Kritiku expertů i úřadů, že státní lesníci v minulých letech podcenili kůrovcovou kalamitu na severu Moravy, ve středu definitivně potvrdila i justice. Brněnský Nejvyšší správní soud totiž zamítl žalobu Lesů České republiky na ministerstvo životního prostředí kvůli pokutě 3,5 milionu korun, kterou podniku v roce 2018 udělila Česká inspekce životního prostředí právě za nedůsledný zásah proti kůrovci.
S konečnou platností tak posvětil stejné rozhodnutí pražského městského soudu z letošního května. Státní lesy předtím neuspěly ani s obdobnou žalobou na půlmilionovou pokutu kvůli kalamitě v jižních Čechách.
Soud v odůvodnění podepsaném předsedou senátu Zdeňkem Kühnem reaguje na obhajobu podniku, že jednal správně a za rozšíření kalamity mohlo zejména výjimečně suché počasí. „Nepříznivé klimatické podmínky částečně přispěly k šíření kůrovce, to ale nic nemění na stěžovatelově povinnosti zabránit jeho šíření,“ píše soudce ve zdůvodnění rozsudku, proti kterému už nejsou přípustné opravné prostředky.
Oba soudy se shodly se závěrem inspektorů, že státní lesy chybovaly, když okamžitě nezastavily plánované těžby v kůrovcem nezasažených oblastech a nepřesunuly zaměstnance a techniku do postižených porostů. „Zapříčinily tak rozšíření škůdce stromu, neboť bezodkladně nepřijaly opatření k odstranění a zmírnění následků kůrovcové kalamity.“
Předseda senátu přitom konstatuje, že podnik o hrozbě předem věděl, měl zprávy o nepříznivých klimatických podmínkách, a přesto nezahájil žádnou přípravu. „Ač napadené stromy označil, vyčkával, až se v aukci najde zpracovatel dříví. Tím umožnil další šíření kůrovce,“ stojí v rozsudku s tím, že lesy musely vědět o zvýšeném výskytu kůrovce již od roku 2015.
Soud navíc konstatuje, že vliv sucha byl považován za polehčující okolnost. „To, co se stěžovateli klade k tíži, je, že svou nečinností významně přispěl k rozšíření kůrovcové kalamity. Po stěžovateli se nechtělo, aby vymýtil kůrovcovou kalamitu, nýbrž to, aby alespoň zbrzdil šíření kůrovce a zmírnil tak škodlivé následky,“ píše Kühn.
Podle soudu na firmu lze klást jako na profesionála vyšší nároky. „Stěžovatel je státním podnikem, který se zaměřuje na lesní hospodářství. Lze tedy očekávat, že má odborné, organizační a technické předpoklady, aby řádně a včas plnil zákonné povinnosti v oblasti ochrany lesů.“
Někteří experti však dodnes upozorňují, že viníků mnohamiliardových škod bylo více. Svůj díl za podcenění varování, která přicházela zejména z řad akademiků, nesou i ministři zemědělství v době kalamity – Marian Jurečka (KDU-ČSL), Jiří Milek (za ANO) a Miroslav Toman (ČSSD), lesnické instituce i část odborné veřejnosti.
Připomínají také, že zadávání těžeb, včetně kalamitních, externím firmám podniku nařizovala takzvaná Dřevěná kniha ministerstva zemědělství z roku 2011. „Stačilo prohlášení vlády či ministerstva, že se pro tak rozsáhlou kalamitu od nevyhovujícího modelu ustupuje,“ uvedl už v minulosti například Tomáš Pospíšil, který byl pověřen vedením Lesů ČR několik měsíců poté, co byl v květnu 2018 právě kvůli nezvládnuté kalamitě odvolán generální ředitel Daniel Szórád.
Vedení státní firmy, která se v posledních dvou letech vymanila z ekonomických potíží a vykázala v roce 2022 čistý zisk pět miliard korun, se podle mluvčí podniku Evy Jouklové s obsahem rozsudku ještě nestačilo seznámit. „Jsme ale přesvědčení o našem správném postupu, stejně tak jako o tom, že jsme v daném místě a období nemohli udělat víc,“ uvedla mluvčí.
Podnik už letos podal ještě třetí žalobu kvůli více než třímilionové pokutě udělené inspekcí za nezpracování kůrovcem napadených stromů na Třebíčsku v letech 2020 a 2021. O ní ale soudy dosud nerozhodly.
