Hrubý domácí produkt v Praze tvoří celou čtvrtinu celostátního HDP. Bohatě zastoupený je zpracovatelský průmysl, polygrafie, farmacie, výroba výpočetní techniky, produkce elektrických a optických přístrojů a v neposlední řadě cestovní ruch. V hlavním městě se rovněž daří rozvoji tradičních řemeslných oborů, které mají ambici dosáhnout celosvětového věhlasu. Nejen to se projevilo i při vyhlašování krajských výsledků uznávaných podnikatelských soutěží PwC Firma roku a MONETA Živnostník roku.
Fakta
PwC FIRMA ROKU 2023
1. místo MEGA
2. místo ALBI Česká republika
3. místo Fruitisimo group
Firma MEGA se bude o celorepublikový titul PwC Firma roku 2023 ucházet před finálovou porotou 8. listopadu v Praze.
MONETA ŽIVNOSTNÍK ROKU 2023
1. místo Anna Benešová
2. místo Mia Křižková
3. místo Martina Machalíčková
Živnostnice Anna Benešová se bude o celorepublikový titul MONETA Živnostník roku 2023 ucházet před finálovou porotou 7. listopadu v Praze.
MONETA Živnostník roku
Srdcař 2023 Mia Křižková
Mezi živnostníky zaujala Anna Benešová, výrobce a prodejce drátovaných autorských šperků. „Oživuje staré řemeslo do moderní formy. Kromě vlastního tradičního rukodělného řemesla má tisíce následovníků po celém světě. Je to ukázka, že taková živnost může dobře fungovat i v digitálním světě. Do drátenictví zapojuje i drahé kovy a nabízí šperky v hodnotě až stovek tisíc korun,“ ohodnotil vítěze za porotu Vladimír Vomáčka z MONETA Money Bank. Mezi firmami uspěla společnost MEGA věnující se vývoji a výrobě membrán. „Navzdory velmi technickému oboru porota ocenila, že se věnuje technologiím 21. století. Zapojuje se svými membránami skvěle do cirkulární ekonomiky. Do budoucna se bez membránových technologií neobejdeme, a to v celosvětovém měřítku,“ okomentoval volbu poroty Igor Wotke z PwC Česká republika. V každém kraji je vyhlašován rovněž vítěz kategorie MONETA Živnostník roku Srdcař, která oceňuje živnostníky, kteří dokázali v podnikání překonat nejrůznější nástrahy osudu a pracují dál. V Praze toto ocenění získala fotografka a retušérka Mia Křižková.
Jen následuji obraz, který mám v hlavě
Anna Benešová,
MONETA Živnostník roku 2023 Hlavního města Prahy
Vytváří drátované šperky a zároveň techniku drátování učí na kreativních kurzech. „Drátování hrnců, to je původní užitná technika, kterou používali naši předkové již od 16. století. Aby se drátování dochovalo do dnešní doby, tak musí mít pro moderní lidi nějakou funkčnost. A ta funkčnost je ta estetická,“ říká Anna Benešová. Drátování se věnuje od svých sedmi let. „Drátované šperky se skládají většinou ze silnějšího drátu, kde si uděláte kostru například ledňáčka, draka nebo dračího oka. Poté můžete kostru vyklepat nebo tam vyrazit nějaký vzor. Vezmete si tenčí drátek, začínáte proplétat, přidáváte různé kameny, korálky a vytvoříte umělecký šperk nebo dekoraci,“ popisuje vítězná živnostnice. Její první šperky stály 35 korun, byly to drátované kamínky na jarmarky. Momentálně tvoří šperky ze zlata, stříbra, diamantů. Šperky na přání jsou ty nejdražší, stojí třeba přes sto tisíc korun. Jde o umělecký projev, o značku, o zkušenosti. Vede jak živé kurzy v Praze, tak online kurzy v češtině i angličtině. Má prodaných už tisíce online kurzů po celém světě.
Podnikání ve Středočeském kraji kralují agroturistika a chemický výzkum
„Pokud se týká aktivních žáků, tak bych zmínila Český spolek dráteníků, kde je 70 aktivních lidí, kteří se tím opravdu zabývají,“ uvádí Benešová. Má facebookovou skupinu Magické drátování, kde předává zkušenosti. „Pro mě je samozřejmé, že když vidím drahý kámen, tak mně jdou varianty, kudy by šly dát dráty a korálky, jaké vrstvy, s čím to zkombinovat. A většinou jen následuji obraz, který mám v hlavě a dotvořím to. Většinou si ani nedělám skici,“ dodává. Má vizi fitness center kreativity, které budou ve velkých městech po celém světě, v New Yorku, Stockholmu, Praze. „Když dnes někdo řekne, že pracuje, tak většinou sedí osm hodin u počítače. A naši předci si práci představovali přesně naopak. Pro ně by naše práce byla odpočinek, a naopak pro nás je odpočinek, že jdete a zničíte se v posilovně, jako oni se ničili na polích. Myslím si, že aspekt práce s hmotou bude nabývat na významu. Cítíte se super, začne se vám vyplavovat dopamin, není to jako e-mailová schránka, kam vám nekonečně prší e-maily. Něco dokončíte, máte radost, že to někomu dáte a užijete si proces,“ uzavírá Anna Benešová.
