Budoucnost fotovoltaiky je v samospotřebě. Solární panel má být na každém domě, říká ministr Hladík

Potenciál nových zájemců o využití solární energie je podle ministra životního prostředí v Česku stále obrovský. Fotovoltaika je zároveň nejčastější položkou, na kterou lidé žádají dotační podporu v nově zahájeném programu Nová zelená úsporám. Ten přináší výhody nejen solárníkům, ale také těm, kdo zvažují zateplení svého domu, výměnu starého kotle nebo pořízení tepelného čerpadla.

Ministerstvo životního prostředí v září spustilo novou etapu programu Nová zelená úsporám. V čem se od předchozího programu liší?

Nejdůležitější změnou je, že rozšiřujeme podporu energetických úspor na všechny typy domů a vlastníků. V tuto chvíli máme tři dotační podtituly pro bytové domy. Ten první je určen vlastníkům domů, ať už jsou to fyzické nebo právnické osoby, které typicky nabízejí nájemní bydlení. Tam dáváme dotaci až 50 procent na uznatelné náklady, ale proplácíme ji zpětně. Druhý typ dotace je pro společenství vlastníků jednotek a družstva. Tam také nabízíme padesátiprocentní podporu, ale dáváme ji dopředu. Navíc je v tomto případě i bonus až 150 tisíc korun na bytovou jednotku, kde bydlí senior, lidé s příspěvkem na bydlení, lidé ve třetím stupni invalidity nebo lidé s přídavkem na dítě. Třetí typ dotace, kde dáváme až 70 procent, se týká bytů ve vlastnictví obce či města. V zaměření právě na bytové domy je tento dotační program výjimečný. Myslím, že po dotačním programu Panel, který běžel někdy na přelomu tisíciletí, je to vlastně druhý nejvýznamnější krok veřejné správy směrem k zateplování bytových domů.

Co nového přináší dotační program majitelům rodinných domů?

U dotace Nová zelená standard je výhoda v tom, že majitel rodinného domu může dělat i dílčí opatření. Podmínkou ale je, že musí dům vlastnit aspoň dva roky. Pak je tu dotační titul Oprav dům po babičce, kde žádný časový limit není, můžete dům koupit nebo zdědit klidně hned. Je tam bonus 50 tisíc za dítě a kumulují se tam i další bonusy. Finanční prostředky se zálohově poskytují dopředu. Ale žadatel se zavazuje, že tam pak bude minimálně 10 let bydlet. A potom je tu Nová zelená úsporám Light, která se vztahuje na zateplení domu nebo na fotovoltaiku a solární ohřev vody pro seniory či lidi s příspěvkem na bydlení a lidi ve třetím stupni invalidity.

Co jste na první etapě Nové zelené úsporám vyhodnotili jako problematické a jaká opatření tomu v současném programu pomohou předejít?

Jedna obsahová změna se týká novostaveb, u kterých teď už podporujeme jenom pasivní domy. Ale z procesního pohledu je hlavně důležité, že jsme výrazným způsobem zjednodušili podávání žádostí. Všechno jde elektronicky a je to opravdu velmi jednoduché. Zvládne to každý. Není potřeba dodávat žádné složité podklady, k podání žádosti stačí jen dva dokumenty, které každý žadatel má od svého projektanta a od energetického specialisty.

Přináší dotace nějaké zvýhodnění novým kategoriím žadatelů?

Tato nová etapa je určitě zajímavá pro vlastníky rodinných domů, kteří dosud neměli naspořený milion nebo dva, aby provedli celkovou rekonstrukci a pak teprve dostali dotaci. To je velká cílová skupina, takových vlastníků je hodně. Podle dat ministerstva práce a sociálních věcí energetická krize dopadla nejhůře na vlastníky nezateplených rodinných domů, potažmo na rodiny s dětmi. Paradoxně nejlíp z těchto údajů vychází zateplené bytové domy napojené na centrální vytápění. I tam se zvýšila cena energie, ale řádově méně než u těch nezateplených rodinných domů. Druhá důležitá cílová skupina jsou právě společenství vlastníků jednotek a družstva, kde dáváme bonus lidem s nižšími příjmy a seniorům. U těchto domů dřív majitelé neměli velkou motivaci pustit se do renovací. Říkali, že se jim do toho nechce, že jim to za to nestojí. Teď má každá taková bytová jednotka stopadesátitisícovou motivaci do toho jít.

Kolik žádostí registrujete od spuštění nového dotačního programu? Na co konkrétně lidé žádají nejvíc?

Když se podíváme na čísla, tak v Nové zelené úsporám standard přišlo zatím 10 977 žádostí. V Oprav dům po babičce 304, v bytových domech 494 a v Nové zelené úsporám Light skoro 49 tisíc. Největší zájem je stále o fotovoltaiku, což se oproti minulosti nezměnilo. Potom jsou to tepelná čerpadla a pak teprve zateplení.

