Von der Leyenová přivezla Česku schválených 225 miliard korun. Na Green Dealu podle ní Češi vydělají

Green Deal funguje, a to nejen z hlediska ochrany planety. Prospívá i ekonomice. Právě díky zelené transformaci může být Evropa bohatší, prohlásila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová na konferenci Green Deal Summit Hospodářských novin. „Například loni se emise skleníkových plynů v Evropské unii snížily zhruba o dvě a půl procenta, zatímco ekonomika rostla o tři a půl procenta,“ připomněla von der Leyenová.

Ohradila se tak proti tvrzením, že zelená opatření podlamují evropské hospodářství. „Toto je podstata Green Dealu – je to naše nová strategie růstu. A to pro všechny sektory ekonomiky a všechny regiony,“ řekla šéfka Evropské komise.

Česko je podle ní zemí, pro kterou je zelená transformace „obrovskou příležitostí“. Von der Leyenová zmínila například plány na investice do produkce vodíku v českých regionech, v nichž se dříve rozsáhle těžilo uhlí. Do Moravskoslezského, Karlovarského a Ústeckého kraje jdou na transformaci v přepočtu desítky miliard korun z evropských fondů.

Von der Leyenová taky do Prahy přivezla Evropskou komisí schválený Národní plán obnovy – díky němu do Česka přiteče v přepočtu skoro 225 miliard korun vesměs právě na opatření, jako je proměna energetiky a průmyslu v rámci zelené transformace. Jde o peníze z takzvaného fondu obnovy, který země EU schválily v reakci na škody způsobené pandemií covidu-19. Další stovky miliard korun může Česko využít z dalších evropských fondů.

Prostředky v rámci Národního plánu obnovy Česko dostane postupně do roku 2026 na jednotlivé projekty, pokud bude plnit předem daná kritéria. Plán připravila ještě předchozí vláda Andreje Babiše (ANO), současný kabinet Petra Fialy (ODS) ho i kvůli dopadům ruské invaze na Ukrajinu přepracoval.

Základem plánu je 8,4 miliardy eur, tedy přes 200 miliard korun – jde o granty, které Česko následně nemusí vracet, pokud je vyčerpá v souladu s pravidly. Jako všechny ostatní země EU mohlo Česko požádat i o půjčku, a to ve výši stovek miliard korun. Vláda měla původně zájem o zhruba 140 miliard, nakonec si to ale rozmyslela a požádala Evropskou komisi o úvěr ve výši jen v přepočtu necelých 20 miliard korun. Argumentovala tím, že nechce zvyšovat státní dluh.

Podle kritiků ale jde o chybu, protože půjčka má velmi výhodný úrok a je ji možné splácet řadu let. „Ty peníze si budeme muset půjčit tak jako tak. Dali jsme tím najevo, že nemáme žádné investiční priority,“ řekl mimo záznam jeden z ministrů, který chtěl, aby si Česko půjčilo víc. 

Návod na Green Deal pro Česko: průmysl by měl vyrábět speciality, bez kterých se „čistý“ svět neobejde

26. 9. 2023 ▪ 5 min. čtení

Fiala na Green Deal Summitu ocenil „šanci, kterou Green Deal přináší“. Zároveň je ale skeptičtější než von der Leyenová ohledně dosavadních dopadů Zelené dohody na ekonomiku. „Zatímco Zelená dohoda určitě naplňuje své ambice z hlediska životního prostředí, tak nás zároveň nedokázala nasměrovat z hlediska inovací a proměny evropské ekonomiky,“ prohlásil český premiér.

Podle něj je tak nutné zamyslet se nad oblastmi, kde je Green Deal potřeba upravit. „Vidím obrovské šance i důvody k přemýšlení o určitých revizích,“ uvedl. V této souvislosti ocenil to, jak rychle dokázaly země EU omezit svou závislost na dovozu ruských energií, přičemž připustil, že Česko v minulosti velmi zanedbalo rozvoj například solárních zdrojů.

Premiér ale zároveň chce, aby byly zelené cíle naplňovány realisticky, jak to nazval – a jako příklad dal novou emisní normu Euro 7 pro auta a nákladní vozidla. Členské země EU se tento týden dohodly, že původní návrh Evropské komise na výrazné snížení emisí podstatně zmírní. Návrh ještě musí schválit Evropský parlament. Ani europoslanci ale podle všeho nebudou pro tak přísné cíle, jaké Evropská komise původně navrhla.

Ke zmírnění původních ambiciózních „zelených“ cílů stanovených na národní úrovni v poslední době dochází v řadě zemí, včetně například Německa, Francie nebo Velké Británie, která už členem EU není, ale v některých ohledech chtěla emise snižovat ještě rychleji než unie. Jedním z důvodů je nárůst podpory krajně pravicových stran, které zelenou transformaci odmítají.

Odborníci dávají von der Leyenové za pravdu v tom, že Green Deal skutečně může vést k zásadní modernizaci ekonomiky a k novým a dobře placeným pracovním místům. Podle nich je ale zároveň faktem, že si tato transformace zpočátku vyžádá obrovské náklady, přičemž pro část lidí může mít negativní dopady. Je tedy nutné, aby politici nejvíc zasaženým vrstvám ztráty kompenzovaly, například v podobě příspěvku na renovaci bydlení nebo na dopravu.