Francouzský šarm a elektrický pohon. Renault Megane nabízí pohodlí i efektivitu

Renault má ve své historii několik slavných jmen, mezi než bezesporu patří i Megane. Když v 90. letech nahrazoval Renault 19, představoval svými zaoblenými tvary oproti hranatému předchůdci malou revoluci. Po téměř třiceti letech prošel kompaktní Renault revolucí znovu. Nikoliv však tvarovou, ale technickou. Pátá generace s dodatečným označením E‑Tech sice ztratila čárku nad prvním „e“ v názvu Megane, především má ale výhradně elektrický pohon.

S ním má Renault bohaté zkušenosti, už dekádu nabízí malý model Zoe, který patří k průkopníkům elektromobility v Evropě a dlouho byl i prodejním lídrem tohoto segmentu. Na Meganu jsou předchozí zkušenosti znát. Především řidič bude při jízdě postrádat pocit, že jsou v autě těžké baterie. Papírově je elektrický model zhruba o 300 až 400 kilo těžší než předchůdce s benzinovým motorem, nicméně to tak úplně nepůsobí.

Dřívější zkušenosti se podepsaly také na příznivé spotřebě elektrické energie. Podle tabulek by si měl elektrický model říct o 16,1 kWh na sto kilometrů, my jsme se s autem vydali na více než dvousetkilometrovou jízdu z Prahy do Brna, která z naprosté většiny vedla po dálnici. Palubní systém pak na této trase ukazoval průměrnou spotřebu 16,8 kWh. To by odpovídalo zhruba 357 kilometrům na jedno nabití.

Nutno podotknout, že trasu jsme projížděli jako s jakýmkoliv jiným autem. Tedy mimo jiné se zapnutou klimatizací a v rámci dovolených rychlostních limitů. Ve městě se je možné s elektrickým Francouzem dostat i pod hodnotu 15 kWh/100 km, dlouhodobý průměr je pak mírně nad touto hranicí.

Za příznivou spotřebu vděčí Renault mimo jiné propracované aerodynamice a také synchronnímu elektromotoru s cizím buzením pohánějícímu přední kola, který nepoužívá permanentní magnety, a nedochází v něm tedy k indukčním ztrátám. Francouzi také odlehčovali, kde to jen šlo: dveře jsou hliníkové, víko kufru plastové.

Dojezd udávaný automobilkou je 450 kilometrů. V praxi této hodnoty nedosáhnete, ale dojezd kolem 350 až 370 kilometrů podle našich zkušeností dosažitelný je. Nabíjet je možné nejvýše 130 kilowatty, nabíjecí křivka ale podobně jako u dalších elektroaut postupně klesá. Z 20 na 80 procent se tak 60kWh baterka na 75kW nabíječce dostala asi za 40 minut. Výtku si zaslouží nabíjecí konektor v pravém předním blatníku. Ne každý kabel se k němu dostane, jednou se nám tak stalo, že jsme museli jet nabíjet jinam.

Komfort neubírají ani velká kola

Pochvalu zasluhuje jízdní komfort, který je i na dvacetipalcových kolech a pneumatikách s relativně nízkou bočnicí velice dobrý. Na rozdíl od mnoha konkurentů tady větší kola neznamenají divoké poskakování na každé nerovnosti nebo retardéru, naopak Megane se s nimi pere statečně a klasické nerovnosti třeba na dálnici žehlí skutečně s grácií, která byla mnoha francouzským vozům vlastní už v minulosti. Pochvalu zasluhuje také řízení, které je poměrně přesné a lehké, nikoliv však přeposilované, a brzdy včetně systému rekuperace.

Na interiér si možná bude někdo muset chvíli zvykat. Pozici za volantem si asi většina řidičů najde relativně snadno, sedadla jsou pohodlná a zároveň poskytují dobré boční vedení. Možná trochu oproti předpokladům, které dává vnější design a poněkud vyšší stavba karoserie, se do auta nenasedá jako do některých SUV. Naopak se vpředu sedí docela nízko.

Dvanáctipalcový centrální displej tvoří s budíky pomyslné písmeno „L“.

Foto: Simona Modrá

Horší je to vzadu, kde se sedí trochu výše. To by nutně nevadilo, ovšem navzdory na první pohled velkorysému rozvoru s délkou 2685 milimetrů je vzadu místa před koleny spíše tak akorát. Menší postavy nebo děti si pravděpodobně stěžovat nebudou, vyšší cestující by ale nějaký ten centimetr navíc především před koleny jistě ocenili. Chodidla také nelze zasunout pod přední sedačku. Nepotěší ani vysoká nákladová hrana kufru, který postrádá dvojité dno. Po sklopení sedadel tak vznikne nepříjemný schod.

Ke cti zavazadelníku může sloužit alespoň to, že dobíjecí kabely mají své místo ve schránce pod podlahou, z udávaných 389 litrů tedy vlastně nic neubírají. Příliš nepotěší ani absence nějakého madla, pokud nemáte příplatkové elektrické otevírání víka kufru. Po stisknutí tlačítka totiž kufr otevíráte chycením hrany víka, kam nutně stéká třeba dešťová voda. Je tedy skoro jisté, že se při manipulaci s ním zašpiníte.

Renault Megane je znatelně dražší než nejbližší konkurence.

Foto: Simona Modrá

Až na tu cenu

Naopak pochvalu zaslouží použití softwaru multimediálního systému od Googlu, v tomto případě především navigace, kterou znají třeba uživatelé telefonů se systémem Android. Obraz z ní je navíc možné si promítnout do virtuálního přístrojového štítu. Řidiče tak nerozptyluje pohled na dvanáctipalcový centrální displej tvořící s budíky pomyslné písmeno „L“.

Elektromobilita

Stáhněte si přílohu v PDF

Na první dojem trochu chaoticky působí změť páček pod volantem – stěrače, ovládání audia i volič převodovky mají tři nad sebou umístěné páky, další nalevo od volantu ovládá světla. Po chvíli se na to ale dá zvyknout a poměrně rychle se v nich i poslepu zorientovat.

Zvyknout si bude potřeba i na vnější design, který může na první pohled působit rozpačitě. Za nějakou chvíli už ale Megane vnímáte jako elegantní auto, mnohem více než třeba konkurenční VW ID.3 či MG4. Pomáhají k tomu velká kola, volitelné dvoubarevné lakování karoserie a také přední světla s diodovými pásky ve tvaru hokejky. Od nich už Francouzi ustupují, řešení podobné novému Scénicu nebo Cliu se dostane za nějaký čas i na Megane E‑Tech. Je to škoda, stávající řešení je nám sympatičtější.

Co už tolik sympatické není, je cena. Základní verze elektrického Meganu dosahuje 1,2 milionu korun, což je i v kontextu nedávného zlevnění Tesly Modelu 3 k hranici milionu nebo Volkswagenu ID.3 těsně pod milion, tím spíše základní cenovce MG4 za 780 tisíc, skutečně hodně. Námi testovaná verze byla sice v základní výbavě Techno, ovšem s řadou příplatkových prvků včetně navigace, dvoubarevné karoserie, prémiového audia Harman Kardon nebo samočinného parkování. Výsledná cena 1,34 milionu korun je v porovnání s konkurencí skutečně vysoká. Jinak je přitom Megane E‑Tech příjemný společník jak na pravidelné pojíždění po městě, tak i občasné delší výlety.

Článek byl publikován ve speciální příloze HN Elektromobilita.