Školské odbory v úterý rozhodly, že 27. listopadu se uskuteční celodenní výstražná stávka základních, středních i mateřských škol. Hodinová stávka by podle nich nebyla dostatečná. Po rozšířeném jednání předsednictva odborů to ČTK řekla místopředsedkyně Českomoravského odborového svazu pracovníků školství Markéta Seidlová. Odboráři usilují o více peněz pro školství na příští rok a chtějí, aby s nimi ministr školství Mikuláš Bek (STAN) ještě jednal. Ten vzkázal, že dále hledá možnosti k posílení rozpočtu, a nabídl další jednání.

„Znamená to, že se na den přeruší práce. Bude záležet na tom, jestli se do toho zapojí celá škola, nebo jenom někteří zaměstnanci – pak bude na řediteli, jak zajistí provoz,“ popsala Seidlová. Doplnila, že tam, kde provoz není možné přerušit – například v dětských domovech či diagnostických ústavech – zaměstnanci stávku podpoří viditelnou formou.

„Nevím, zda stávka zasáhne úplně všechny školy, to by bylo věštění z křišťálové koule, ale určitě to bude většina škol. Rozhodně máme signály i z mateřských škol, že stávku podpoří,“ pokračovala.

„My školy vyzveme a bude záležet na kolegyních a kolezích, jak se zapojí. A musí to samozřejmě mít nějaká pravidla. Provoz školy se bude řídit podle toho, kolik lidí se rozhodne do přerušení práce jít. Tam, kde se rozhodne většina, tak asi bude muset ředitel oznámit zřizovateli, že škola bude ten den uzavřena,“ dodal šéf školských odborů František Dobšík.

„Respektuji právo odborů na stávku. Navržený rozpočet školství je meziročně vyšší a garantuje navýšení platů učitelů. Dál hledáme možnosti, jak rozpočet školství posílit a regulovat rychlý nárůst nových úvazků, který je důsledkem v minulosti nastaveného financování škol. Nabízím odborům další jednání,“ reagoval na sociální síti X ministr Bek.

Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) vzkázal, že vyhlášení stávky nerozumí – navíc v situaci, kdy vláda jasně říká, že chce dál jednat. „V letošním roce byla přijata i legislativní záruka, že tady bude nárůst v případě platů učitelů na 130 procent průměrné mzdy. To je přijato i zákonem, ten závazek se dodrží, ta jistota tady bude opravdu ojedinělá vůči všem jiným státním zaměstnancům nebo zaměstnancům veřejného sektoru, kteří žádnou takovouto jistotu nebudou mít,“ řekl novinářům po večerním jednání zástupců koalice s odborovými předáky.

Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula označil rozhodnutí školských odborů za velmi pozitivní zprávu. „Protože i učitelé s vyššími příjmy jsou solidární k těm svým kuchařkám, školníkům, kteří mají opravdu nízké příjmy. A to považuji za nesmírně dobrý signál,“ sdělil.

Školské odbory se v příštím týdnu kvůli stávce obrátí jak na vedení škol a kolegy, tak i na rodiče. „Máme ještě tři neděle čas na to, abychom rodičům vysvětlili, co nás k tomu vede – že to není, že my si bereme děti jako rukojmí, ale že v tuhle chvíli si je bere jako rukojmí vláda svými škrty,“ uvedla Seidlová.

„Pan ministr říká, že chce zastropovat učitele. Nicméně to zastropování, které teď připomínkujeme, znamená, že asi 40 procent škol bude muset snižovat počty učitelů. To znamená, že v některých školách nebudou moci dělit jazyky, matematiky, češtiny,“ vypočítala Seidlová. Studenti by podle ní mohli přijít například o laboratorní práce nebo projektové dny, protože bude málo učitelů. „Jak to tak vypadá, tak se na některých školách zase budeme vracet k tomu, že budeme učit ve skupinách 30 dětí,“ poznamenala.

