Dluh v celém západním světě relativně k velikosti ekonomiky trendově roste a je nejvyšší od druhé světové války. Po rozpočtové ráně v podobě covidu-19 a krátkém vydechnutí na vlády dopadají nové výdajové požadavky – investovat do energetiky, po mnoha letech začít znova zbrojit a vydávat stále větší prostředky na zelené programy. Dluh Spojených států již dosahuje necelých 100 procent HDP, velmi zadlužená Itálie je na 140 procentech. Dluh se bude západním státům prodražovat ve dvou rozměrech.

Přinejmenším krátkodobě se bude dluh zdražovat, neboť rostou náklady financování. Centrální banky v reakci na inflaci zvedly úroky a ty se postupně propsaly do výnosu, jaký investoři požadují při nákupu státních dluhopisů. Italský desetiletý dluhopis se blíží výnosu pět procent za rok, což znamená nejdražší financování italské vlády od dluhové krize eurozóny v roce 2012. Podobně, byť z nižších úrovní, rostou náklady financování pro všechny velké státy.

Dlouhodobě se bude dluh rovněž prodražovat, ale v jiném smyslu. Západní svět totiž zažije pokles populace v produktivním věku. Tímto procesem je známé Japonsko, kde práceschopná populace klesá nepřetržitě od poloviny 90. let, ale v Evropě ani USA na takový vývoj není nikdo zvyklý ani připravený. Pokles produktivního obyvatelstva by měl do několika let postihnout prakticky celou západní Evropu a o pár let později (navzdory silné imigraci) i USA. Pokud bude klesat počet pracujících, musela by adekvátně růst produktivita práce, abychom měli alespoň stále stejný výkon ekonomiky, z něhož se dluh obsluhuje. Jenže růst produktivity je v poslední době slabý a nemusí stačit.

Vezmeme-li v úvahu tento dlouhodobý demografický problém, často zmiňovaná rada zvyšovat daně nedává pro západní státy ani Českou republiku velký smysl. Vlády by se dostaly do začarovaného kruhu, v němž by smršťující se produktivní populaci stále více zdaňovaly, aby z ní dostávaly stejné příjmy jako dříve. Naopak, jako naprosto nezbytná se jeví systematická revize veřejných výdajů a snížení zátěže státu vůči ekonomice. Jinak by tržní ekonomiky Západu mohly riskovat dluhové krize a pokles životní úrovně.