Apartmá s vyhřívanými mramorovými stěnami, perskými koberci a vlastní koupelnou, snídaně podávané na zlaceném nádobí i do postele. Za dveřmi komorník, který kdykoli přinese kaviár či správně vychlazené šampaňské. Bujaré večírky a tanec při živé hudbě v nočním baru. Tyto a další zážitky skýtají superpřepychové výletní vlaky, kde si božskou jízdu za pekelné ceny užívají dámy v honosných toaletách a páni ve smokingu.

Tyto luxusní vlaky si společenská smetánka dopřávala již koncem 19. století na výletních trasách od ruské Sibiře po portugalský Lisabon, od Petrohradu po egyptský Luxor. Symbolem tohoto výnosného byznysu se mezi první a druhou světovou válkou stal Orient Express na proslulé trase Paříž–Istanbul.

Novodobý lesk mu podle časopisu Manager Magazin dodal nejbohatší Evropan Bernard Arnault (74 let), spoluzakladatel a šéf konglomerátu LVMH Moët Hennessy Louis Vuitton, jenž se díky četným akvizicím stal největším světovým prodejcem různého luxusního zboží.

Francouzskému miliardáři, králi světového luxusu, ale oděvy, obuv, kabelky, šperky, parfémy, vína a koňaky nestačily. Arnault v prosinci 2019 za 2,3 miliardy eur koupil britskou společnost Belmond Management Limited, založenou v roce 1976 jako Orient Express Hotels a registrovanou na Bermudách. Tím do svého portfolia získal nejenom hotely a výletní říční lodě, ale také přepychové vlakové soupravy pro „ultraluxusní“ cestování ve stylu retro napříč Evropou.

Dva Francouzi na kolejích

Arnault si s nějakou vážnou konkurencí v tomto velice úzkém cestovatelském segmentu dosud těžkou hlavu dělat nemusel. Ale brzy tomu bude jinak. Do podnikání s „luxusem na kolejích“ vstupuje další Francouz Sébastien Bazin (61 let), majitel a šéf největšího hotelového řetězce v Evropě AccorHotels, zahrnujícího například značky Ibis, Mercure, Sofitel a Raffles.

Bazin, který je ve Spojených státech znám především jako investiční bankéř, nemá žádné zkušenosti s podnikáním na kolejích, ale jako zkušený hoteliér a obchodník v zábavním průmyslu ví, do čeho jde.

Bazin navíc v nadcházejícím souboji s Arnaultem drží v rukách důležitý trumf. Na rozdíl od něho vlastní obchodní značku „Orient Express“. V roce 2017 její polovinu odkoupil od francouzských státních drah SNCF, loni ji získal celou. S partnerem se zároveň dohodl, že opráší její slávu a využije ji na původní historicky proslulé trase Paříž–Istanbul se zastávkou v chorvatském Splitu. Mělo by se tak stát v roce 2025.

Vlaková souprava „Orient Express 2.0“ bude složena ze 17 historických vagonů z původního istanbulského Orient Expressu. Čirou náhodu je v roce 2015 objevil Francouz Arthur Mettetal, zabývající se dějinami železnice, ve stanici Malaszewicze nedaleko polsko-běloruské hranice. I když stály pod širým nebem, kupodivu se zachovaly, včetně vnitřního vybavení, bez většího poškození.

Vagony byly o tři roky později přepraveny do Francie, kde je odborníci restaurovali. Práce řídil proslulý architekt a designér Maxime d’Angeac, který se přes 20 let podílel na různých projektech luxusních značek, jako jsou Daum, Hermès neb Guerlain. „Jde o reinterpretaci legendárního vlaku pojatého jako nový symbol francouzského luxusu, na němž se podíleli ti nejlepší francouzští mistři rukodělné práce,“ uvedl architekt.

„Máme značku, kterou díky její slavné historii zdobí všechno – romantika, dobrodružství, luxus a lesk dané doby. Prostě jsem se do ní zamiloval,“ říká Sébastien Bazin, který má v nadcházejícím souboji s Bernardem Arnaultem po ruce ještě jeden trumf. AccorHotels hodlá již v příštím roce na železniční síť Apeninského poloostrova vypravit luxusní vlak značky „Orient Express La Dolce Vita“.

Vlak pro 62 cestujících bude jezdit na osmi trasách, například mezi Benátkami a Římem, bude zajíždět také na Sicílii. Na palubě bude k dispozici fotograf, který hostům na přání pořídí klasické polaroidky. Nejdražší jednosměrná jízdenka ve vlakovém apartmánu vyjde na 14 tisíc eur (v přepočtu zhruba 345 tisíc korun). Okružní jízda (dvě noci) začíná na 10 tisících eurech.

