Intervence na spadnutí. Jak se rodila revoluce, která Čechy „zachránila před deflací“

Právě před deseti lety se na Čechy valila jedna zásadní zpráva za druhou. Bylo krátce po předčasných parlamentních volbách, po nichž se velmi komplikovaně rodila koalice, jejímž základem se měla stát vítězná (ovšem současně oslabená) ČSSD a politický novic ANO. Do toho, kdo největší levicovou stranu povede, chtěl mluvit prezident Miloš Zeman, tehdy v plné síle. Česko tak žaslo a následně se bavilo legendárním televizním vystoupením místopředsedy Michala Haška, který v přímém přenosu jedenáctkrát zalhal o tom, zda v Lánech jednal s prezidentem. V den státního svátku došlo i k tak nezvyklé události, jakou byl pochod Pražanů na podporu šéfa ČSSD Bohuslava Sobotky, jehož chtěl Zeman odstavit.

Byla to doba vleklé ekonomické recese, která přinesla další vlnu „blbé nálady“ a přispěla k obrácení politické scény naruby. Pravice byla v troskách, její voliči nevěřícně kroutili hlavou nad dalšími a dalšími detaily popisujícími, jaké poměry panovaly na Úřadu vlády, a Ústavní soud musel rozhodovat i o tom, že expremiéra Petra Nečase (ODS) lze stíhat také za možné trestné činy z doby před rozpuštěním sněmovny.

V tomto turbulentním prostředí takřka zanikl rozhovor jednoho z radních České národní banky, učený navíc úzkému publiku ekonomických analytiků. Přitom se z jeho argumentů dalo vyčíst, k jaké bouři se na Příkopě schyluje a jaká rizika to bude mít. Není to nadsazený popis, vždyť dopady tohoto kroku současné vedení národní banky kritizuje i po deseti letech a vidí v nich jednu z příčin inflace, která sáhla lidem do kapes a úspor nejvíc v tomto tisíciletí.