Odbory už dříve kritizovaly i to, že má o dvě procenta klesnout objem peněz na výdělky nepedagogických pracovníků ve školství – tedy například kuchařů, hospodářů a ekonomů škol, školních psychologů či IT pracovníků. Uvedly, že zlepšení platových podmínek těchto pracovníků by vyšlo na čtyři až devět miliard korun. Objem peněz na regionální školství ale poroste meziročně asi o 1,3 miliardy korun. „Jestliže pro ně neseženeme peníze a ředitel bude nucen snížit jim plat, tak kdo v těch školních kuchyních bude vařit a jakou kvalitu jídla budou děti mít? Každý rodič chce pro své dítě to nejlepší a chce, aby bylo v pěkném prostředí, a to se zase týká toho častého úklidu,“ podotkla dnes Seidlová.

Ministerstvo školství by mělo mít podle navrhovaného rozpočtu v příštím roce na výdaje 269 miliard korun. Proti letošku je to o 3,9 miliardy korun víc. Ministr Bek už dříve řekl, že učitelé by si měli od ledna polepšit v průměru asi o 2500 korun. Průměrný učitelský plat má podle zákona dosahovat 130 procent průměrné mzdy v celém hospodářství. Výpočet bude ale vycházet z mezd za loňský rok, takže podle odhadů bude asi na 113,5 procenta aktuálního průměru.

Odbory chtějí zvýšit platy ve veřejném sektoru

V úterý o platech ve veřejné sféře zároveň jednali zástupci odborů a vlády. Shodu ale nenašli. Novinářům to po jednání řekl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Podle něj nelze platy zvedat paušálně ve všech sektorech, protože tam situace není stejná. Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula uvedl, že trvá na zvýšení platů všech zaměstnanců ve veřejném sektoru o deset procent. Jednání bylo podle Jurečky pravděpodobně posledním před protestem odborů, který je naplánovaný na 27. listopadu.

„My jsme si dneska vyposlechli pohledy odborů i jejich požadavky, nicméně jsme museli konstatovat, že situace není paušálně stejná na všech resortech a ve všech oblastech. Jsou resorty, které už mají na příští rok dohodu uzavřenou,“ řekl Jurečka. Na většině úřadů se podle něj snížil počet úředníků, čímž vznikl prostor pro zvedání platů.

„Je to případ například mého resortu, kde díky snížení fyzického počtu lidí jsem schopen garantovat, že nárůst v příštím roce by měl být mezi třemi a pěti procenty,“ doplnil. Za vážnou Jurečka označil situaci v kultuře. „To znamená, že za předsedy koaličních stran platí to, že chceme dál jednat, chceme najít řešení, ale nevidíme ho jako odbory v tom, že by se plošně zvýšily tarify,“ řekl Jurečka.

Na zvýšení platů všech zaměstnanců ve veřejné sféře o deset procent šéf odborů Středula trvá. Upozornil na to, že pracovníkům na konci letošního roku propadnou ve srovnání s rokem 2021 reálné příjmy o více než 19 procent, v některých sektorech i o více než 20 procent. „Nevidíme to řešení jen v oblasti snižování počtu zaměstnanců a zvyšování platů o nějaké jednotky procent, protože propad i v příštím roce bude dál pokračovat kvůli vysoké inflaci,“ doplnil. Pohled vlády, který představil Jurečka, je podle něj neakceptovatelný a nedostatečný.

Odbory vládě podle Středuly také předložily návrh změn v nastavení fondu kulturních a sociálních potřeb (FKSP), které řeší konsolidační balíček. Zástupci kabinetu ho ale označili za nerealistický, řekl. „My si myslíme, že to realistické je. Zítra jedná Senát a ten může vrátit konsolidační balíček Poslanecké sněmovně,“ uvedl.

Středula se v úterý odpoledne sešel s prezidentem Petrem Pavlem. Vyzval ho, aby vetoval vládní balíček ke konsolidaci veřejných financí. Podle něj by tím tak prezident vyslal signál, že vnímá vážnost situace ve společnosti. Odborům vadí, že vláda obsah balíčku řádně neprojednala se sociálními partnery a až na minimum případů ignorovala jejich návrhy.

Pokles reálných mezd a odměňování ve veřejné sféře jsou jedny z důvodů, které stojí za připravovaným protestem odborů na 27. listopadu. ČMKOS je největší odborová centrála v Česku. Zastřešuje 31 svazů dohromady se zhruba 270 000 členy. O formě protestu zatím jednotlivé svazy jednají, část z nich už oznámila hodinovou stávku. Školské odbory ohlásily stávku celodenní.