Nizozemská krajně pravicová Strana pro svobodu (PVV) Geerta Wilderse přesvědčivě vyhrála předčasné volby v Nizozemsku. Strana získala 37 křesel ve 150členné sněmovně a oproti posledním volbám před dvěma lety svůj zisk více než zdvojnásobila.
Druhá skončila s odstupem dvanácti poslanců koalice socialistů a zelených v čele s bývalým evropským komisařem pro klima Fransem Timmermansem. Rozdíl mezi tímto uskupením a dalšími hlavními stranami je v jednotkách mandátů.
Překvapivé vítězství PVV naznačil první průzkum až tento týden těsně před volbami. Analytici to vyhodnocují tak, že se Nizozemci zřejmě zdráhali přiznat volbu krajní pravice, a poukazují také na „efekt Gazy“. Mnohé voliče mohly podle nich na poslední chvíli zviklat propalestinské demonstrace, které probíhaly v řadě nizozemských měst po útoku Hamásu na Izrael.
Historický výsledek PVV vyvolává nejistotu ohledně dalšího směřování země. Wilders postavil svoji popularitu na protipřistěhovalecké rétorice – hlásá, že dostane imigraci do Nizozemska „na nulu“. V programu strany je také odchod Nizozemska z Evropské unie a stop pomoci Ukrajině, protože „nizozemské zbraně potřebujeme pro sebe“, jak to definoval Wilders.
Končící vláda premiéra Marka Rutteho slíbila předat zemi vzdorující od loňska ruské agresi desítku svých stíhaček F-16. První stroj už dorazil na mezistanici v Rumunsku a měly by následovat střely Patriot. Zbytek letounů vláda plánovala dostat na Ukrajinu v polovině roku 2024. Prodlevu Rutte zdůvodnil výcvikem ukrajinských pilotů.
Je nyní tato dodávka kvůli výsledku voleb v ohrožení? Analytik Adriaan Schout z nizozemského institutu Clingendael tvrdí, že ne nutně. „Velmi bude záležet na novém parlamentu. Ten může pokračování dodávky potvrdit, stejně jako ji zastavit,“ řekl Schout v rozhovoru pro HN. Nový parlament se poprvé sejde 6. prosince.
„Wilders nebude ani v parlamentu vládnout sám, bude potřebovat spojence. Mezi ostatními nizozemskými stranami přitom nevidím žádnou jinou, která by podporovala tak drastickou změnu v politice vůči Ukrajině,“ pokračoval Schout.
Právě otázka budoucích spojenců PVV se začala objevovat ihned po zveřejnění prvních odhadů voleb. Přirození partneři PVV se dosud zdráhali otevřít Wildersovi náruč. Jde jak o teprve před třemi měsíci založenou stranu bývalého lidoveckého poslance Pietera Omtzigta, která získala 20 křesel, tak šéfku dosud vládnoucích pravicových liberálů (VVD) Dilan Yesilgöz-Zegeriusovou.
VVD získala 24 křesel a jejich předsedkyně odmítla, že by podpořila Wilderse na premiéra. Koalici s PVV ale v prvních reakcích na výsledek voleb nevyloučila a vstřícnější byl i Omtzigt. Pokud by se tato trojice dohodla na vládě, měla by ve sněmovně většinu 81 hlasů.
Další koalice se nabízí od středu nalevo v čele s Timmermansem. Musely by se jí účastnit ale nejméně čtyři strany. Koaliční vyjednávání se proto čekají dlouho do roku 2024.
Wildersovo vítězství přivítali ostatní krajně pravicoví politici v Evropě jako vzpruhu do svých řad. Blahopřání mu poslali na sociálních sítích jak prezidentská finalistka ve Francii Marine Le Penová, tak šéf italské Ligy Matteo Salvini a také Viktor Orbán.
V Evropě se ihned začalo spekulovat, zda vítězství PVV zvedne vlnu nacionalismu, která smete mainstreamové strany příští rok v eurovolbách. Le Penová, Salvini a Wilders jsou klíčovými členy evropské aliance národoveckých partají, kam za Česko patří Okamurova SPD.
Adriaan Schout i v této věci mírní emoce. „Geert Wilders se už prosadil jako protestní politik. Teď se musí etablovat jako evropský lídr,“ upozorňuje analytik. „Pokud bude chtít, aby ho ostatní respektovali a on sám neotřásal důvěrou v nizozemskou ekonomiku, nebude chtít začít svoji dráhu blokováním všeho v EU a spojením se s okrajovou platformou,“ dodává.
Wildersovým hlavním tématem je migrace. Do Nizozemska přišlo za loňský rok přes 220 tisíc lidí, což je desetkrát víc, než činil roční průměr před dvaceti lety. V zemi podle vládních analýz chybí domovy pro 400 tisíc rodin, což PVV připisuje právě dosavadní přistěhovalecké politice.
Wilders chtěl donedávna zakázat výstavbu mešit v zemi a prodej Koránu, svaté knihy muslimů – těch žije v Nizozemsku přes milion. Šéf PVV kvůli tomu čelil výhrůžkám smrtí a na základě rozhodnutí úřadů ho proto všude doprovází bodyguardi.
V poslední době v předtuše volebního úspěchu ale Wilders slevil ze svých nejvyhraněnějších požadavků. Už nemluvil o exitu z EU a prohlásil, že by PVV jako vládní strana nezakazovala mešity ani Korán. „Chápu velmi dobře, že vládní strany nemůžou prosazovat něco, co odporuje ústavě,“ řekl šéf PVV.
