Yamazaki Mazak je tradiční japonský výrobce a dodavatel obráběcích strojů. Za více než sto let své existence se z malé rodinné firmy stala společnost, která patří mezi nejvýznamnější výrobce této techniky na světě a je v mnoha ohledech výjimečná. Vznikla v roce 1919, a to jako malá rodinná firma v japonském městě Nagoja, v jehož blízkosti sídlí dodnes. I přes obrovskou expanzi si stále udržela charakter rodinné firmy, kde se členové rodiny Yamazakiových přímo podílí na jejím řízení a chodu. Za celou dobu její existence se v křesle prezidenta společnosti doposud vystřídaly jen čtyři osoby, zástupci tří generací rodiny Yamazakiových. O historii firmy, její přítomnosti na trhu, ale i o budoucnosti průmyslové výroby v Česku jsme hovořili s Petrem Šimáčkem, oblastním ředitelem pro Českou a Slovenskou republiku.
Předpokládám, že značka Mazak vznikla zkrácením jména Yamazaki?
Původně společnost vystupovala jako Yamazaki, ale to bylo příliš dlouhé pro vstup na mezinárodní trhy. Když se v šedesátých letech minulého století rozhodlo o expanzi, bylo potřeba najít značku, pod kterou by společnost vystupovala, a tak došlo ke zkrácení jména Yamazaki na Mazak. A to je označení, pod kterým nás dnes zná celý svět. Zároveň se změnil i název firmy na Yamazaki Mazak.
Management Yamazaki Mazak tvoří po celou dobu existence společnosti pouze členové jedné rodiny?
Ano. A je to již čtvrtá generace rodiny Yamazakiových, která se na řízení firmy každodenně podílí. Jsou to lidé, kteří žijí v různých částech světa – tam, kde má Yamazaki Mazak své pobočky či továrny. Znamená to, že rodina Yamazakiových má stále přehled o tom, co se ve firmě děje. Proto také mohou velmi rychle reagovat na požadavky trhu. Rodina Yamazakiových má rovněž propracovanou dlouhodobou strategii, kterou by dnes bylo možné nazvat strategií kontinuity a udržitelnosti.
V čem spočívá tato strategie?
Praktickým příkladem je to, že když postavíte pracovníka, který doposud pracoval jen na moderním stroji ze současné produkce, ke stroji z osmdesátých let minulého století, tak bude schopen tento stroj ovládat – všechny základní ovládací prvky totiž prakticky celou dobu zůstávají na svém místě. Je samozřejmé, že v průběhu let doznávají naše stroje značného množství inovací, ale princip jejich ovládání je stále stejný. Inovace jsou samozřejmě hnacím motorem celé firmy, a to zároveň s investicemi. Vždy, když je v některé části světa krize, a v našem odvětví je to přibližně každých sedm let, tak toho vedení využije a postaví někde novou továrnu nebo významně modernizuje některou z těch stávajících. Prostě se z této krize proinvestuje. Zatím nás každá krize vždy posílila.
Vztahuje se to i na problematiku takzvané zelené výroby?
Japonci tuto problematiku vnímají o něco více než my, protože Japonsko jako ostrov má poměrně limitované zdroje. Yamazaki Mazak má v této oblasti v rámci své strategie Mazak Go Green jasnou a dlouhodobou vizi, která je v současné době plánována do roku 2030. A jde nejen o snižování uhlíkové stopy, což je přímo spjaté s energetickou náročností strojů, které vyrábíme, ale také o maximální efektivitu. Naše stroje se například, pokud na nich delší dobu nepracujete, automaticky přepnou do úsporného módu. Dalším příkladem může být využívání frekvenčních měničů v periferních technologiích, které kromě zefektivnění také významně šetří energii.
Kolik má firma v současné době zaměstnanců a jakým způsobem se managementu daří zachovávat atmosféru rodinné společnosti?
Aktuálně Yamazaki Mazak zaměstnává více než deset tisíc lidí po celém světě. Jsme tedy poměrně velká firma. A jak zde již zaznělo, členové rodiny Yamazakiových se přímo podílejí na řízení a chodu firmy a poměrně často se setkávají se svými zaměstnanci, což je velmi motivační. Před několika týdny naši českou pobočku navštívil Taku Yamazaki a strávil u nás celý den.
Kdy a za jakých okolností vlastně vznikla česká pobočka?
První stroje značky Mazak sem byly dovezeny již v osmdesátých letech minulého století. Dodnes máme několik zákazníků, kteří takový stroj vlastnili nebo stále vlastní. V průběhu následujících deseti let tu začaly být tyto stroje populární a jejich dovoz se významně navýšil. V roce 2004 zde byla založena firma, která zpočátku působila jako podpůrná organizace. Oficiálně česká pobočka vznikla až v roce 2012, ale nějaký čas trvalo, než se nám podařilo zformovat místní tým. Dá se říci, že na českém trhu jsme naplno začali působit od roku 2014, kdy bylo otevřeno i naše technologické centrum.
Jaké je vaše současné produktové portfolio a co můžete zákazníkům aktuálně nabídnout?