Děláme technologie 21. století
Luboš Novák,
majitel společnosti MEGA, PwC Firma roku 2023 Hlavního města Prahy
Název MEGA vznikl na začátku ze slov membrány, ekologie, geologie, analytika. V současné době má firma tři základní směry. Prvním jsou membránové procesy, druhým povrchové úpravy a třetím ekologie a sanace. „Membránové procesy jsou technologií 21. století, které umožňují recyklovat vodu, umožňují získávat zpětně suroviny, a to díky tomu, že mají selektivní schopnost propouštět buď kationty nebo anionty a vhodným uspořádáním umějí v některých směrech divy,“ říká Luboš Novák. Firma byla založena v roce 1992 a na trhu je dnes celosvětově. Co se týče aplikací, je zaměřena především na takzvané elektromembránové procesy, kde hnací silou procesu je elektrický potenciál, což je elektrodialýza, elektroforéza a elektrodeionizace. „To jsou tři základní elektromembránové procesy, kde si myslím, že patříme ke špičce minimálně v Evropě,“ chlubí se právem majitel vítězné firmy. Ta má v současné době 280 zaměstnanců. Součástí MEGA group je i výzkumně-vývojové centrum, které je jakýmsi inovačním nábojem. Jsou tam lidé, kteří celý podnik ženou dopředu.
„Budoucnost membránových procesů vidím hlavně v tom, abychom chránili naši planetu, to je v ekologických aplikacích. Bez recyklace vody a bez získávání surovin tímto způsobem se naše planeta zkrátka neobejde,“ uvádí Novák. Vlasní výrobek je zhruba 1,5 metrů dlouhý a půl metru široký. „Představte si, že máme membránu, která propouští jenom kationty, a pak máme membránu, která propouští jenom anionty. Vhodným uspořádáním těchto membrán mezi dvěma deskami a takzvanými rozdělovači vytvořím aparát, který se nazývá elektrodialyzér. A tento aparát umí to, že vstupní vodu umí odsolit nebo zbavit iontů na jedné straně, což je asi 80 % celkového objemu a 20 % je koncentrát,“ dodává Luboš Novák. Sám se k oboru dostal tak, že byl postavený před úkol odsolovat zasolené vody, odkaliště uranového průmyslu. Uvědomil si, že všechno se dá odpařit, ale je to nejdražší způsob. Uvažoval, který proces by byl nejvhodnější, a přišel na to, že by to mohla být elektrodialýza a začal ji vyvíjet.
Zaměřeno na kraj
Hlavní město Praha se v novém složení pokouší změnit přístup k podpoře malého a středního podnikání v Praze. Místo víceméně náhodných jednorázových dotací, které v mnoha ohledech křiví podnikatelské prostředí, se město snaží pomáhat stabilitou těch podmínek pro podnikání, které může ovlivnit. To znamená například stabilitou vyhlášek, podzákonných norem a pronájmu majetku města. Jedním z dlouhodobých problémů přístupu státu i veřejné správy k podnikání je vytváření nejistoty, a tomu chceme zabránit. Soustředit se chceme i na investice, v plánu máme zvýšit jejich podíl na celkových výdajích města. Konkrétně jde o investice do infrastruktury – hlavně té dopravní – do bydlení, sportovních a kulturních areálů. Přestože půjde o větší akce, i zde se nepochybně objeví řada příležitostí pro malé a střední podnikatele. Hlavní město myslí na všechny, a to se týká i podnikatelů.
Bohuslav Svoboda
primátor hl. m. Prahy
Rady
Dosavadní poznatky o whistleblowingu
Rychle se blíží 15. prosinec 2023, který bude znamenat pro velkou část českých firem povinnost k zavedení vnitřního oznamovacího kanálu pro ochranu oznamovatelů. Co nám ukázala dosavadní praxe u velkých firem? Především to, že skupinové dokumenty a procesy, převzaté firmou od zahraničního vlastníka nemusí vždy stačit a mohou být v praxi nejen obtížně realizovatelné, ale i v rozporu s českou právní úpravou. To se projevuje hlavně na úzkém spektru protiprávních činů, které zahraniční směrnice rozeznávají, ale i na nedostatečném uchopení pravomocí a povinností příslušné osoby. Je také patrné, že pokud firma nevěnuje tomuto tématu dostatečnou pozornost a opomíjí jeho správné nastavení, zvyšuje své riziko, že oznamovatel podá oznámení mimo firmu buď Ministerstvu spravedlnosti ČR nebo jiným státní orgánům. Kromě možné absence vnitřního oznamovacího systému je důvodem i nedostatečná komunikace tohoto tématu uvnitř firmy. Firmy by měly vybudovat nejen formální systém na ochranu oznamovatelů, ale i takovou kulturu, ve které bude mít zaměstnanec důvěru v nastavený systém. Pokud bude zaměstnanec vědět, že se jeho záležitostí firma důkladně zabývá, bude motivován svá podezření oznámit uvnitř firmy.
Petr Glogar
advokát PwC Legal
