Na Evropu se řítí dramatické rozhodnutí: měla by plně podpořit USA proti Číně? Může na tom jen prodělat

Když Britové a Francouzi v roce 2011 vojensky zakročili v Libyi, došla jim munice během pár dní. A podobné problémy řeší Evropa i nyní, když pomáhá Ukrajině, připomíná v rozhovoru s HN nizozemský odborník na mezinárodní vztahy Hylke Dijkstra. Ruská agrese podle něj ukázala, jak bezmocní Evropané jsou v bezpečnostních otázkách bez Američanů – a musí tenhle problém konečně začít řešit. „Jakou možnost rozhodovat sama o sobě Evropa vlastně má?“ glosuje to Dijkstra, který je profesorem na Univerzitě v Maastrichtu.

Tvrdíte, že mezinárodní řád na tom není zdaleka tak špatně, jak se často tvrdí. Proč si to myslíte?

Mezinárodní řád je kompromisem mezi státy, nikdy nezajistí vyřešení všech problémů. Ale instituce s ním spojené stále fungují. Příkladem je Světová zdravotnická organizace (WHO). Během pandemie covidu-19 byla tvrdě kritizována, ale zároveň byla schopná jednotlivým zemím poskytovat velkou expertizu, která jim v boji s covidem pomohla. Plní spoustu důležitých úkolů. Na světě je víc než 300 podobných mezinárodních organizací a ty prostě plní svou roli. Třeba jako organizace zajišťující bezproblémovou plavbu po řece Rýn. Systém funguje.

Není to marginálie? Není důležitější, že se horší vztahy mezi dvěma supervelmocemi, USA a Čínou, a Rusko vede útočnou válku?

To máte rozhodně pravdu. Ale chci říct, že spousta mezinárodních organizací vykonává klíčově důležitou činnost, třeba Mezinárodní organizace pro atomovou energii. Ale i v kontextu ruské agrese stále máme organizace nebo pravidla, která musí Rusko brát v potaz. Vezměte si Mezinárodní trestní soud, který vydal zatykač na ruského prezidenta Vladimira Putina. Nejde jen o symbolické gesto, Putinovi to velmi omezuje možnosti vycestovat z Ruska na návštěvu jiných zemí. Mezinárodní pravidla prostě jistou roli hrají. Přepadení jedné země druhou, to byla v minulých staletích běžná věc. Nyní to ale vyvolalo obrovské mezinárodní pobouření.