejmodernějších technologických parků v České republice. Sídlí v areálu bývalého pivovaru Světovar ve čtvrti Slovany a nabízí zázemí a kanceláře pro inovativní firmy, technologické nadšence, programátory i pro začínající podnikatele. Poskytuje také coworkingové prostory, multifunkční sál, unikátní testovací vodní nádrž, jídelnu a rovněž prototypovou dílnu, kde inovátoři své nápady převádějí do praxe. V TechToweru se mimo jiné pořádají technické akademie nebo setkání programátorů.
Stáhněte si přílohu v PDF
Plzeňský TechTower vznikl i díky dotacím z Evropské unie, jednou z posledních je 14 milionů z Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost, které park získal od loňska do letoška a pořídil za ně vybavení. Díky TechToweru se v Plzni dostává zázemí inovativním firmám, v kraji se tak soustřeďuje know‑how, což zvyšuje jeho konkurenceschopnost.
Jednou z firem, kterou TechTower podpořil, je společnost Bekwood, jež vyrábí dřevěné dioptrické a sluneční brýle. Stejně tak je jeho odchovancem start‑up Monkey Obstacles, který založila dvojice studentů Střední průmyslové školy elektrotechnické v Plzni. Přišli na nápad vytvořit chytrou překážku, jež nabízí možnost natrénovat si v domácích podmínkách ručkování i sílu.
Překážka se dá uplatnit pro trénink na Obstacle Course Race, tedy překážkový závod, ale také třeba pro crossfit nebo do jakékoliv tělocvičny jako obměna tréninku. Monkey Obstacles cílí také na školy, kam by chtěli svou chytrou překážu dostat.
Článek byl publikován ve speciální příloze HN Proměny Česka.
