Nepříjemná zpráva pro domácnosti. Za elektřinu si příští rok připlatí tisíce korun

Pro domácnosti, které letos využily levnějších nabídek dodavatelů energií, to bude nepříjemná zpráva. Cenové rozhodnutí Energetického regulačního úřadu (ERÚ), který stojí za každoročním vyměřováním regulační složky u elektřiny a plynu, ji pro rok 2024 skokově navýšilo. U elektřiny náklady vzrostou téměř o 66 procent, u plynu o necelých 39 procent.

Podle ředitele ERÚ Stanislava Trávníčka tyto poplatky, které jsou stejné pro všechny obchodníky s energiemi, zvýší ceny elektřiny u jedné megawatthodiny v průměru o 1077 korun, u plynu pak bude nárůst o 125 korun na MWh. Běžná domácnost se spotřebou kolem tří megawatthodin si tak ročně připlatí více než tři tisíce korun. Mnohem větší problém to bude pro majitele rodinných domů s větší spotřebou. 

Nižší nabídky cen elektřiny a plynu, jež jednotliví dodavatelé nabízeli a v nichž si firmy konkurují, byly letos způsobené meziročním poklesem cen na energetických burzách. Dodavatelé je navíc nabízeli hlavně u fixovaných produktů, protože si předtím sami mohli zajistit nákup elektřiny a plynu, které nabízeli. Nejvyšší přípustné ceny byly pro rok 2023 dané vládním stropem. Ten byl u elektřiny za MWh ve výši 5000 korun bez DPH a u plynu 2500 korun bez DPH.

Podle analytika srovnávače Kalkulátor Jana Béreše se nyní nabídky silové elektřiny pohybují kolem 3500 korun za megawatthodinu bez DPH.

Tržní složka bude pro příští rok u elektřiny tvořit 60,8 procenta konečné ceny, u plynu pak 19,5 procenta. Peníze na faktuře ale ovlivňuje také druhá regulovaná část. Tu tvoří poplatky za udržování distribuční sítě, systémové služby nebo poplatek za obnovitelné zdroje (POZE). Právě o nich v listopadu úřad každý rok rozhoduje. A je přitom vázaný zákony, které distributorům garantují uznatelné náklady a přiměřený zisk. Předběžný návrh, který ERÚ zveřejnil v září, byl u energií ještě o několik procent vyšší.

Otázky a odpovědi

Elektřina zlevňuje, domácnosti přesto zaplatí tisíce navíc. Největší skok ale čeká průmyslové firmy

1. 11. 2023 ▪ 5 min. čtení

Podle Trávníčka využil ERÚ všech možností snížit dopady na zákazníky, jež mu umožňuje zákon. Jinak by zákazníci zaplatili navíc ještě dalších 15 miliard. „Již v průběhu roku došlo ke snížení nákladů hrazených odběrateli oproti normální situaci o 11 miliard korun. Další čtyři miliardy úspor jsme vyjednali ještě po zveřejnění návrhů cenových rozhodnutí, během konzultačního procesu,“ řekl Trávníček.

Zmíněné čtyři miliardy navíc ERÚ získal díky tomu, že státní provozovatel přenosové sítě ČEPS ušetřil dvě a půl miliardy korun v tendrech na systémové služby pro vyrovnávání sítě, které jsou potřeba kvůli rostoucímu množství obnovitelných zdrojů. Dalších jeden a půl miliardy šly většinou na vrub úsporám u distributorů.

Náklady sníží vláda také tím, že na poplatky za POZE pro příští rok přispěje 9,35 miliardy korun, což je zákonné minimum. Poplatky, z nichž se platí výroba elektřiny hlavně ze solárních elektráren postavených v letech 2010 až 2011, jsou pro domácnosti 495 korun za MWh. Loni všechno hradil stát, což ho vyšlo na 22,8 miliardy korun.

Dalšími 38 miliardami stát zadotoval tři distribuční společnosti a státního provozovatele přenosové soustavy ČEPS. Spolu s platbami cen elektřiny obchodníkům, které šly za lidmi se smlouvami nad garantované vládní stropy, tak stát v roce 2023 zadotoval domácnosti a firmy zhruba 110 miliardami korun. Pokusy snížit pro rok 2024 regulované náklady s pomocí výnosů z emisních povolenek nevyšly.

Podíl ERÚ stanovované regulované složky na celkové ceně elektřiny je menší než v předchozích letech, kdy tvořila zhruba polovinu ceny. Letos to bylo díky většímu podílu ceny komodity asi 20 procent. Pro příští rok by měl být 40 procent.

S mnohem razantnějším růstem nákladů musí příští rok počítat průmysl. Pro firmy napojené na vysoké napětí se platba zvýší téměř o 106 procent. Pro největší podniky typu oceláren nebo skláren na hladině velmi vysokého napětí se však platba zdraží v průměru o 191 procent. U plynu se regulované ceny velkoodběratelům zvýší meziročně o 41,8 procenta.

„Takové poplatky zásadně poškodí konkurenceschopnost českých firem a měly by inflační vliv,“ komentoval rozhodnutí ERÚ prezident Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj. Zástupci podniků se snaží ještě ovlivnit vládu, aby firmám ulevila. A jednají s ministrem průmyslu Jozefem Síkelou (za STAN) a ministrem financí Zbyňkem Stanjurou (ODS).