Bohatá průmyslová tradice se ve Zlínském kraji stává podhoubím technologického pokroku. Z hlediska tržeb má v regionu významné postavení například gumárenský a plastikářský průmysl, stejně jako kovodělný, chemický a strojírenský průmysl. Opřít se může také o generace znalostí v nejrůznějších řemeslech a živnostech, například v oblasti zpracování kůže, ale také stavět na Baťovské podnikatelské tradici. Přesně to se také projevilo při vyhlašování krajských výsledků podnikatelských soutěží PwC Firma roku a MONETA Živnostník roku. Mezi živnostníky zaujal výrobce westernových sedel Tomáš Zajac. „Je v tom osobní příběh založený na vlastním způsobu života. Začal ještě v době před rokem 1989. Dokázal změnit obor své práce, což není úplně jednoduché. Je tam vášeň, vytrvalost, dovedl prorazit i do zahraničí,“ ohodnotil vítěze za porotu Lukáš Kresta z MONETA Money Bank.
Fakta
PwC FIRMA ROKU 2023
1. místo Vasky trade
2. místo JELÍNEK – výroba nábytku
3. místo AZUB bike
Firma Vasky trade se bude o celorepublikový titul PwC Firma roku 2023 ucházet před finálovou porotou 8. listopadu v Praze.
MONETA ŽIVNOSTNÍK ROKU 2023
1. místo Tomáš Zajac
2. místo Libor Baránek
3. místo Renata Zezulková
Živnostník Tomáš Zajac se bude o celorepublikový titul MONETA Živnostník roku 2023 ucházet před finálovou porotou 7. listopadu v Praze.
MONETA Živnostník roku
Srdcař 2023 Renata Zezulková
Mezi firmami uspěla společnost Vasky trade, výrobce kvalitní kožené obuvi. „Vasky je pokračovatelem zlínské ševcovské tradice. Oceňujeme odvahu zakladatele pustit se do podnikání v 18 letech a také se stát jedním z mluvčích své generace. Vasky, které je samo o sobě velmi silnou značkou, dokázalo oživit další tradiční značku Botas. Od 90. let bylo obuvnictví u nás několikrát zatracované, ale Vasky ukázaly, že k tomu není důvod,“ okomentoval volbu poroty Tomáš Frýbort z PwC Česká republika. V každém kraji je vyhlašován rovněž vítěz kategorie MONETA Živnostník roku Srdcař, která oceňuje živnostníky, kteří dokázali v podnikání překonat nejrůznější nástrahy osudu a pracují dál. Ve Zlíně toto ocenění získala Renata Zezulková, která vyrábí výběrové džemy, marmelády a čatní.
Westernový sport je dnes na vzestupu
Tomáš Zajac,
MONETA Živnostník roku 2023 Zlínského kraje
Vyrábí především westernová sedla, ale také jakékoliv výrobky z kůže, koženou galanterii, opasky, různé doplňky na koně. „V době, kdy jsem šel na učňák nebo jsem uvažoval o střední škole, tak nic takového neexistovalo. Já jsem původně vyučený slaboproudý elektrikář. A k tomuto jsem se dostal tak, že jsem v 15 letech začal jezdit v oddíle na koních a měli tam rozbité uzdečky. Tak mi nějaký kluk ukázal, jak se to spravuje,“ uvádí Tomáš Zajac. Pak viděl vyrobená westernová sedla, tak si říkal, že je udělá také. Začal si shánět literaturu a propracoval se k výrobě westernových sedel. Po Sametové revoluci, tím, že ho bavil western, takže měl blízko k opaskům, pouzdrům na zbraně, tak vyhrál konkurz na Městskou policii Ostrava a začal ji vybavovat. „Westernové ježdění jako takové přišlo z Ameriky, to znamená, že kdysi bylo trochu potlačované, dnes je hodně na rozkvětu.
V podnikatelských soutěžích zazářili na Vysočině včelař a optoelektronika
Já jsem i aktivní jezdec a trenér koní, takže se to dá dělat dohromady. Trénuji koně, trénuji jezdce, dělám sedla. Moji klienti startují na evropských závodech, kde se soutěží v různých disciplínách. Dnes je obrovský vzestup westernového sportu jako takového,“ říká vítězný živnostník. Jeho sedla jsou na všech westernových závodech v České republice. Dodává sedla i do Rakouska a Německa. Tím, že jezdí na závody, tak ho znají i zahraniční trenéři. Všechna sedla, která dělá, si vyrábí sám, nemá kopii ničeho, včetně kostry. „Kůže, které používám, jsou hovězí. Používám všechno od našich tuzemských výrobců. Ze začátku, když byly krávy v kravínech, tak to byl docela problém, protože kůže byla řídká, nebyla kvalitní, ale dneska jsou krávy na pastvinách, tak je to zase úplně jinde,“ přibližuje Zajac. Kůže jsou od dvou milimetrů až po sedm milimetrů, protože každá část sedla vyžaduje jinou pevnost materiálu. Sedla dělá vyloženě na míru. Přijede za zákazníkem, pasuje se kostra na koně. „Zákazník má konkrétní představy, někteří mi to třeba nakreslí, takže se snažím vyrobit v podstatě originál. Není to nějaká sériová výroba. Buď se liší tvarově nebo zdobením, ornamenty a různými barevnými kombinacemi,“ doplňuje Tomáš Zajac.
