Truhlárna a chlebíčkárna, kde podpora dává smysl

Dvě dekády už proudí do Česka miliardy z evropských zdrojů a výrazně mění ráz krajiny i vývoj ekonomiky. „Co se týče dohánění ekonomické úrovně Západu, Česko poskočilo z 80 procent průměru EU na 91 procent za rok 2023 co do HDP,“ potvrdila na červnové konferenci Proměny Česka ekonomická expertka a náměstkyně ministra pro evropské záležitosti Pavlína Žáková.

Při hodnocení dvacetiletého období čerpání evropských dotací se odborníci shodli na tom, že země prošla určitým vývojem i co se týče přístupu k unijním prostředkům a jejich efektivního využití. Od nechvalného období dotačních kauz se Česko posunulo k systematickému promýšlení rozvojových projektů a navzdory občasným chybám a překážkám se pomalu učí investovat evropské peníze tak, aby tyto investice vedly k postupné ekonomické nezávislosti a prosperitě. Tento úkol bude stále naléhavější výzvou, protože Česko se přibližuje k úrovni bohatších unijních států a objem peněz, které bude v následujících dotačních obdobích dostávat, se odpovídajícím způsobem zmenší.

Stát, kraje, obce i soukromé firmy se budou muset zaměřit na to, jak prostředky z EU soustředit v dlouhodobě udržitelných projektech a hledat nové formy financování, včetně účinného propojování státní a komerční sféry. Pro veřejný sektor to znamená stanovit si prioritní oblasti rozvoje a soustředit dotační podporu na klíčové iniciativy. Pro podnikatele to znamená investovat do inovací, které jim zajistí konkurenceschopnost a přesah do benefitů pro společnost na lokální nebo celostátní úrovni.

Evropské fondy mohou v této fázi sehrát důležitou roli jako impulz k nastartování udržitelného byznysu. A to nejen ve formě dotací, ale také pomocí finančních nástrojů, jako jsou úvěry, záruky a kapitálové vstupy na podporu ekonomicky životaschopných projektů. Ty jsou zatím v Česku méně známé a využívané, ale do budoucna mohou mít stále větší význam, protože vedou k ekonomické nezávislosti a k odpovědnému přístupu k evropské podpoře. Z mnoha příběhů firem, jimž se to podařilo, vybíráme dva příklady podnikatelů, kteří dokázali využít dotační a finanční nástroje k transformaci své činnosti a stali se tak přínosem a inspirací pro své okolí.

Z brownfieldu moderní truhlárna

Továrna s vysokým komínem stojí ve středočeských Úvalech od roku 1884. Původně tu bylo kolářství, po válce pila a dřevařské závody a začátkem 60. let se v průmyslové hale začaly vyrábět parkety. Poslední generace obyvatel však tuto budovu znaly spíš jako zchátralou industriální zříceninu, o kterou se už několik desetiletí nikdo nestaral. Alespoň do té doby, než si zanedbaný objekt vyhlídli zakladatelé rozvíjející se firmy eTruhlárna.

Ti měli v té době za sebou první desetiletí slibného podnikání v Praze a hledali vhodné prostory pro rozšíření své výroby. Jako rodáci z Úval měli k lokalitě osobní vztah a v roce 2016 se rozhodli starou parketárnu koupit od švýcarského majitele a postavit na místě moderní truhlářskou dílnu. Na rekonstrukci areálu si zažádali o podporu v rámci Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost a získali třicetimilionovou dotaci, která jim pomohla projekt za necelých 67 milionů uskutečnit.

Truhlárna a chlebíčkárna, kde podpora dává smysl

Další 2
fotografie

„Při rekonstrukci jsme se snažili postupovat velmi citlivě a zachovat původní ráz budovy, tedy půdorys, obvodové stěny a střechu. Dnes tak působí velmi autenticky a architektonicky zapadá do charakteru města Úvaly,“ říká jeden z dvojice zakladatelů a současný šéf eTruhlárny Zdeněk Lanc. Dominantou zůstal také původní komín jako svědek staleté průmyslové historie města.

Uvnitř areálu se nachází moderní reprezentativní, výrobní a skladové prostory. Díky většímu zázemí mohla eTruhlárna také rozšířit své technologické vybavení o nové automatizované stroje, jako je nářezové centrum, olepovačka a hi‑tech lakovna. Pro místní komunitu je proměna staré parketárny přínosem nejen po estetické stránce, ale také z ekonomického pohledu, protože podnik nabízí práci na různých pozicích obyvatelům Úval i blízkého okolí.

Díky větším prostorám mohla společnost přijmout nové zaměstnance a zvětšit objem zakázek, aktuálně eTruhlárna dosahuje stomilionového ročního obratu. „Dotace podpořila dynamický rozvoj naší společnosti, díky dobré zkušenosti se nyní zajímáme o podporu fotovoltaických systémů spolu s ukládáním energie a také o možnost komplexní digitalizace,“ prozrazuje Lanc.

V blízké budoucnosti navíc plánuje rekonstrukci dalšího brownfieldu, který je v bezprostřední blízkosti nové truhlárny. Město Úvaly se tak může těšit na další zvelebování zanedbaných zákoutí.