Do produktového portfolia naší společnosti patří jak běžné obráběcí stroje, jako jsou například soustruhy nebo frézky, tak také pokročilá technologická řešení určená pro pětiosé a multifunkční obrábění. V portfoliu naleznete i stroje pro řezání laserovým paprskem a množství automatizačních řešení.
Patří mezi vaše zákazníky pouze velké průmyslové společnosti, nebo máte v nabídce i obráběcí stroje určené pro malé firmy?
Již od počátku své existence se naše firma orientovala především na malé a střední rodinné firmy s vysokými nároky na flexibilitu a kvalitu obrábění. Dnes jsme již poměrně velká firma, ale tato orientace nám zůstala. Přibližně 70 procent dodávek našich strojů jde do malých a středních podniků.
Petr Šimáček (48)
oblastní ředitel Yamazaki Mazak Central Europe pro Česko a Slovensko
Po studiu na Technické univerzitě v Tampere (Finsko) nastoupil jako technik do nového segmentu robotiky ve společnosti ABB. V průběhu kariéry působil na různých manažerských pozicích v Čechách a v zahraničí. Do společnosti Yamazaki Mazak nastoupil v roce 2018.
Platí to i na trhu v Česku?
Vždy jsme byli průmyslovou zemí, ale náš trh již nějaký čas příliš neroste. Na první pohled se může dokonce zdát, že dochází k jisté stagnaci, což však není pravda. Naše stroje jsou převážně určené pro společnosti, které nabízí malosériovou, či dokonce kusovou výrobu. A v Česku je dostatek malých firem, které chtějí vyrábět s vyšší přidanou hodnotou. Zároveň se tyto firmy snaží o maximální automatizaci a zvýšení efektivity výroby, což je pro nás výhodné, protože jejich požadavky umíme uspokojit. To platí zejména v oblasti diverzifikace výroby. Dříve se mnoho firem specializovalo na dodávky pro automobilový průmysl. V dnešní době se specializace na jeden segment trhu nemusí vyplatit a je dobré přemýšlet nad využitelností nakupovaných strojů i pro jinou výrobu, například pro zdravotnický nebo letecký průmysl. A zde jsme schopni nabídnout odpovídající řešení.
České firmy tedy stále nakupují a obnovují svůj strojový park?
Ano, nakupují. Zájem je především o stroje, které jsou maximálně sofistikované – různé pětiosé obráběcí stroje, multifunkční stroje a takzvané hybridní stroje, které kromě obrábění umí například i některý materiál přidat. V principu jde o kombinaci obráběcího stroje s technologií průmyslového 3D tisku. Jsou to také stroje, které umožňují při jednom upnutí opracovat produkt, který nemá úplně jednoduchý tvar, přičemž mohou provádět jak soustružnické, tak i frézovací operace. A to je důležité z hlediska úspory místa i času, protože není potřeba produkt znovu upínat do jiného stroje. S tím souvisí samozřejmě i zvýšení přesnosti obrábění. Kromě toho se věnujeme i řešení automatizace v oblasti výrobní logistiky. Z naší zkušenosti jsou to právě malé a střední firmy, které mají o tyto naše produkty největší zájem. Nejenže jsou velmi flexibilní, ale je tu vidět i efekt střídání generací, kdy do vedení těchto společností nastupuje mladá generace, která chce využívat nové technologie a posunout svou výrobu dál.
Stáhněte si přílohu v PDF
Když mluvíme o mladé generaci, nemáte pocit, že mezi mladými lidmi zájem o technické obory upadá?
Stále tu máme dobré a silné technické zázemí, a stále jsou tu lidé, kteří vystudovali technické obory a technika je baví. Ale máte pravdu, zájem o technické obory upadá a my se musíme ptát proč. V současné průmyslové výrobě už nejde o špinavé ruce nebo práci v nevyhovujícím či zdraví ohrožujícím prostředí, spočívá nejen v manuální práci. Moderní technologie v sobě spojují jak tu mechanickou stránku, tak i software, který stroj ovládá, a práce je rozmanitější a zajímavější. Ale je to i tím, jakým způsobem k technickým oborům přistupuje české školství. Začíná to již na základních školách, kdy jsou děti vedeny převážně ke studiu humanitních oborů, a tento trend většinou pokračuje i na gymnáziích. Studenti, kteří se rozhodnou studovat na středních průmyslových školách, mají často vzor v rodině, kde některý z rodičů ve strojírenství pracuje. Přiznejme si ale, že často nemají žádnou motivaci věnovat se po ukončení studia tomu, co vystudovali. A pokud se budeme bavit o technicky zaměřených vysokých školách, studenti často naráží na to, na čem si české technické školství poměrně zakládá – a to je množství studentů, kteří nedokončí první ročník, respektive nenastoupí do druhého ročníku. Myslím si, že by bylo vhodné tyto studenty podpořit, a ne je odrazovat.
Článek vznikl ve spolupráci se společností Yamazaki Mazak.
Článek byl publikován ve speciální příloze HN Strojírenství.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist
