Dohodáři na odstřel. Firmy se jich zbavují, kvůli novým pravidlům už pro ně nejsou výhodní

Za práci o víkendech nebo svátcích musí podniky dohodářům nově vyplácet příplatky stejně jako kmenovým zaměstnancům a aspoň tři dny před začátkem směny jim posílají rozvrh pracovní doby. Na přísnější pravidla pro zaměstnávání lidí na dohodu o provedení práce (DPP) si tuzemské podniky zvykají už více než dva měsíce. A další regulace je čekají v příštím roce. Řadě zaměstnavatelů se už proto tento pružnější způsob zaměstnávání nevyplatí a kvůli vyšším nákladům a papírování se s pracovníky na dohodu raději rozloučí.

„Některé velké korporace plánují rozpustit oddělení back office složené z brigádníků. Dohodáři, kteří pravidelně zpracovávají dokumenty, objednávky a udržují chod kanceláře, tak zřejmě u některých společností skončí,“ říká Michaela Kašpárková z personální agentury Devire. „Máme však i pozitivní postřeh. V některých firmách chtějí nadále držet aspoň dohody s maminkami na rodičovské dovolené,“ dodává.

K novým pravidlům přibude od ledna ještě právo lidí zaměstnaných na DPP na placenou dovolenou. Tyto změny zavádí novela zákoníku práce, kterou poslanci definitivně schválili letos v září. Návrh vycházel z požadavků evropské směrnice, již muselo Česko přijmout.

Ještě podstatnější změna ale přijde příští rok v červenci. Dosud odvody na sociální a zdravotní pojištění platili jen ti pracovníci, kteří měli dohodu uzavřenou na více než 10 tisíc korun měsíčně. Řada lidí však měla smluv uzavřených několik a placení pojistného se tak vyhýbali, i když si vydělali podstatně víc než 10 tisíc korun.

To příští rok v létě skončí. U každého pracovníka se budou jeho dohody sčítat a odvody bude platit každý, kdo si celkově vydělá víc než 40 procent průměrné mzdy, tedy asi 17,5 tisíce korun. U pracovníka, který má dohodu pouze u jednoho zaměstnavatele, pak bude platit podobný limit jako dnes – lehce přes 10 tisíc korun. Firmy navíc budou muset začít všechny smlouvy s dohodáři hlásit a případně z nich také odvádět pojistné.

Firmám se „dohodáři“ prodraží až o 40 procent. Kolik za ně zaplatí, nebudou vědět do poslední chvíle

12. 9. 2023 ▪ 5 min. čtení

Dohody, jež byly pro podnikatele výhodné nižšími odvody, ale také jednoduchým náborem i propuštěním pracovníka, tak výrazně ztratí na atraktivitě. „Od Nového roku se legislativa změní natolik, že výhoda vůči zaměstnání na hlavní pracovní poměr bude téměř nulová. Podle mého názoru se firmám nevyplatí nadále zaměstnávat lidi na dohodu, naopak větší smysl bude v budoucnu dávat spolupráce na IČO,“ míní Kašpárková.

Například společnost Frentech Aerospace zaměstnává na dohodu studenty Vysokého učení technického v Brně. „Měli jsme s tím samozřejmě také interní náklady na jejich zapracování, kontrolu jejich práce nebo řešení jejich nepravidelné docházky s ohledem na studijní povinnosti. Dělali jsme to ale rádi,“ říká šéf brněnské společnosti Pavel Sobotka.

Podnik, který dodává součástky pro Airbus, Boeing, ale i vesmírný průmysl, však zapojení studentů do výroby zřejmě podstatně omezí. „Pokud se pro firmy podmínky v rámci DPP zhorší, tak s tím prostě skončíme nebo takové aktivity výrazně omezíme. Aby na ušlechtilou činnost firma ještě měla doplácet, tak to raději dělat nebudeme,“ tvrdí Sobotka.

Dohody kvůli jejich flexibilitě využívají zejména studenti, ženy na rodičovské dovolené nebo senioři. I ti mohou být nově zavedenými limity pro placení pojistného ohroženi. „Chtěli jsme dohody pro tyto lidi dále rozvíjet, aby u nás měli práci a doplňovali náš tým. Tuto možnost jsme nyní ztratili. S DPP bude více práce, takže to omezíme, jejich práci převezmou kmenoví zaměstnanci a ve výsledku tím ušetříme,“ říká zakladatel stavební firmy Liko-S Libor Musil starší. 

Podobně situaci vyřešila i náchodská společnost Atas. „Dohodáře jsme v podstatě zrušili. Pokud to bude možné, budeme se snažit na jejich práci zaměstnávat kmenové zaměstnance, čímž trochu zmírníme tlak na propouštění,“ uvádí ředitel firmy Otto Daněk. Výrobce elektromotorů propustil na podzim kvůli poklesu zakázek asi desetinu zaměstnanců, další propouštění může podle Daňka přijít na začátku příštího roku.

Marketingový manažer personální agentury ManpowerGroup Jiří Halbrštát odhaduje, že větší administrativa a náklady spojené s dohodami mohou některé zaměstnavatele motivovat k zaměstnávání brigádníků „načerno“, tedy bez smlouvy. Jiní mohou práci zadávat externím firmám nebo hledat brigádníky u agentur práce.

„Domnívám se však, že po určité době remcání na sociálních sítích firmy zjistí, že vlastně nemají jinou alternativu, a využívání brigádníků se tak nezmění. Mezi našimi agenturními zaměstnanci je více než tisíc dohodářů, kteří pracují pro desítky velkých firem. Z našich rozhovorů s těmito firmami vyplývá, že počet dohodářů snižovat nebudou,“ říká Halbrštát.