Jde to i bez dotací

Ne každá společnost ovšem udělá s dotacemi dobrou zkušenost. Společnost Lahůdky Fiala si chtěla požádat o podporu přechodu na obnovitelné zdroje energie a na účet administrativního systému dotací EU nešetří ostrými slovy. „S dotačními nástroji v programech OP PIK a OP TAK máme bohaté katastrofální zkušenosti, v obou případech nás záludně propracovaný diskriminační systém úředníků stál nemalé prostředky a čas,“ hodnotí Jan Fiala, spolumajitel rodinného podniku v Nymburce, který vyrábí chlebíčky, saláty, pomazánky a další chlazené pokrmy z lokálních surovin.

S žádostí o dotaci na baterie a fotovoltaiku firma neuspěla kvůli banálnímu nedorozumění v komunikaci s úředníky a po druhém pokusu, který rovněž skončil zamítnutím žádosti, se firma rozhodla jít jinou cestou. „Přesvědčila nás prezentace pana Hrdinky z Národní rozvojové banky v rámci projektu Resindustry 2019–2023,“ vypráví Fiala. Jednalo se o projekt podpořený evropskými penězi z programu Interreg Europe, jehož cílem bylo zvýšit energetickou nezávislost průmyslových odvětví Evropské unie.

Proměny Česka

Peněz z EU bude méně. Dělit menší objem prostředků nebude mít smysl

17. 7. 2024 ▪ 12 min. čtení

Firma Lahůdky Fiala získala od Národní rozvojové banky bezúročnou půjčku na deset let, která jí umožnila pořídit si fotovoltaickou elektrárnu, tepelná čerpadla a související zateplení budovy. Součástí projektu bylo taky cenné energetické poradenství. Tepelná čerpadla lahůdkárně umožnila kompletně se zbavit závislosti na plynu a vlastní výroba elektřiny pomáhá pokrýt téměř polovinu spotřeby energií na chlazení, krájení, míchání a ohřívání pokrmů. „Věříme, že vysoká energetická efektivita s pomocí moderních technologií poskytuje řadu konkurenčních výhod,“ dodává majitel firmy.

Bezúročný úvěr od Národní rozvojové banky byl podmíněn úsporou energií, což se Lahůdkám Fiala podařilo splnit bez problémů, právě s tímto cílem do projektu vstupovaly. „Jsme rodinný podnik v druhé generaci, snažíme se firmu řídit tak, aby byla udržitelná a inspirativní i pro generace našich dětí,“ zdůrazňuje Fiala, který podobné stanovisko zaujal i ke způsobu financování této investice. „Půjčky jsou mnohem zodpovědnější než dotace, když totiž peníze musíte splácet, chováte se diametrálně jinak a nepropálíte peníze za nesmysly jen proto, že to současný dotační systém umožňuje,“ dodává Fiala. U evropských peněz, které prostřednictvím české Národní rozvojové banky využil pro transformaci rodinného podnikání, mu záleží na tom, aby se čerpaly způsobem, který se v budoucnu vrátí, a měly z nich užitek příští generace.

Kromě toho ze své zkušenosti dosvědčuje, že půjčky jsou oproti dotacím nesrovnatelně jednodušší na administraci. „Jen je škoda, že tyto nástroje jsou v Česku – na rozdíl od ostatních evropských států – jen jakousi popelkou a většina peněz se doslova propálí v sedmi různých dotačních systémech, které nám mimochodem výrazně zvyšují inflaci,“ konstatuje Fiala.

Proměny Česka

Stáhněte si přílohu v PDF

Firma se považuje za energetického vizionáře a kromě osobních elektroaut, která už dnes využívá, se těší na dobu, kdy bude moci uvést do provozu elektrické dodávky. „Vidíme ještě další spoustu možností při aplikaci třeba V2G (technologie dodávající energii z baterie elektromobilu zpět do elektrické sítě – pozn. red.) a služeb výkonové rovnováhy a flexibility elektrické sítě. Chceme si pořídit elektrickou dodávku s chlazením, minimálně jednu, ale čekáme na zpřístupnění technologie V2G do kategorie N2,“ představuje další vize podnikatel.

Na elektromobilitu se dívá nejen z ekologického, ale také z ekonomického hlediska, jako na úspornou formu dopravy, která snižuje náklady na paliva i servis vozidel: „Každé elektroauto nám ročně ušetří tisíce litrů benzinu a zabrání přetokům námi vyrobené elektřiny do sítě za záporné ceny. Velký benefit je i jednoduchost elektroauta, kdy za celý životní cyklus jednoho vozu ušetříme ještě statisícové náklady za drahý servis.“

Finanční nástroje, jako jsou zvýhodněné úvěry, záruky nebo kapitálové vstupy, jsou moderní formou poskytování podpory z fondů EU. Představují chytrou cestu, jak živnostníkům a podnikatelům pomoci rozjet jejich podnikatelské aktivity bez složitého papírování a čekání. Za určitých podmínek je možné tento typ podpory kombinovat i s finančním příspěvkem nebo dotacemi.

Článek byl publikován ve speciální příloze HN Proměny Česka.