Poměr cena a výkon je pro zákazníky přívětivý
Tomáš Karlík,
ředitel společnosti Vasky trade, PwC Firma roku 2023 Zlínského kraje
Firma Vasky trade se snaží navázat na obuvnickou tradici v České republice. V letošním roce se jí podařilo zachránit značku Botas. „Celá záležitost kolem Botasu se seběhla celkem rychle. Na začátku roku jsme zaslechli, že firma Botas je v krizi, tak jsme se rozhodli, že s tím musíme něco udělat, protože by byla velká škoda, kdyby tak tradiční firma jako Botas měla padnout. Udělali jsme plán, který vyšel,“ říká Tomáš Karlík. Vloni společnost Vasky trade dosáhla obratu zhruba 220 milionů korun. Letos zaznamenává růst 20 až 30 %. Roční produkce je zhruba 200 tisíc produktů a snaží se navyšovat. „Náš hlavní prodejní kanál je e‑shop a samozřejmě se snažíme rozšiřovat také prodejní síť kamenných prodejen, kterých máme v dnešní době už sedm a budeme otevírat další. Zahraničí je určitě velkou výzvou do dalších let a již v příštím roce bychom se chtěli podívat do dalších zemí. Zatím jsme aktivní v Česku a na Slovensku,“ popisuje ředitel vítězné firmy. Její zakladatel Václav Staněk přitom založil firmu hned ve svých 18 letech. Vrátit obuvnictví v Česku zase na výsluní bylo jeho velkým cílem. Už dnes lze prohlásit, že se to daří.
„Myslím si, že jsme dobře chytli dobu toho, kdy lidé cítili potřebu vrátit se k tradiční české výrobě, kdy tomu dávají přednost před čínskou velkoprodukcí a raději volí kvalitu a tradiční postupy a lokálnost oproti laciné výrobě. Snažíme se mít boty dostupné, takže bych řekl, že je to taková střední cenová hladina. A myslím si, že poměr cena a výkon je velmi přívětivý pro všechny naše zákazníky,“ dodává Karlík. Mateřská výroba společnosti je ve Lhotě u Zlína. Dále spolupracuje s řadou dalších výroben po Česku a na Slovensku. Když se sečtou všechny výroby, tak jsou to vyšší stovky lidí, kterým dává práci. „Rádi bychom se dostali do zemí, jako je Německo, Rakousko, Maďarsko a podobně. Zcela na rovinu, je to pro nás velká výzva. Budeme si to muset osahat a zcela určitě se budeme potýkat s tím, že věci, které fungují v Česku a na Slovensku, tak v Německu fungovat nebudou. Věřím však, že stejně jako jsme zvládli růst zde, tak i ve světě budeme schopni ukázat, že na ten trh patříme,“ uzavírá Tomáš Karlík.
Zaměřeno na kraj
Stavební skupina VINCI Construction CS Zlínský kraj dobře zná. V minulosti působila na obchvatu Otrokovic, který pomáhá odvést dopravu z centra města. Vybudovala a aktuálně také pracuje na několika dalších úsecích důležité regionální tepny D55. I ve Zlínském kraji nám záleží na bezpečnosti dopravy. V dubnu jsme zahájili rekonstrukci důležité křižovatky Mostní a Březnické ulice v centru Zlína, dokončena bude začátkem roku 2024. A staráme se i o okolí. Zvětšíme přilehlý park, upravíme veřejné osvětlení, postavíme nové zastávky MHD, chodníky a cyklostezku. V regionu jsme postavili nové kilometry cyklostezek, naposledy například podél řeky Bečvy, a vybudovali řadu zajímavých lávek. VINCI Construction CS je největší stavební skupinou v Česku a na Slovensku. Působíme ve všech oblastech, od dopravních staveb včetně mostů i tunelů přes pozemní a inženýrské stavby až po vodohospodářská díla nebo městský mobiliář. Vznikla v roce 2022 spojením dvou desítek značek, z nichž některé mají více než sedmdesátiletou tradici a jsou podepsány pod tisícovkami projektů celorepublikového i regionálního významu. Skupina zaměstnává více než 4000 lidí.
Iveta Štočková
tisková mluvčí, Skupina VINCI Construction CS
Rady
Od začátku října vstoupil v Evropské unii včetně Česka v platnost mechanismus CBAM, neboli uhlíkové clo. Jedná se o významný instrument, který má celosvětově působit na snižování emisí skleníkových plynů a zároveň narovnat podmínky tak, aby evropští výrobci nebyli znevýhodněni tím, že vyrábí ekologičtěji nebo platí za emisní povolenky. Princip je poměrně jednoduchý – ekvivalent emisních povolenek zaplatí „na hranicích“ i dovozce dané suroviny či produktu. Nyní jde o elektřinu, železo, ocel, hliník, cement, hnojiva a výrobky z nich. Reálné platby budou probíhat až za několik let, v aktuální fázi se pro dovozce uhlíkové clo projevuje hlavně administrativou v podobě vykazování potřebných dat o uhlíkové stopě výrobků. I zde ale hrozí za nedodržení sankce, a tak je důležité tuto fázi nepodcenit. Důležitá je analýza portfolia zboží, které společnost dováží, sběr potřebných dat a komunikace s dodavateli. Jedná se o poměrně komplexní záležitost, konkrétních dovozních položek zařazených do systému CBAM jsou stovky, a tak je zejména pro začátek vhodné nechat si poradit. Pokud potřebujete pomoci, nebo si chcete být jistí, že splňujete požadavky a máte systém dobře nastaven, neváhejte se na mne a kolegy z PwC obrátit.
Aleš Reho
expert na cla a daně, PwC Česká republika
