Po dvou letech prudkého růstu cen zboží a služeb má dojít začátkem roku podle poslední prognózy České národní banky k prudkému propadu inflace. Zatímco loni v lednu dosáhla výše 17,5 procenta, tak za první kvartál příštího roku ji ČNB očekává ve výši 2,7 procenta. Odhad ale mohou výrazně nabourat ceny energií a potravin. Ceny bude hnát nahoru i vládní konsolidační balíček.
Pro české domácnosti je navíc nepříjemné, že můžou zdražovat položky, které jsou pro ně nezbytné, jako energie, voda nebo například teplo z uhelných elektráren. Během týdne už daly obchodní řetězce najevo, že budou zdražovat potraviny kvůli vyšším cenám od dodavatelů, přestože se u nich sníží daň z přidané hodnoty (DPH). „V běžných letech se všichni snažili zdražení skrýt, nyní je hlavním marketingovým sdělením, že se bude zdražovat,“ diví se hlavní ekonom společnosti Cyrrus Vít Hradil. Zdráhá se uvěřit, že by řetězce zvýšily ceny o avizovaných pět až deset procent.
Obchodníci i dodavatelé se však ještě mohou snažit naposledy svézt na inflační vlně, která v příštím roce skončí. Průměrná inflace se v příštím roce bude pohybovat podle odhadů ekonomů nad třemi procenty, ČNB pak odhaduje její výši na 2,6 procenta.
I v případě poklesu inflace na úroveň okolo tří procent se centrální bance otevírá prostor pro snižování sazeb. Ohledně poklesu sazeb ale hodlá být ČNB opatrná. „Ať už do konce roku snížíme sazby, nebo ne, tak to bude, pokud je snížíme, rozvážně, pomalu. Ať už to uděláme, nebo ne, tak stejně zůstaneme jestřáby, kteří udělají vše pro to, aby ochránili naši republiku před velkou inflací,“ prohlásil guvernér ČNB Aleš Michl.
Potravinová hrozba
Cíle ČNB ale může nabourat to, že řada potravin meziročně zdraží jak kvůli rostoucím nákladům, tak i neúrodě. Ta způsobila třeba výrazný růst cen brambor. Od farmářů se kilogram prodává podle předsedy Českého bramborářského svazu Josefa Králíčka za 7,5 až osm korun. V jiných letech jsou ceny podle něj poloviční. „Nikdo si už neuvědomuje, že v loňském a předloňském roce často pěstitelé prodávali pod úrovní pěstitelských nákladů,“ upozorňuje Králíček.
Za zdražením brambor jsou malé zásoby v celé Evropě kvůli nízké úrodě. A zlepšení se nedá čekat ani v příštích měsících. „V Nizozemsku, Belgii a severní Francii jsou pole pod vodou. Jde o objemy stovek tisíc tun brambor,“ popisuje situaci Králíček. Burzovní kontrakty na dodávku brambor v Evropě jsou na nejvyšší sezonní úrovni za nejméně čtrnáct let.
Brambory ale nejsou jedinou komoditou, kde se budou zvyšovat ceny. Mlékárny, které jsou náročné na spotřebu energií, mohou zvýšené náklady přenést na spotřebitele. Zvýšení cen mléčných výrobků předpokládá předseda představenstva Českomoravského svazu mlékárenského Jiří Kopáček. Ceny by se mohly zvýšit zhruba o deset procent.
Rostoucí náklady ale budou tlačit nahoru nejen ceny mléčných produktů. Cena zeleniny by mohla kvůli nim podle předsedy Zelinářské unie Čech a Moravy Petra Hanky vzrůst o pět sedm procent. Pro vyšší růst cen, než je současná inflace, ale důvody podle něj nejsou. Bude ovšem záležet na úrodě. „Pokud by počasí v Evropě zlobilo, tak cena může jít nahoru,“ dodává Hanka s tím, že naopak vyšší výnosy by znamenaly, že ceny budou stejné jako letos.
Naopak chleba, rohlíky či housky by měly zůstat na současných cenách. „Neočekávám, že by došlo ke zdražování,“ uvádí výkonný ředitel Svazu pekařů a cukrářů Bohumil Hlavatý. Zásadní zvýšení cen neočekává ani šéf potravinářské firmy Bidfood Bohumil Volf. Firma prodává značky mražených výrobků jako Nowaco či Prima. Podle něj porostou náklady na zaměstnance. „Jsme na hranici možností, jak sehnat lidi na manuální práci a jak je přemluvit na směnný provoz, práci o svátcích. Naší jedinou šancí je dobře platit a cestou k tomu je mírné navýšení ceny našich výrobků,“ doplňuje Volf.