HN BeNative

Nenaletět, a navíc ušetřit. Experti radí, jak postavit fotovoltaickou elektrárnu

▪ 5 min. čtení

Právě investice do fotovoltaiky a tepelných čerpadel odborníci často kritizují. Namísto pořizování si nových zdrojů energie by podle nich měli lidé spíš snížit energetickou náročnost domu zateplením.

Přesně tak. A rád bych zmínil dvě opatření, která to mají podpořit. Zaprvé je to program Oprav dům po babičce, který požaduje zateplení přibližně na úrovni štítku B. A zadruhé pracujeme na tom, abychom tu v rámci Národního plánu obnovy vytvořili síť nezávislých energetických konzultantů. Mým cílem je, aby si každý mohl zavolat specialistu, který mu poradí, jak na to. Bez ohledu na technologie, výrobce či firmy. Tohle je opravdu důležité. Takový specialista vám pomůže vypočítat, jestli se vám nejdřív vyplatí zateplit a vyměnit okna, nebo raději opravit střechu a stropy, případně učinit další kroky.

Jak je na tom Česko v počtu a kvalitě takových expertů dnes?

V současné době to poradenství do značné míry dělají dodavatelské firmy, což není úplně ideální řešení. V Nové zelené úsporám Light jsme ale navázali spolupráci s místními akčními skupinami a to funguje skvěle. Všechny konzultace a vyřizování žádostí jdou v daném místě přes ně. V tom chceme pokračovat a rozšířit spolupráci tak, abychom do budoucna pokryli všech šest dotačních podtitulů: standard, babičku, lightku, bytovky standard, družstva SVJ a veřejné budovy. Chtěli bychom tady jednoduše mít síť konzultantů, kteří dokážou základním způsobem poradit a pomoci.

Pokud jde o fotovoltaiku, jsme už v Česku za vrcholem jejího boomu? Jinými slovy, kdo si ji chtěl a mohl pořídit, už ji má?

Určitě ne. Ten potenciál je stále obrovský. Jsem rád, že lidé začali trochu víc vnímat, že fotovoltaika na vlastní střechu je otázka soběstačnosti, bezpečnosti a dostupnosti elektrické energie. Dá se využívat nejen pro elektřinu, ale i pro ohřev teplé vody, pro nabíjení elektroauta, pro pohon chlazení nebo tepelného čerpadla. Naprosto přirozenou budoucností je, že fotovoltaiku v nějakém rozsahu bude mít každý dům.

Jak jsme připraveni na likvidaci všech těch solárních panelů, až jejich životnost skončí?

V dnešní době jsou solární panely plně recyklovatelné. V tom žádný problém nevidím. Současné technologie už umí recyklovat panely i baterie.

Má Česko dostatek firem, které se recyklaci solárních panelů budou věnovat?

V současné době ne, protože se zatím téměř žádné panely nerecyklují. Navíc u panelů, které měly předpokládanou životnost 20 let, se dnes ukazuje, že i po uplynutí té doby je jejich účinnost tak velká, že budou všechny sloužit dál. Samozřejmě tedy tento segment trhu vznikne v nějakém masivním měřítku ve chvíli, kdy se ve větším počtu budou tyto panely odmontovávat a recyklovat.

Neobáváte se, že část potenciálních žadatelů o dotaci na fotovoltaiku odradí nízké ceny energií, které by navíc mohly dlouho vydržet?

V souvislosti s tím musíme dodat, že klesá cena materiálu, a tím pádem celková pořizovací cena fotovoltaických panelů. A hlavně si myslím, že budoucnost fotovoltaiky je především v samospotřebě. Z dlouhodobého pohledu nebude výhodné elektřinu prodávat. Lidé to už začínají chápat a vnímají fotovoltaiku nejen v tom ekonomickém slova smyslu. Berou ji jako nástroj, který jim zajišťuje samozásobitelství, stabilitu a jistotu dostupnosti elektrické energie. To jsou všechno aspekty, které jdou ještě nad rámec té ceny.

Fotovoltaika

Stáhněte si přílohu v PDF

Takže ekonomická motivace není pro majitele fotovoltaiky prioritní?

Určitě je to jedna z motivací. Podle některých průzkumů je jich ale celá řada. Kromě těch, které jsem jmenoval, je mezi nimi například také pomoc životnímu prostředí. Všechny tyto aspekty hrají při volbě fotovoltaiky svou roli.

Nadšení solárníků někdy vystřídá zklamání, když udělají špatnou zkušenost s dodavatelem solárních systémů nebo s vyřízením finanční podpory. S jakými problémy se nejčastěji setkáváte?

Rozhodně je potřeba bedlivě zvažovat, u kterého dodavatele si systém objednám a jak si s ním nastavím smlouvu. Společně se Státním fondem životního prostředí a s Komorou obnovitelných zdrojů energie jsme vytvořili desatero, kterým se snažíme napomáhat tomu, aby si žadatelé tahle rizika uvědomovali a byli při výběru firem opatrní. Jakékoliv šmejdské praktiky a nekalé dodavatele samozřejmě odsuzuji. A také v tomto ohledu si myslím, že se nejen český dodavatelský trh výrazně zlepšil.

Článek byl publikován ve speciální příloze HN Fotovoltaika.