Kdo nechce jen brát dávky a nic nedělat, ale naopak má snahu se dostat z nepříznivé situace, měl by dostávat od státu více peněz. S úpravou současného systému přichází v září jmenovaný šéf Úřadu práce ČR Daniel Krištof. Jeho cílem je, aby sociální dávky byly pro příjemce více motivační a směrovaly ho k tomu, přestat být na nich závislý. S ministerstvem práce a sociálních věcí teď řeší, jak udělat systém „dvourychlostní“.

Jak by to v praxi vypadalo? U většiny dávek určených sociálně znevýhodněným by byla základní úroveň, jež by lidi chránila před pádem na dno. Na takovou dávku by měl nárok každý, kdo už dnes pro to splňuje podmínky. Vedle toho by pak existovala zvýšená dávka. Ta by byla určená těm, kteří se snaží dostat ven ze špatné sociální situace, přičemž cestu by jim v rámci individuálního plánu pomohl najít vyškolený úředník.

Bonus by tak dostávali lidé, kteří legálně pracují či si místo aktivně hledají, posílají děti do školy nebo mají bydlení splňující hygienické normy. „Bylo by to pro lidi motivační, aby spolupracovali se systémem a používali ho tak, jak mají,“ říká Daniel Krištof pro HN.

Dnes když dotyčný dosáhne na dávky, systém už ho nijak nemotivuje se ze závislosti na nich dostat. Z nového nastavení by pak podle Krištofa mohlo Česko profitovat. Třeba tím, že děti ze sociálně znevýhodněných rodin získají vzdělání a lidé začnou pracovat legálně.

Krištof počítá s tím, že rozdíl mezi základní a zvýšenou dávkou by byl zpočátku malý. „Má být jiná výše dávky pro rodinu, která dělá, co má, a zlepšuje se v tom, a rodinu, která svou situaci dlouhodobě neřeší a veze se.“ Základní dávka by podle Krištofa mohla být potenciálně i nižší než ta dosavadní a systém by tak nemusel být jakkoliv finančně náročnější než ten současný. Dnes úřady práce na veškerých dávkách vyplácí 120 miliard korun ročně.

O revizi sociálních dávek hovořil v létě i ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Podle něj nemají být dlouhodobým příjmem pro celou domácnost a je třeba eliminovat podporu těch, kdo systém využívají. S Krištofem o způsobu provedení teprve diskutují. Ředitel hodlá svůj návrh v rámci plánu na transformaci úřadů práce představit politikům napříč stranami v dohledné době na zasedání sněmovního výboru pro sociální politiku.

„Ďábel je skrytý v detailu, jsem k tomu spíše skeptický. Nějakým způsobem by tyto parametry být zohledněny měly. Je důležité, aby se dávka neutrácela za něco jiného, než na co je určena. Takovouto diskusi musíme otevřít,“ hodnotí návrh poslanec Aleš Juchelka (ANO).

Současná pravidla navíc už dnes umožňují odejmout rodině například přídavek na dítě, pokud sociální odbor zjistí, že mu nikdo neplatí obědy, nedostává svačiny či nemá školní pomůcky. Dá se pak zajistit, aby úhrada šla přímo z přídavku.

Bonus se příliš nezamlouvá poslankyni SPD Lucii Šafránkové. Podle ní je potřeba především zabránit zneužívání dávek a nárok na ně takovým lidem odebrat. „V zákoně o hmotné nouzi a souvisejících zákonech jsou velké mezery. V minulém volebním období jsme navrhovali 70 změn proti zneužívání dávek, ale spadlo to pod stůl.“

Návrh kritizuje i koaliční poslankyně Klára Kocmanová (Piráti), které připadá absurdní, že by měl stát posuzovat kvalitu bytu příjemce dávky a trestat jej jejím snížení. Naráží tím na skutečnost, že by se podle návrhu Krištofa mělo přihlížet i k tomu, v jakých podmínkách lidé bydlí. Důvodem pro to je, že dnes jdou dávky i obchodníkům s chudobou, kteří v nevyhovujících bytech sociálně slabé lidi ubytovávají.

Vlastní doporučení k reformě dávek nyní chystá i Národní ekonomická rada vlády (NERV). Jeho klíčovou součástí má být zvýšení motivace pracovat. „Jde o to, aby kvůli zvýšení vlastního příjmu lidé neztratili nárok na podstatnou část dávky. Nějaké další navýšení dávky, jaké navrhuje šéf Úřadu práce, je sekundární,“ myslí si Daniel Prokop, sociolog ze společnosti PAQ Research a člen NERV.

Podle něj by v rámci chystané reformy mělo také dojít k omezení okruhu příjemců u příspěvku na bydlení. „Berou to čtyřčlenné rodiny s 60 až 80 tisíci korunami čistého,“ upozorňuje.

Marie Bílková, bývalá generální ředitelka Úřadu práce ČR a dnes poradkyně v oblasti sociální politiky, upozorňuje, že v zákoně už dnes existuje mechanismus, jak přilepšit těm, kteří se snaží: za pracovní aktivitu dostanou příplatek k životnímu minimu.

Zároveň souhlasí, že je potřeba lidi povzbuzovat, ale ne pouze finančně. „Aby uspěli, potřebují podporu konkrétně podle toho, v čem mají problém. Někdo potřebuje pomoc najít bydlení, někdo naučit se chodit do práce, to jim žádné peníze nezajistí,“ vysvětluje Bílková.

To ale nedokáže zařídit ani zaměstnanec úřadu práce. V minulosti měly přidělování dávek nejchudším na starosti obce a jejich sociální pracovníci. „Pokud by se obnovila spolupráce s obcemi a s neziskovými organizacemi, tak by mohly řešit konkrétní problémy potřebných přímo v dané lokalitě,“ radí Bílková.

Práce s klientem na úřadě práce by se podle Krištofa měla zásadně změnit. Agendy hledání zaměstnání a výplata nepojistných dávek dnes fungují zcela odděleně, takže jeden úředník klientovi nabízí práci a druhý na základě formulářů přiděluje dávky.

„Je to slabina, kterou máme, a potřebujeme na ní pracovat. Máme málo pracovníků, kteří mají obě odbornosti a mohli by pracovat s klienty napříč oběma systémy. Ani v IT systémech nevidí úředníci do obou agend současně,“ popisuje Krištof.

Zajímají vás další kvalitní články z Hospodářských novin? Výběr těch nejúspěšnějších posíláme každý všední den večer v našem newsletteru 7 v SEDM, který si můžete zdarma přihlásit.