Cenám navíc nepomůže dolů ani snížení DPH z 15 na 12 procent. Pokud by z tohoto snížení doputovala ke spotřebiteli třetina, tak by to byl podle Hradila úspěch. V minulosti totiž obchodníci do cen snížení DPH nepromítli, naopak zvýšení daně se projevilo v cenách zcela. Naopak kvůli zvýšení DPH z patnácti na 21 procent se zdraží nealkoholické nápoje.
Ekonomové se však neobávají, že by potraviny zásadně ovlivnily inflaci. „Jsem skeptický, že by došlo ke skokovému zvýšení cen potravin,“ uvádí hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář s tím, že zpomaluje růst cen zemědělských výrobců. Domácnosti zároveň omezují svoje útraty v obchodech, což bude cenový růst brzdit.
Michl: Zůstaneme jestřáby bojujícími proti velké inflaci. Pokud snížíme sazby, tak rozvážně
Zdraží nezbytné položky: energie i voda
I bez potravin ale účty domácností porostou. Ceny elektřiny a plynu sice na burzách v letošním roce klesaly, ale přesto se u energií musí domácnosti připravit, že jejich cena zdraží. Důvodem je rozhodnutí Energetického regulačního úřadu, že dramaticky zvýší regulovanou část ceny elektřiny a plynu.
U elektřiny se regulovaná složka, která zahrnuje příspěvek na obnovitelné zdroje energie nebo například náklady na distribuci, zvýší o 65,7 procenta. U plynu se cena této složky navýší téměř o čtyřicet procent.
Kvůli zvýšení regulované ceny elektřiny se zvýší ceny i těm domácnostem, které mají fixovaný tarif. Ten se ale týká samotné komodity. Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela odhadl růst plateb za elektřinu v průměru o méně než deset procent. Experti ale mají odhad výrazně vyšší.
Podle propočtů společnosti encall se domácnosti, která nebyla na cenovém stropu a využívá elektřinu pro svícení, meziročně zvýší účet o osmnáct procent. Nejvíce – o pětinu – se zvýší ceny u domácností, které elektřinou topí. „Největší cenový skok pocítí ti, kteří přečkali energetickou krizi na fixovaném tarifu. Jde však o největší výherce, protože krizi přežili na nízkých cenách,“ dodává Jiří Gavor, jednatel poradenské společnosti ENA. Těmto domácnostem totiž po letech skokově zdraží samotná komodita a k tomu se přidá i regulovaná složka. U plynu naopak encall očekává dopad na domácnosti jen mírný.
Výrazné zdražení pak čeká domácnosti u vodného a stočného. Ceny se mají podle ředitele Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR Viléma Žáka zvýšit o jedenáct až 25 procent. Zmíněné zdražení až o čtvrtinu je dáno podle něj tím, že vodárny v minulých letech a zejména v roce 2022 odložily investice do údržby. Nyní náklady spojené s investicemi promítnou do cen.
Konkrétně obyvatelé Kladna, Mělníka a dalších obcí za vodné a stočné v roce 2024 zaplatí o 25 procent víc, cena za metr krychlový bude 175 korun. Důvodem je právě potřeba obnovit současnou infrastrukturu, například potrubí, čerpací stanice a podobně. Naopak například v Příbrami se ceny od ledna nezmění, kvůli nárůstu sazby DPH však lidé zaplatí o dvě procenta více.
Velké rozdíly u tepla
Hlouběji do kapsy budou muset sáhnout také zákazníci uhelných tepláren. „Meziroční růst cen tepla z uhelných tepláren bude deset až třicet procent,“ uvádí ředitel Teplárenského sdružení České republiky Martin Hájek. Náklady na výrobu tepla podle něj zadotovali z výroby elektřiny. Cenu tepla táhnou nahoru náklady na emisní povolenky, uhlí a zaměstnance.
Naopak cena z plynových zdrojů by mohla meziročně klesnout téměř o pětinu kvůli poklesu cen zemního plynu na komoditních trzích. „Velká část tepláren vyrábějících teplo z plynu ale už upravovala cenu tepla v průběhu roku, takže změna ceny mezi prosincem 2023 a lednem 2024 bude zpravidla podstatně menší,“ upozorňuje Hájek. Plynové teplárny navíc představují jen 26 procent z dodávek tepla, zatímco uhelné dodávají 54 procent tepla.
Rostoucím nákladům ale neuniknou ani lidé, kteří mají kotle na uhlí. „Ceny tříděného uhlí se zvýší o čtyři procenta,“ uvádí majitel obchodníka s uhlím a energiemi Carbounion Bohemia a miliardář Petr Paukner.
Ani v příštím roce se tak centrální banka nemusí přiblížit svému inflačnímu cíli ve výši dvou procent. Ekonomové odhadují, že průměr za celý rok bude přes tři procenta. Šlo by tak stále o výši inflace, která v posledních dvou dekádách nebyla běžná. Tříprocentní hranici totiž přesáhl růst cen jen šestkrát, z toho čtyřikrát v posledních čtyřech letech (včetně letoška) a pak v letech 2012 a 2008.