Z Paříže do Istanbulu za milion 

Arnaultova firma Belmond v současné době provozuje asi půl tuctu přepychových „vlaků romantiky a nostalgie“, nejen v Evropě, ale také v Singapuru a Malajsii. Nejznámější z nich se nazývá Venice Simplon-Orient-Express. Je také nejdražší. Například zimní cesta z Benátek do Paříže, při které souprava během noci překonává zasněžené Alpy, zatímco nóbl společnost si užívá bujarý večírek v baru i s živou hudbou, přijde nejméně na 9095 eur (v přepočtu asi 230 tisíc korun). Lze si ale dopřát i apartmá za 23 796 eur, kde je cestujícím po celou cestu neustále po ruce komorník.

Název „Venice Simplon-Orient-Express“ vznikl po první světové válce, kdy vlaky vypravované z Francie objížděly Německo přes švýcarský Simplonský tunel, dlouhý skoro 20 kilometrů. Dnes ale projíždí nikoli Simplonským, nýbrž Brennerským tunelem.

Vlak označovaný zkratkou VSOE nikdy nebyl vnímán jako běžný dopravní prostředek, nýbrž jako symbol prestiže, bohatství a moci. Má pevný jízdní řád na různých trasách, například Paříž–Benátky nebo Paříž–Vídeň a vybrané spoje zajíždí také do tureckého Istanbulu.

Na trase Paříž–Istanbul nabízí místo pro 108 cestujících, kteří musí být při každé příležitosti honosně oblečeni. Jízdenka začíná na 40 966 eurech (v přepočtu zhruba milion korun). Arnaultův „Orient Express“ v současné době urazí cestu z Paříže do Istanbulu za zhruba šest dnů s tím, že pasažéři v rámci turistické zastávky přenocují v Budapešti a Bukurešti.

Bernard Arnault sice vlastní kolem 75 luxusních značek, mimo jiné Dior, Louis Vuitton, Tiffany, ale na provozování Venice Simplon-Orient-Express, jenž jezdí 41 let, má jenom licenci.

Na začátku byly vozy na spaní v USA

Za zakladatele či inspirátora luxusního cestování po železnici napříč Evropou se považuje belgický stavební podnikatel Georges Nagelmackers (1845–1905), syn bohatého bankéře a také milovník dobrého jídla, který se rád obklopoval přepychem.

Během svého cestování po USA na vlastním těle poznal vpravdě spartánské podmínky v tamních spacích vagonech. Tehdy si umínil, že je zavede také na evropské železnici, ale pasažérům přitom nabídne veškeré pohodlí a servis jako v nejlepších grandhotelech.

Díky jeho „Compagnie internationale des wagons-lits et des grand express européens“ (CIWL) si mohla společenská elita „belle époque“ („zlatých časů“ zahrnujících období 1890–1914) užívat luxusního cestování po celé Evropě, včetně tehdejšího carského Ruska. 

Belgického podnikatele nejvíce proslavila přepychově zařízená vlaková souprava, kterou vypravil z Paříže přes Vídeň, Budapešť a Sofii do tehdejší Konstantinopole (dnes Istanbul) poprvé v roce 1883. Usednout ve vagonech tehdy mohli pouze muži s podmínkou, že umějí zacházet s revolverem. To kdyby vlak někdo přepadl, šlo přece o výlet do tajemného Orientu.

Cesta tehdy trvala 81 hodin a 40 minut. Stolovalo se na damašku, popíjela ta nejlepší vína z oblasti Bordeaux. Orient Express slavil obchodní úspěch, neboť o zámožnou klientelu neměl nouzi. A díky slavné detektivce „Vražda v Orient expresu“ Agathy Christie (kniha poprvé vyšla v lednu 1934) se z něho stal mýtus.

Slavný vlak zvěčnil také agent 007 James Bond ve filmu „Srdečný pozdrav z Moskvy“ („From Russia with Love“) z roku 1963, v němž hlavní postavu ztvárnil Sean Connery.

Chcete vědět, co se děje v české a světové ekonomice? Co si o aktuálních trendech myslí lidé z byznysu, majitelé firem a jejich šéfové? Každý týden v pátek vám naši top autoři přinášejí výběr toho nejlepšího a pohled z byznysové strany. Odebírejte Byznys newsletter.